Ona svlékne kůži a skrze touhu zakusí znovuzrození...

Myšlenka, uči­nit hrdi­nou romá­nu jiný román, není žád­nou novin­kou. King Shelly si za tím­to úče­lem vybra­la Milence lady Chatterleyové, kni­hu, kte­rá neskrý­va­nou ero­ti­kou vzbu­di­la v době své­ho vzni­ku roz­po­ru­pl­né reak­ce. Po del­ší době to však začne vypa­dat, že je hlav­ním hrdi­nou někdo úpl­ně jiný. A kdo by to tak měl být? Láska to je, lás­ka k vyprá­vě­ní, lás­ka ke kni­hám. A přes­to­že žije­me v době e-knih, vypa­dá to, že lás­ku k pra­vé papí­ro­vé kni­ze jen tak něco nepře­ko­ná.

Příběh je napsán z per­spek­ti­vy Maggie. Maggie je geek a žije v Silikon Valley, kde se to gee­ky jen hemží. Poté, co při­šla o mís­to, před­stí­rá, že si hle­dá nové. Ve sku­teč­nos­ti si čte. Čte si, jako smys­lu zba­ve­ná, čte si, jako by šlo o život. Hltá milost­né romá­ny a před­sta­vu­je si, že je ta, co si oblé­ká kor­zet, ta, co čeká na vysně­né­ho prin­ce. Sama ale lás­ku nehle­dá, spí­še se před ní a před rea­li­tou scho­vá­vá. Skrývá se v antikva­ri­á­tu, mezi zaprá­še­ný­mi regá­ly plný­mi knih, ohma­ta­ných ruka­ma desít­ky minu­lých čte­ná­řů, po kte­rých se vzta­hu­jí desít­ky rukou čte­ná­řů budou­cích. A tam náho­dou obje­ví ve starém potr­ha­ném výtis­ku Milence lady Chatterleyové sou­čas­ný milost­ný pří­běh dvou lidí, jež si na strán­kách kni­hy vymě­ňu­jí zprá­vy, v nichž bez cen­zu­ry vypi­su­jí svo­je nej­vnitř­něj­ší tou­hy.…

Každá nová kapi­to­la je uvá­dě­na jejich vzka­zy. “Láska nám obje­ví to, co neví­me, že chce­me.” A o pár strá­nek poz­dě­ji: “Ta kni­ha je o váš­ni. Ona svlék­ne kůži a skr­ze tou­hu zaku­sí zno­vuzro­ze­ní”.  CATHERINE. Nebo: Usazujeme se stá­le víc a víc a namlou­vá­me si, že jsme prak­tič­tí. Nejsme. Jsme zba­bě­lí. HENRY

Tempo vyprá­vě­ní nabí­rá na obrát­kách. Jakoby bylo sly­šet šus­tě­ní strá­nek obra­ce­ných ve spě­chu nedo­čka­vým čte­ná­řem. Kdo by nechtěl sedět za výlo­hou antikva­ri­á­tu a hltat jeden pří­běh za dru­hým? Kdo by nechtěl hle­dat hra­ni­ci, za kte­rou se pro­mě­ní sen ve sku­teč­nost? Kdo by nechtěl být aspoň jed­nou v živo­tě CATHERINE nebo HENRY?

Maggie se postu­pem času poma­lu mění, pře­bí­rá nové hod­no­ty a úspěch pře­stá­vá být tím nej­dů­le­ži­těj­ším. Zraje a uva­žu­je odliš­ným způ­so­bem než dopo­sa­vad. “O těž­kých časech ve svém živo­tě jsem vždyc­ky pře­mýš­le­la, jako by šlo o kni­hu. Vyřešíte pro­blém a může­te se pohnout dopře­du. Jenže tak to neby­lo. Těžké časy pros­tě jen tak neskon­čí. Smísí se s dob­rý­mi časy a spo­jí se s dal­ší­mi těž­ký­mi časy, až nasta­nou. A naše ztrá­ty jsou jako tíži­vé cih­ly ticha kolem nás.”

Někdo ode­jde, někdo se ztra­tí, někdo nás opus­tí. Mnohdy to vypa­dá jako defi­ni­tiv­ní a mnoh­dy to také defi­ni­tiv­ní je. Ale jak bylo řeče­no, hlav­ním hrdi­nou je lás­ka. A nezá­le­ží na tom, zda je to lás­ka Henryho a Catherine, nebo lás­ka ke kocou­ro­vi spí­cí­mu na polič­ce ved­le romá­nů Sue Graftonové, nebo lás­ka ke kni­hám. Neztrácí se, jen ji někdy není na prv­ní pohled vidět… mih­ne se jako Grendel a schou­lí se spo­ko­je­ně jen tam, kde je pro ni mís­to.

KING, Shelly. Okamžik vše­ho. Přeložila Martina ŠÍMOVÁ. Brno: Host - vyda­va­tel­ství, 2015. ISBN 978-80-7491-438-6.

---