Potřebuji tvou lásku - je to pravda? Ano? Ne?

Kniha, kte­rou jsem zaži­la na vlast­ní kůži. Alespoň tak, jak to bylo mož­né. I tak to byla obrov­ská zku­še­nost, kte­rá mi při­nes­la slzy, pře­kva­pe­ní, stud, uvol­ně­ní a radost ze živo­ta. A nejde o žád­né zázra­ky na počká­ní.

Ne nadar­mo se meto­da, o kte­ré Byron Katie píše a kte­rou vyu­ču­je, jme­nu­je The Work (Práce). Zapotila jsem se vel­mi. Ale začně­me od začát­ku. Tuto kni­hu jsem totiž po prv­ních něko­li­ka strán­kách vztekle odlo­ži­la s tím, že chtít po ženě, kte­rá je týra­ná, aby si sama sáh­la do svě­do­mí a po rodi­čích, aby si před­sta­vi­li svůj život ve chví­li, kdy jejich děti zemřou, je čiré bláz­nov­ství.

Když prv­ní emo­ce pomi­nu­ly… kni­ha vypa­da­la jinak

To, co jsem s kni­hou pro­ži­la, se nako­nec uká­za­lo jako nor­mál­ní reak­ce, kte­rou pro­jde snad kaž­dý, kdo si uvě­do­mí až v tuto chví­li, že se chce pohnout z mís­ta a chce si pomoct. Je to ta vůle, kdy jste ochot­ni si při­znat své vlast­ní chy­by, své chyb­né smýš­le­ní a začít na něm aktiv­ně pra­co­vat. Tyto extrém­ní pří­pa­dy, kte­ré mne na kni­ze vadi­ly jsem poslé­ze vyhod­no­ti­la i jako tako­vé zdvi­že­né prs­ty a vykřič­ní­ky, kte­ré oprav­du nemu­sí­te zaží­vat do mor­ku kos­tí, ale dob­ře na nich pozná­te, jak meto­da The Work pra­cu­je, prá­vě pro­to, že to téma je tak křikla­vé.

Otázky, kte­ré se tu kla­dou, jsou v pod­sta­tě typu „Je to prav­da, je to sku­teč­ně prav­da?“ „Jak by se mi žilo, jaká bych byla, kdy­bych této myš­len­ce nevě­ři­la, kdy­bych s ní neži­la?“ Jsou to zásad­ní otáz­ky, kte­ré v růz­ných obmě­nách může­te pou­žít v kaž­dé myš­len­ko­vě a emoč­ně stre­su­jí­cí situ­a­ci. Dále se tyto otáz­ky také otá­čí, do pro­ti­kla­du, smě­rem k sobě i k ostat­ním.

Podívejte se na ukáz­ku:

Ukázka:

Kým bych byla, kdy­bych nevě­ři­la myš­len­ce „jest­li mě milu­ješ, udě­láš, co chci?“ Co kdy­by mou mys­lí pro­lét­la jako vzduch?

Nevedla bych si o tobě žád­né zázna­my. Nezaobírala bych se tím, zda něja­ký tvůj čin zna­me­ná, že mě milu­ješ nebo nemi­lu­ješ. Pokud bys zrov­na neu­dě­lal to, co chci, nemě­la bych s tím pro­blém. Pochopila bych, proč jsi to neu­dě­lal a proč to pro tebe bylo v tu chví­li správ­né, a pokud bych tomu nero­zu­mě­la, zepta­la bych se tě. Nezvala bych si to osob­ně. Zůstala bych klid­ná a šťast­ná. Pokud bych po tobě chtě­la věc, kte­rou bych si moh­la dát i sama, jed­no­du­še bych to udě­la­la. Bez myš­len­ky „kdy­bys mě milo­val, udě­lal bys, co chci“ bych se vrá­ti­la k sobě samé. Uvědomila bych si, že tě milu­ji, a vrá­ti­la se k vlast­ní čin­nos­ti. Byl bys pro mne jed­no­du­še někým, koho milu­ji a na kom mi zále­ží. Byla bych mno­hem klid­něj­ším a šťast­něj­ším člo­vě­kem. Byla bych za tebe vděč­ná. Měla bych se víc ráda.

A pak jsem kon­tak­to­va­la čes­kou kouč­ku

Kniha Byron Katie mne zau­ja­la a pro­to­že jsem měla stá­le pocit, že meto­dě pří­liš nero­zu­mím, či spíš ji neu­mím ucho­pit emoč­ně, kon­tak­to­va­la jsem čes­kou jedi­nou ofi­ci­ál­ní kouč­ku The Work, a záro­veň autor­ku před­mlu­vy v této kni­ze, Lucii Novákovou. Ta mne meto­du uká­za­la a pro­šla jsem si vlast­ně dvě­ma hodi­na­mi, dvě­ma lek­ce­mi Práce. Zpocená jsem byla. Do mor­ku kos­tí zni­če­ná… ale šťast­ná. Šťastná i z toho, že jsem obje­vi­la meto­du, kte­rá pra­cu­je niko­liv duchov­ně, ale logic­ky. Která nena­bí­zí zázra­ky na počká­ní bez při­či­ně­ní, ale vyža­du­je tvr­dý dril, a to kaž­do­den­ní. Přesto, nebo prá­vě pro­to – je to ide­ál­ní meto­da pro Čechy. Povídaly jsme si i o jed­not­li­vých národ­nos­tech, pro­to­že Lucie pra­cu­je na help lin­ce v ang­lič­ti­ně, když tam je ona, tak si popo­ví­dá­te i čes­ky (info najde­te pod strán­ka­mi autor­ky) a prá­vě Češi se k této u nás ne moc zná­mé meto­dě uchy­lu­jí v pří­pa­dě, že už všech­na duchov­ní nebo psy­cho­lo­gic­ká cvi­če­ní u nich selha­la. Musím říci, že jsem měla po kaž­dé lek­ci vel­ké zdra­vot­ní pro­blémy, kte­ré psy­cho­so­ma­tic­ky sou­vi­se­ly s tím, co jsme řeši­ly. A také jsem se zača­la do kni­hy zno­vu vra­cet a lépe pro­ni­kat do celé meto­dy.

Je to jed­na z knih, kte­rou napros­to jinak vní­má­te, když jste nezna­lí, a úpl­ně jinak z ní čer­pá­te infor­ma­ce, pokud do meto­dy The Work oprav­du pro­nik­ne­te. A kdo se nebo­jí hráb­nout pod svůj vlast­ní kobe­rec, kte­rý je nacpa­ný tím, co jsme pod něj zako­pa­li, ten tuto meto­du pocho­pí i z kni­hy, osvo­jí si a…

… výho­dou meto­dy The Work je prá­vě to, že nepo­tře­bu­je­te časem kou­če. Stáváte se sami sobě kou­čem.

V minu­lých dnech jsem nara­zi­la ješ­tě na uni­kát­ní roz­ho­vor s Byron Katie pro čes­kou tele­vi­zi. Mrkněte.

http://eliatv.cz/katie-byron-metoda-the-work/5352

O autor­ce:

Byron Katie je ame­ric­ká lek­tor­ka, spi­so­va­tel­ka, kte­rá pre­zen­tu­je ve svých dílech a semi­ná­řích svůj vlast­ní postup ke zlep­še­ní živo­ta nazý­va­né­ho „The Work“ (Práce), nebo také „meto­da dota­zo­vá­ní“. Své poznatky upev­ni­la a roz­ší­ři­la při prá­ci s lid­mi s poru­cha­mi pří­jmu potra­vy, ve věz­ni­cích nebo v nemoc­ni­cích či v útul­cích pro obě­ti domá­cí­ho nási­lí. Ve zkrat­ce je její Práce zod­po­vě­ze­ní si čtyř jed­no­du­chých otá­zek ve smys­lu Je prav­da to, co si mys­lím, vím urči­tě, že to JE prav­da? Jak se cítím, když mys­lím na své domněn­ky a jak s nimi mohu pra­co­vat dál… Našla tak základ ke všem svým kni­hám a ten postup­ně roz­ví­je­la. Žije v Texasu a více infor­ma­cí o ní najde­te na www.thework.com

Vydalo nakla­da­tel­ství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com , 2016

---