Skandinávská inspirace pro českou domácnost

Skandinávský (nebo obec­ně sever­ský styl) je posled­ní dobou kap­ku mód­ní zále­ži­tos­tí. Vyhýbali jste se mu, pro­to­že jste o něm všu­de sly­še­li? Po tomhle člán­ku už nebu­de­te!

Okno do duše seve­řa­nů
Severský styl je tako­vý, jako sever sám- je jed­no­du­chý, orga­ni­zo­va­ný, potr­pí si na detai­ly. V jed­nom se ale od sku­teč­né­ho seve­ru liší- není stu­de­ný a neútulný- prá­vě nao­pak. Severský styl je typic­ký svým tep­lem, pří­jem­nou atmo­sfé­rou a vším, co vám říká- pojď a měj se dob­ře.
Podstatným prv­kem je dře­vo. Ale ne jeho imitace- pra­vé dře­vo! Dřevěné pod­la­hy, dře­vě­ný náby­tek. Na pod­la­ze je vyu­ží­vá­no mini­mum kober­ců a koberečků- pro­stor má půso­bit vzduš­ně a nepře­plá­ca­ně. Rozhodně se vyhně­te celo­ploš­ným kober­cům! Opticky pro­stor zmen­šu­jí a nepů­so­bí ani moder­ně, ani pří­jem­ně. Místo kobe­reč­ku může­te pou­žít i napo­do­be­ni­nu kožešiny- vždyť i ta je pro sever tolik typic­ká.
Co se týče barev­nos­ti stěn, roz­hod­ně nepo­pouš­těj­te uzdu fan­ta­zii. Stěny mají být bílé- i když není bílá jako bílá! Bílé exis­tu­je mno­ho tónů a jeho výběr se řídí dle polo­hy poko­je. Pokoje ori­en­to­va­né na sever by měly být vyma­lo­vá­ny tep­lej­ší bílou, poko­je na jih nao­pak stu­de­něj­ší. Pokud chce­te pře­ce jen něco tro­chu jiné­ho, Skandinávci mají ve zvy­ku jed­nu ze stěn vyma­lo­vat na černo- kvů­li kon­tras­tu.
Nábytek volíme opět dře­vě­ný, v při­ro­ze­né bar­vě dře­va, či s bílým nátě­rem. Nebojte se v tomhle pří­pa­dě rekon­stru­o­vat skříň po babičce- vin­tage kous­ky jsou ve skan­di­náv­ském sty­lu veli­ce ceně­né.

Aby nám to ladi­lo…
Jak bylo řeče­no výše, neboj­te se vyu­žít vin­tage kous­ky. A nejde jenom o zmí­ně­ný náby­tek, ale i deko­ra­ce. Ale vol­te s rozu­mem! U skan­di­náv­ské­ho sty­lu je typic­ký leh­ký mini­ma­lis­mus, nepo­tr­pí si na něj ti, kte­ří mají ten­den­ci všu­de po bytě roz­mis­ťo­vat „lapa­če pra­chu“. Pokud si pře­ci jenom něja­kou tu drob­nost nedo­ká­že­te odpus­tit, zvol­te doplň­ky v hře­ji­vých bar­vách. Ty ve svět­lém inte­ri­é­ru nabu­dí vět­ší pocit hře­ji­vos­ti a útul­nos­ti.
Obrazy, kte­ré jste zdě­di­li, pověs­te na cha­lu­pě. Zdi musí dýchat! Je to stej­né, jako u podlahy- pokud bude­te pro­stor pří­liš „pokrý­vat“, tím dus­něj­ší a neu­tě­še­něj­ší bude.
A jak si na to všech­no posví­tíme? U sví­ti­del se vyu­ží­vá pře­de­vším v čer­né nebo šedé bar­vě. Křišťálový lustr scho­vej­te na půdu, tady se na něj nepo­tr­pí. I sví­ti­dla by měla k sobě vzá­jem­ně ladit, není tedy vhod­né vybí­rat něko­lik růz­ných dru­hů (a to pla­tí i o lam­pič­kách). V jed­no­du­chos­ti je pros­tě krá­sa.
Teď už zbý­vá jenom used­nout s šál­kem čaje na pohov­ku, pře­ho­dit přes sebe tlus­tou deku a v tichu a kli­du si pře­číst něja­kou tu sever­skou detek­tiv­ku J.

---

Článek je sou­čás­tí webu target=„_blank“ rel=„noopener“>Domácírady | Rady pro váš dům - recepty,zdraví, vaře­ní, tren­dy...

---