Portal (2007)

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Half-Life zna­jí i lidé, kte­ří se o inter­ak­tiv­ní počí­ta­čo­vou zába­vu moc neza­jí­ma­jí. Portal měl být mož­ná původ­ně jen tako­vým ved­lej­ším pro­duk­tem toho­to slav­né­ho titu­lu, jen­že netr­va­lo to dlou­ho a tato hra si vyslou­ži­la vel­ké uzná­ní ze stra­ny hráč­ské veřej­nos­ti (a také pokra­čo­vá­ní). Přitom sama pod­sta­ta hry je jed­no­du­chá. Sice vidí­te svo­ji posta­vu z pohle­du prv­ní oso­by, nicmé­ně nejed­ná se o kla­sic­kou stří­leč­ku, nikdo zde neze­mře a vaše posta­va ani nevy­stře­lí. Jedinou zbra­ní je ASHPD (por­tá­lo­vá pis­to­le), kte­rá jed­no­du­še udě­lá ve zdi por­tá­ly, mezi kte­rý­mi lze pře­chá­zet. Princip hry dopl­ňu­jí ješ­tě jakési podiv­né kost­ky, kte­rých lze vět­ši­nou vyu­žít jako těží­tek pro roz­lič­ná tla­čít­ka. Dohromady tak­to nakom­bi­no­vá­no, s úžas­ným designem úrov­ní a zají­ma­vým pří­bě­hem (kte­rý, bez legra­ce, osci­lu­je mezi horo­rem a kome­dií), se vytvá­ří pozo­ru­hod­ný záži­tek, kte­rý prá­vem zís­kal oce­ně­ní za nej­o­ri­gi­nál­něj­ší video­hru roku 2007.

Nevýhodou je urči­tě her­ní dél­ka, neboť i prů­měr­ný hráč je scho­pen Portal zvlád­nout „poko­řit“ za jeden den.

Ve hře vede­te posta­vič­ku dámy jmé­nem Chell, kte­rá se bůhví­proč ocit­la na podiv­ném mís­tě, kde s ní hovo­ří jen syn­te­tic­ký hlas umě­lé inte­li­gen­ce GLaDos, kte­rá Chel vede dále, radí ji a sli­bu­je, že na kon­ci veš­ke­ré­ho tes­to­vá­ní ji bude čekat osla­va s dor­tem...

Portal je str­hu­jí­cí hra, kte­rou jsem v pod­sta­tě dohrál na „jeden zátah“. Povinnost pro všech­ny milov­ní­ky logic­kých her a fil­mo­vé série Kostka.