(1 hlasů, průměr: 1,00 z 5)
Loading...Málokterý snímek si zaslouží remake méně než kultovní klasika Robocop. Surové akční scifi Paula Verhoevena z roku 1987 patří dnes k těm největším klasikám žánru a to nejen díky i na svojí dobu docela silném využití dospěláckého Rkového ratingu. Někdo se však rozhodl, že bude nejlepší nápad zaktualizovat tento materiál a předvést divákům novou verzi tohoto kultu. Pryč je tak charismatický Peter Weller, dystopická vize jak vypálená z před digitální éry a nedočkáte se také dospěláckého ratingu ale umírněného PG-13, tedy na explodující končetiny a hektolitry krve můžete rovnou zapomenout. Je tedy na místě novou vizi robotického strážce zákona na místě odepsat?
Alex Murphy (Joel Kinnaman) patří k těm několika málo neúplatným policistům detroitských policejních složek. Jeho snaha dopadnout zločince za každou cenu si ale vyžádala oběť nejvyšší. Poté co je vážně zraněn jeho kolega, se rozhodne i Alexe z cesty odstarnit místní vůdce překupníků s zbraněmi. Alex však útok zázrakem přežije a je vybrán do speciálního programu společnosti Omnicorp na vytovření úplně nového druhu bezpečnostní složky. Robotického policisty, který snoubí dohromady smrtící účinnost stroje a instinkty elitního policisty. Alespoň tak se celý koncept RoboCopa snaží veřejnosti představit ředitel této společnosti Raymond Sellars (Michael Keaton). Pravda je ale někde úplně jinde...
Svým docela vysokým hodnocením rozhodně nechci ospravedlňovat rozhodnutí znovu natočit tuto klasiku. Dle mého názoru, by se k podobným praktikám mělo uchylovat až v době, kdy je snímek natolik zastaralý, že jeho poselství se postupně rozmělňuje do prázdna. Původní RoboCop však rozhodně není tím případem. Nevybíravá vize budoucnosti s dostatečným množstvím nadsázky funguje v rámci možností i dnes a tak je pro mě snaha předvést tuto látku znovu motivovaná čistě jen komerčním potenciálem látky. A poté co jsem opustil kino, musím uznat, že to nebylo ani náhodou tak špatné jak jsem se obával a naopak mnoho z vás tento remake potěší. A ten důvod má docela jasného jmenovatele kterým je režisér obou Elitních jednotek José Padilha, který po několika slavnějších jménech u projektu zakotvil jako poslední.
Právě Padilha si totiž ze svých předešlých snímků protlačil až překvapivě dost do nové vize robotického strážce zákona. Jeho RoboCop, jemuž nejvíce škodí právě přímé srovnání s původním snímkum, je totiž i přes trochu odlišné žánrové vymezení vůči originálu ve všech ohledech velmi solidní práce, která naplňuje podobné hodnoty, na jaké útočil původní snímek před více jak pětadvaceti lety. Je pro mě celkem překvapením, jak si v rámci Hollywoodské popcornové zábavy Padilha prosadik tak výraznou politickou nekorektnost snímku, která až připomíná místy surové postavení před obraz reality v jeho předešlých snímcích o praktikách brazilských zásahových jednotek. Nový RoboCop tak útočí tentokrát naprosto bez nadsázky a jinými oklikami než jeho původní předchůdce, nicméně v konečném výsledku je stejně provokativní na každém rohu.
Když navíc ustoupí stranou přímé srovnání se snímkem z roku 1987, dostává se do kin tento únor jeden z těch nejpovedenějších remaků posledních let. Nová verze potírače zločinu v Detroitu budoucnosti totiž sama moc dobře ví, že překonat původní snímek by byla holá sebevražda. Proto nabízí docela odlišný snímek, který i po odebrání veškerých narážek a lpění na originálním snímku, působí jako samostatná a soběstačná akčně laděná pecka s morálním a společenskokritickým přesahem. José Padilha navíc testuje a uměle natahuje hranice ratingu jak nejvíce to jde a tak se o podívanou pro děti rozhodně nejedná jak se mnozí obávali. (Tohle o to více potěší, když vezmeme v úvahu fakt, jak silný měl Padilha u problémového projektu producentský dohled a jak sám režisér v rozhovoru uvedl, bylo obtížné protlačit radikální nápady do produkce.) Nový Clarence J. Boddicker se nekoná, nicméně RoboCop 2014 využívá i tak široké palety pokřivených charakterů, které místo po jednom charismatickém záporákovi docela obstojně vyplní.
RoboCop je tak velikým překvapením. Mnoha lidmi dopředu odsuzovaný snímek, který měl být jen snahou přiživit se na popularitě originálu, nakonec končí jako všperkovaná politicky nekorektní akce, která na otázku mechanických strážců zákona roubuje sociální kritiku jak společenských poměrů tak návyků společnosti samotné. To co postrádá na charismatu hlavní hrdina oproti Peteru Wellerovi nahrazují zajímavé vedlejší charaktery, které využívají prvotřídní obsazení beze zbytku. Nejlepší je u snímku na chvíli zapomenout, že nějaký RoboCop v roce 1987 vznikl a přistupovat k nové verzi tak. Možná vás pak docela překvapí, že nová verze funguje i přes svoji razantní odlišnost v současné společnosti podobně, jako tomu bylo u původního snímku na konci osmdesátých let.
Nevěřil bych ještě před týdnem, že jej budu obhajovat ale nečekané je pravdou. Nová verze RoboCopa je tím neopříliš často viděným případem vydařené aktualizace původního materálu, který nakonec nabízí dostatek důvodů proč si vydobýt i srdce fanoušků původního snímku z roku 1987. I když se totiž jedná o docela zásadně odlišný snímek než je vize budoucnosti Paule Verhoevena, José Padilha předvedl výborně natočenou a společensky silně nekorektní akční podívanou, která značce nedělá ostudu a naopak jí ještě zástup fanoušků přivede. Pokud tohle není dobrá vizitka předělávky pak nevím co víc by jí být mohlo. A hudební doprovod Pedra Bromfmana nemá chybu.
Koktejl:
25% Nekorektnost a kritika
25% Osmdesátky v revidovaném balení
25% Nápadité balancování na hraně ratingu
25% Solidní zpracování
Podívejte se na hodnocení RoboCop na Kinoboxu.
Nejnovější komentáře