Politika správcovny v Klubovně Kašparu

Divadlo v Celetné

Hodnocení článku

(3 hla­sů, prů­měr: 5,00 z 5)

Loading...

Většině prů­měr­ných divá­ků nej­spíš nic neřek­ne, když pod diva­del­ním tex­tem uvi­dí zkrat­ku S. d. Ch. Těm vzdě­la­něj­ším ale jis­tě dojde, že se jed­ná o pseu­do­nym čes­ké­ho spi­so­va­te­le a dra­ma­ti­ka Miloslava Vojtíška, kte­rý pat­ří v sou­čas­nos­ti mezi nej­ak­tiv­něj­ší a nej­o­ce­ňo­va­něj­ší čes­ké spi­so­va­te­le. Dvakrát zís­kal prv­ní cenu v Dramatické sou­tě­ži Alfréda Radoka za hry Zátiší ve Slovanu (2012) a Duchovní smrt v Benátkách (2013), za hru Strážce památ­ní­ku aneb Zapomenutý jed­no­ro­žec (2019) zís­kal Cenu Ferdinanda Vaňka, za komiks Varlén zís­kal v rocee 2013 cenu Muriel. Přispíval a při­spí­vá do mno­ha umě­lec­kých peri­o­dik. A to přes­to, že na začát­ku své kari­é­ry se živil jako hrob­ník, nebo správ­ce fot­ba­lo­vé­ho sta­di­o­nu.

Právě z posled­ně jme­no­va­né­ho zaměst­ná­ní pak Vojtíšek čer­pá i inspi­ra­ci pro hru Politika správ­cov­ny. Ta vznik­la na objed­náv­ku časo­pi­su Svět a diva­dlo, pro tře­tí roč­ník Cen Ferdinanda Vaňka. Hra sice toto oce­ně­ní nezís­ka­la, nicmé­ně pár let poté se obje­vi­la na prk­nech Klubovny spol­ku Kašpar. Hlavním domo­vem toho­to herec­ké­ho spol­ku je Divadlo v Celetné, ovšem nedáv­no ote­vře­li i dru­hou scé­nu v Jindřišské uli­ci pod názvem Klubovna. Toto malin­ka­té diva­dél­ko v sute­ré­nu nená­pad­né­ho domu nava­zu­je na tra­di­ci byto­vých diva­del, zejmé­na pro­to, že her­ci tu jsou od Vás nej­dá­le dva met­ry. A prá­vě na tom­to oso­bi­tém jeviš­ti při­pra­vil herec Jakub Špalek s reži­sé­rem Filipem Nuckollsem hru Politika správ­cov­ny. Ta vyprá­ví o osu­dech jed­no­ho neob­vyk­lé­ho správ­ce fot­ba­lo­vé­ho sta­di­o­nu, kte­ré­mu mno­hem více než na spo­ko­je­nos­ti hrá­čů zále­ží na samot­ném pro­sto­ru. A ve svém boji s „idi­o­ty“ a „debi­ly“ se nebo­jí zajít i do odváž­něj­ších rovin.

Upřímě řeče­no, když jsem tuto hru viděl v pro­gra­mo­vé nabíd­ce mé oblí­be­né praž­ské scé­ny, ihned mne zau­ja­la. Kombinace herec­ké­ho umě­ní Jakuba Špalka a dra­ma­tic­ké­ho umě­ní Miloslava Vojtíška totiž sli­bo­va­la nevšed­ní záži­tek. A tak se také sta­lo. Vzhledem k tomu, že se jed­ná o one-man show, kdy herec nemá k dis­po­zi­ci žád­nou pomoc v záku­li­sí a musí mít name­mo­ro­va­né celé cca 70 minut dlou­hé před­sta­ve­ní, nelze jinak než smek­nout. Hra je vel­mi dob­ře napsa­ná, má vel­mi dobrou poin­tu a fun­gu­je i občas­ný humor. A ačko­liv se vše ode­hrá­vá v malé a decent­ně vyba­ve­né scé­ně, nelze říci, že by to bylo na ško­du. Právě nao­pak.

Pokud máte rádi netra­dič­ní diva­del­ní zážit­ky, mohu vám návště­vu Klubovny vře­le dopo­ru­čit. Hra Politika správ­cov­ny v kom­bi­na­ci s tím­to nevšed­ním pro­sto­rem vám nejen vykouz­lí úsměv na tvá­ři, ale i vám odha­lí, co se může skrý­vat ve skle­pe­ní oby­čej­né­ho čin­žov­ní­ho domu, ane­bo jak se z fot­ba­lo­vé­ho klu­bu může stát klub hoke­jo­vý. Pokud by se vám tam nechtě­lo, tak hru nabí­zí plat­for­ma Dramox, pří­pad­ně nyní v ome­ze­ném nákla­du vyšla kni­ha Moliérův učeň, kte­rá je pro­za­ic­kým pře­pi­sem této hry.