Peacemaker

8/10 – Peacemaker stojí a padá na humoru. Někdy je ho tak akorát, někdy už je ho příliš. Zvlášť ke konci mi připadalo, že to neustálé hláškování a předstírání debility zbytečně kazí gradaci, atmosféru a člověk vůbec nemá pocit, že show směřuje k nějakému velkému finále. Neberte mě špatně, neskutečně jsem si tuto všemi mastmi praštěnou jízdu užil – taky dávám slabších 5*. Ovšem čeho je moc, toho je příliš, jak praví moudré české úsloví (anebo jsem si to právě vymyslel). James Gunn jaksi nechápe, že humor je jako koření, je strašně fajn, když tam je (já osobně zbožňuju všechna pořádně kořeněná jídla), ale když se to s ním přežene, není to zkrátka ve prospěch věci. Spoilerový útržek: Prvních 7 epizod je ještě fajn, ale v té 8. se protagonisté rozhodnou, že to budou brát vážně a jedou tedy zachránit svět. Přesně to je ten moment, kde by měl nějakým způsobem končit humor (případně být jen v malých dávkách). Byl by to přece i pěkný charakterní vývoj postav. – Ale NE. Humor pokračuje na plné pecky. Už když v tom autě na začátku 8. epizody pustili nahlas rock, tak mi bylo jasné, že tohle u mě bude skřípat. A skřípalo. Když svěřili osud celého lidstva do křídel orla, nedávalo to žádný smysl. Když orel selhal, helma spadla někam do lesů a oni řekli něco na způsob "No nic, jdeme ji hledat!" jakoby šli někam na houby, chtěl jsem si rvát vlasy... Ale hádám, že konec dobrý, všechno dobré. O Peacemakerovi jako takovém: Parádní hudba. Úsměvné intro. Skvělé souboje. Fajn postavy. Těch už na mě bylo trochu moc. Nebýt humoru, který jaksi eliminoval stres z jejich nadbytku a přiměl mě nad tím kdovíjak nepřemýšlet, zřejmě bych řekl, že je to překombinované. Takhle v pohodě. Zajímavý fakt: Na seriálu se vystřídalo překvapivě mnoho režisérů, každý si navíc uhamounil vlastní epizodu. Těžko říct, jestli to nějak ovlivnilo podobu seriálu, popravdě jsem si toho při sledování ani nevšimnul. Sebevražedný oddíl (2022) jsem viděl, tam to s tím množstvím humoru Gunn odhadl lépe. Verdikt: "Vtipné zpestření superhrdinského žánru"