Slunovrat (2019)

Ari Aster a Jordan Peele jsou Carpenter a Cronenberg 21. Století bez debat!

Midsommar je opět jeden z těch kon­tro­vérz­ních horo­rů, kte­rý není divác­ky pří­liš vděč­ný a potě­ší pou­ze nároč­něj­ší a pře­de­vším trpě­li­věj­ší divá­ky, kte­ří však dosta­nou solid­ní odmě­nu. Největším mínu­sem je poma­lej­ší tem­po ( prv­ní hodi­nu se takřka nic zají­ma­vé­ho nesta­ne), ale od prv­ní­ho „obřa­du“ film začne být čím dál zají­ma­věj­ší a pře­de­vším zne­po­ko­ji­věj­ší. Celá ta myto­lo­gie Švédské pohan­ské komu­ni­ty je dosta­teč­ně zají­ma­vá, neo­kou­ka­ná a vel­mi nepřed­ví­da­tel­ná.

Velkým plu­sem je Florence Pugh, kte­rá před­vá­dí úchvat­ný herec­ký výkon ( roz­hod­ně nej­ta­len­to­va­něj­ší mla­dá hereč­ka sou­čas­nos­ti), per­fekt­ní je také hud­ba, kte­rá je na horor vel­mi netra­dič­ní, ale skvě­le zde paso­va­la, je zde také vel­mi kre­a­tiv­ní kame­ra a abso­lut­ně nej­vět­ší láka­dlo je samo­zřej­mě samot­né Gore, kte­ré Ari Aster ser­ví­ru­je v tako­vé šoku­jí­cí for­mě, že slab­ší divá­ci film radě­ji vzda­jí a ode­jdou.

Finále typic­ky sym­bo­lic­ké a nesku­teč­ně mor­bid­ní ( vět­ší úlet jsem ješ­tě nevi­děl).

Pomalé, plí­ži­vé, zne­po­ko­ji­vé, šoku­jí­cí, neor­to­dox­ní a sil­ně kon­tro­vérz­ní tako­vý Midsommar je.

Hereditary se mi líbi­lo o chlup víc, ale i tohle je letoš­ní kle­not.

PS: Jak jsem viděl v kině Teenky, kte­ré vle­zou do kina jen pro­to, že vidí žánr Horor a chcou ská­kat ze sedač­ky, tak muse­ly být vel­mi pře­kva­pe­ny, co vlast­ně dosta­ly. 80%

---