O několik měsíců později bylo oznámeno, že se James Gunn spolu s producentem Peterem Safranem stanou novými předsedy DC Studios, s tím zároveň bylo potvrzeno, že se propojený svět DCEU chýlí ke konci a budoucnost bude symbolizovat nový propojený svět s názvem DC Universe. Za normálních okolností by to znamenalo, že to je pro Peacemakera v podání Johna Ceny konečná, opak je ovšem v tomto případě pravdou. Gunn potvrdil, že 2. série vznikne, bude jen součástí nového propojeného světa. Jak to vlastně funguje? Gunn to za pochodu vysvětluje ve svém novém podcastu, ve zkratce to nicméně funguje tak, že je 1. série seriálu Peacemaker kánonická pro nový propojený svět, tedy s výjimkou pár detailů a informací, které mohou budoucí projekty z nového světa vyvrátit. A Gunnův Sebevražedný oddíl? To je dle Gunna taková nedokonalá vzpomínka/zkreslená legenda, která nemusí být zcela 100% konzistentní s novým propojeným světem, jakmile ovšem dojde k potvrzení toho, že se v novém propojeném vesmíru stalo něco, co v původním propojeném vesmíru, prostě to platí. Ano, je to matoucí, radši si ovšem zvykněte!
Jistě, je to matoucí, spoustě diváků to může přinést solidní dávku bolehlavu. Na druhou stranu se dá nicméně pochopit, že Gunn nechce vyloženě zahazovat svou vlastní tvorbu (stejně tak Zack Snyder by jistě nechtěl začít při případném návratu k DC začínat úplně od nuly a zahazovat Muže z oceli či Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti), především i proto, že by tím musel zahodit vývoj, kterým si Peacemaker prošel během 1. série svého seriálu. Na konci Gunnova Sebevražedného oddílu mnohými nenáviděná postava se po 1. sérii svého seriálu stala postava populární, ve 2. sérii se poté vrací měsíc po Supermanovi Jamese Gunna. I když je vlastně přehnané tvrdit, že je kvůli 2. sérii Peacemakera nakoukat, už rekonstrukce událostí z 1. série na začátku 1. epizody 2. série naznačí, jak přesně bude napojování na nový propojený vesmír fungovat. Především ovšem musí 2. série nevyhnutelně přijít s novou úvodní taneční sekvenci, kterou doprovází další zapadlý hudební klenot, které Gunn ve své komiksové tvorbě rád předhazuje už od prvních Strážců Galaxie.
James Gunn má právě už od prvních Strážců Galaxie zřejmou slabost pro outsidery. Už rekonstrukce událostí 1. série jasně připomene, že si Peacemaker prošel velmi traumatickým dětstvím, které z něj udělalo komplexního antihrdinu, kterým je, vlastně tak dává smysl, že 2. série dle příslibu přichází s konceptem alternativního světa, která ztělesňuje vše, po čem Christopher Smith kdy snil. Milujícího otce v podání Roberta Patricka, pořád žijícího bratra, především status oblíbeného superhrdiny. Už 2. série tento alternativní svět představí, 1. epizoda ovšem plní svůj účel v tom, že dává pádné argumenty k tomu, aby Peacemaker začal toužit právě po existenci v mnohem přívětivějším světě. Nebo tedy ve světě, který se přívětivěji alespoň prozatím tváří.
Režie pilotního dílu se chopil sám Gunn, který zároveň celou 2. sérii napsal, pro mnohé poté nejspíše půjde o jasné stanovisko k tomu, jak k 2. sérii Peacemakera přistoupit. Gunn je svým přístupem k extrémnímu humoru mnohými odsuzován, mnozí ho naopak obdivují za to, jak dokáže skloubit právě humor s citlivými tématy a někdy i dávkou násilí. 2. série Peacemakera je mládeži nepřístupná a Gunn se tak může utrhnout ze řetězů ještě mnohem více, kdy je tak součástí startu 2. série také scéna s orgiemi. A jde přesně o taková diskutabilní rozhodnutí, která nejspíše vztah diváků ke Gunnovi opět rozdělí na dva neslučitelné tábory. Jeden si ho zamiluje, druhému může snadno přijít přehnaný, trapný či za hranou vkusu. Gunn je nicméně už tak zajetým a specifickým tvůrcem, že by se snad dalo očekávat, že si mnozí ujasnili, zda je Gunnova tvorba určena zrovna jim.
Fakt, že se skutečně událostí 1. série nesplachují do záchodu, znamená, že už jsou nějak vybudované vztahy Peacemakera se stěžejními vedlejšími charaktery, kteří si také procházejí svými problémy. Především Emilia Harcourt v podání Jennifer Holland (Gunnova manželka), kdy je milostnému protějšku diagnostikovaná toxická maskulinita. Opět nejspíše půjde pro mnohé o kontroverzní téma, přesto se opět musí uznat, že Gunn umí pracovat s komplexními tématy. A nestydí se poukázat na to, že toxickou maskulinitou skutečně nemusí trpět pouze muži.
Největší propojení s dosavadním DC Universe (seriál Creature Commandos + Superman) představuje prozatím výskyt Gangu spravedlnosti, především i návrat Ricka Flaga Sr. v podání Franka Grilla. Zajímavější věci s touto postavou se jistě budou dít až v následujících dílech (především díky Flagově propojení s Peacemakerem), Grillo, který si často stěžoval, že byl u Marvel Studios jako Brock Rumlow/Crossbones poměrně nevyužit, nicméně dokáže působit dojmem, že si tak nějak užívá fakt, že dostává zřejmě velmi důležitější úlohu. Byť se dle úvodní taneční sekvence tak trochu potvrzují slova Gunna o tom, že Grillo nebude nejlepší tanečník.
Ono se sice dá předpokládat, jak se nejspíše děj událostí v alternativní realitě bude odvíjet - že se pravděpodobně ukáže, že Peacemakera jako osobnost formovala právě traumatická minulost z jeho domovské reality. Paralelní svět může fungovat jako terapie, samozřejmě je ovšem otázkou, co vše tento tajemný svět skrývá a zda není ideální jen na pohled. John Cena ovšem nadále působí, že si tuhle roli neskutečně užívá (nadšení z této role projevuje i fakt, že si na prakticky každou akci bere z vlastní vůle Peacemakerův kostým) a předvádí lepší herectví, než by mnozí pár let zpátky legendě wrestlingu predikovali.
První díl 2. série je především rozjezdem, který se tolik neutrhne ze řetězu, spíše dodává 2. sérii nějakou nutnou půdu, při které se jen nejspíše budou ztrácet všichni, kteří nemají přehled o tom, jak vlastně funguje přechod seriálu do nového propojeného vesmíru a jak to, že najednou místo Flashe Ezra Millera a Aquamana Jasona Momoii kolem běhají Green Lantern v podání Nathana Fillona a Hawkgirl v podání Isabelly Merced. Gunn docela riskuje, je přesto svým způsobem obdivuhodné, jak se snaží horkou jehlou sešít seriál z původní kontinuity s kontinuitou novou. Byť nejspíše bude muset nadále spousty informací a kontinuitních bodů vysvětlovat na Twitteru. Pokud má ovšem start 2. série probudit zájem o celou sérii, svůj účel bez problému plní. Byť nejspíše budou mít pořád mnozí problém s tím, že je James Gunn nadále Jamesem Gunnem.
2. série seriálu Peacemaker navazuje nejen na osobní příběh Christophera Smitha, ale zároveň se pokouší tak nějak napojit na širší kontinuitu nového světa DC Universe. James Gunn v 1. epizodě kombinuje svůj typický extrémní humor s citlivými a kontroverzními tématy. Koncept alternativní reality, která Peacemakerovi umožňuje prožít život, po kterém toužil – s milující rodinou a statusu uznávaného superhrdiny - nejen rozšiřuje narativní možnosti seriálu, ale zároveň potencionálně může poskytnout divákům ještě větší vhled do komplexnosti jeho postavy. Potenciál je velmi rozkročen, nyní stačí jen doufat, že po dobu následujících 7 týdnů nedojde ke zklamání. Co se týká těch, kteří mají Gunnu už tak trochu dost, vlastně moc nedává smysl, aby věnovali 2. sérii Peacemakera svou pozornost. Kdokoli se nicméně bál, že přechod z DC Extended Universe do DC Universe seriál připraví o jeho osobitost, se nakonec ve finále hodně mýlil...
Nejnovější komentáře