Smrtonosná zbraň

Smrtonosná zbraň je ame­ric­ká akč­ní poli­cej­ní kome­die z roku 1987, kte­rou reží­ro­val a spo­lu­pro­du­ko­val Richard Donner, scé­nář napsal Shane Black a kopro­du­cen­tem byl Joel Silver. Vedle Garyho Buseyho, Toma Atkinse, Darlene Love a Mitchella Ryana v něm hra­jí Mel Gibson a Danny Glover. Ve fil­mu Smrtonosná zbraň spo­lu­pra­cu­je jako par­ťá­ci dvo­ji­ce nesou­ro­dých detek­ti­vů losan­ge­les­ké poli­cie - Martin Riggs (Gibson), býva­lý zele­ný baret, kte­rý má po smr­ti své ženy sebe­vra­žed­né sklo­ny, a poli­cej­ní vete­rán a otec rodi­ny Roger Murtaugh (Glover).

Film byl uve­den do kin 6. břez­na 1987. Po svém uve­de­ní do kin vydě­la­la Smrtonosná zbraň přes 120 mili­o­nů dola­rů (při pro­dukč­ním roz­počtu 15 mili­o­nů dola­rů) a byla nomi­no­vá­na na Oscara za nej­lep­ší zvuk. Zrodila se fran­ší­za, kte­rá zahr­nu­je tři pokra­čo­vá­ní a tele­viz­ní seri­ál, při­čemž čtvr­té pokra­čo­vá­ní se při­pra­vu­je.

Děj

Po nedáv­né smr­ti své man­žel­ky má ser­žant z pro­ti­dro­go­vé­ho oddě­le­ní losan­ge­les­ké poli­cie Martin Riggs, býva­lý voják spe­ci­ál­ních jed­no­tek, sebe­vra­žed­né sklo­ny a je nevy­zpy­ta­tel­ný. Navzdory pro­tes­tům poli­cej­ní­ho tera­pe­u­ta se kapi­tán domní­vá, že Riggs svou psy­chó­zu před­stí­rá, aby mohl být nuce­ně pen­zi­o­no­ván se štěd­rou pen­zí, a spo­lu­pra­cu­je s kole­gou, váleč­ným vete­rá­nem a ser­žan­tem z oddě­le­ní vražd Rogerem Murtaughem. Riggs a Murtaugh spo­lu nevy­chá­ze­jí, pro­to­že Murtaugh se k Riggsovu dušev­ní­mu sta­vu sta­ví stej­ně odmí­ta­vě, ale nako­nec je pře­svěd­čen, že Riggs má sku­teč­ně sebe­vra­žed­né sklo­ny.

Murtaugha kon­tak­tu­je býva­lý pří­tel z viet­nam­ské vál­ky Michael Hunsaker, údaj­ně pro­to, aby pomohl jeho dce­ři Amandě unik­nout ze živo­ta pro­sti­tu­ce a por­no­gra­fie, ale Amanda se zabi­je sko­kem z bal­ko­nu bytu ješ­tě před­tím, než se s Murtaughem setká. Pitva uká­že, že byla smr­tel­ně otrá­ve­na zka­že­ný­mi léky, což nazna­ču­je, že byla poten­ci­ál­ně zavraž­dě­na. Riggs a Murtaugh se poku­sí vyslech­nout její­ho pasá­ka, ale po nále­zu drog v jeho bytě jsou napa­de­ni, což Riggse donu­tí pasá­ka zabít, aby Murtaughovi zachrá­nil život. Jejich posled­ní sto­pou je Dixie, pro­sti­tut­ka, kte­rá byla svěd­kem Amandiny smr­ti a o níž se dvo­ji­ce domní­vá, že ji moh­la otrá­vit. Dixiin dům při jejich pří­jez­du explo­du­je a poz­dě­ji je nale­ze­na její mrt­vo­la. Riggs mezi tros­ka­mi najde sou­část­ky rtu­ťo­vé­ho spí­na­če, spe­ci­ál­ní výbuš­ni­ny, kte­rou pod­le jeho vzpo­mí­nek pou­ží­va­li žol­dá­ci Ústřední zpra­vo­daj­ské služ­by (CIA) ve Vietnamu. Podezřelého detail­ně pro­zkou­ma­jí děti ze sou­sed­ství, kte­ré si všimly, že má teto­vá­ní elit­ních spe­ci­ál­ních jed­no­tek podob­né Riggsovu.

Podezření, že Hunsaker zata­ju­je infor­ma­ce, Riggs a Murtaugh ho navští­ví během Amandina pohřbu. Prozradí jim, že během viet­nam­ské vál­ky pra­co­val pro „Shadow Company“, zaniklou polo­vo­jen­skou jed­not­ku CIA, kte­rá měla za úkol desta­bi­li­zo­vat míst­ní obchod s hero­i­nem. Po vál­ce býva­lí agen­ti CIA, žol­dá­ci a vojá­ci, kte­ří se na ní podí­le­li, refor­mo­va­li Shadow Company jako zlo­či­nec­kou orga­ni­za­ci a pod vede­ním pen­zi­o­no­va­né­ho gene­rá­la Petera McAllistera a jeho pra­vé ruky pana Joshuy zača­li dodá­vat vel­ké množ­ství hero­i­nu z Asie do Spojených stá­tů. Hunsakerova role ban­ké­ře mu umož­ni­la, aby se nezá­kon­né finanč­ní pro­střed­ky zdá­ly být legál­ní. Zpočátku vyzval Murtaugha, aby se při­znal a obrá­til se jako svě­dek pro­ti Stínové spo­leč­nos­ti, a McAllister nechal Amandu v odve­tě zabít. Joshua při­le­tí ve vrtu­l­ní­ku a před útě­kem Hunsakera zabi­je. Později se poku­sí zabít Riggse při pře­střel­ce, ale toho zachrá­ní jeho neprů­střel­ná ves­ta; Riggsova smrt je před­stí­ra­ná, aby dvo­ji­ce zís­ka­la výho­du.

Znepokojeni, že Murtaugh ví pří­liš mno­ho, une­sou čle­no­vé Stínové spo­leč­nos­ti jeho dce­ru Rianne a donu­tí Murtaugha, aby se s nimi setkal u jeze­ra El Mirage. Riggs poskyt­ne Murtaughovi a Rianne pod­po­ru odstře­lo­va­čů, aby jim pomohl unik­nout, ale všich­ni tři jsou zaja­ti a pře­ve­ze­ni do skle­pe­ní noč­ní­ho klu­bu, kte­rý je zástěr­kou Stínové spo­leč­nos­ti. Riggs a Murtaugh jsou muče­ni kvů­li infor­ma­cím, dokud Riggs neu­te­če, neza­bi­je něko­lik čle­nů Stínové spo­leč­nos­ti a neo­svo­bo­dí Murtaugha a Rianne. Přestože Joshua unik­ne, Murtaugh zabi­je McAllistera. Riggs a Murtaugh usou­dí, že se Joshua bude chtít pomstít v Murtaughově domě, a pře­pad­nou ho. Riggs Joshuu v bit­ce pora­zí, ale roz­hod­ne se ho neza­bít. Policisté Joshuu zadr­ží, ale ten se osvo­bo­dí, vez­me poli­cis­to­vi zbraň a poku­sí se Riggse a Murtaugha zastře­lit; dvo­ji­ce pal­bu opě­tu­je a Joshuu zabi­je.

Krátce nato, po návštěvě hro­bu své ženy, Riggs sdí­lí vánoč­ní jíd­lo s Murtaughem a jeho rodi­nou. Riggs daru­je Murtaughovi náboj s dutou špič­kou, kte­rý si scho­vá­val na sebe­vraž­du, pro­to­že už ho nepo­tře­bu­je.

Obsazení

• Mel Gibson jako ser­žant Martin Riggs
• Danny Glover jako ser­žant Roger Murtaugh
• Gary Busey jako Mr. Joshua
• Mitchell Ryan jako gene­rál Peter McAllister
• Tom Atkins jako Michael Hunsaker
• Darlene Love jako Trish Murtaugh
• Jackie Swanson jako Amanda Hunsaker
• Traci Wolfe jako Rianne Murtaugh
• Damon Hines jako Nick Murtaugh
• Ebonie Smith jako Carrie Murtaugh
• Steve Kahan jako kapi­tán Ed Murphy
• Mary Ellen Trainor jako dr. Stephanie Woodsová
• Ed O’Ross jako Mendez
• Lycia Naff jako Dixie
• Jimmie F. Skaggs jako Drogový dea­ler č. 1
• Jason Ronard jako Drogový dea­ler č. 2
• Blackie Dammett jako Drogový dea­ler č. 3
• Al Leong jako Endo
• Jack Thibeau jako Seržant Rick McCaskey
• Grand Bush jako Detektiv Dan Boyette
• Henry Brown jako Policista v civi­lu
• Paul Tuerpe jako Žoldák
• Sven-Ole Thorsen jako Žoldák
• Chad Hayes jako Žoldák
• Selma Archerdová jako Policistka
• Don Gordon jako Policista
• Donald Gooden jako Alfred

Produkce

Vývoj

Starší absol­vent UCLA Shane Black napsal scé­nář v polo­vi­ně roku 1985. Black uve­dl, že jeho zámě­rem bylo nato­čit „měst­ský wes­tern“ inspi­ro­va­ný Drsným Harrym, kde je násil­nic­ká posta­va „odsu­zo­va­ná za to, co děla­la, čeho je schop­ná, za věci, kte­rým věři­la“, nako­nec naver­bo­vá­na za toho, kdo by mohl pro­blém vyře­šit. Hlavními hrdi­ny by byli věč­ní poli­cis­té, „chla­pi, kte­ří se potá­ce­jí ve měs­tě, jako je Los Angeles, a hle­da­jí něco tak ušlech­ti­lé­ho, jako je spra­ve­dl­nost, při­tom jsou to jen chla­pi v sepra­ných a obno­še­ných oble­cích, kte­ří hle­da­jí výpla­tu.“

Podle Blacka byl jeho původ­ní prv­ní návrh scé­ná­ře vel­mi odliš­ný a mno­hem tem­něj­ší než výsled­ný film. Měl 140 stran a děj i posta­vy byly jiné a akč­ní scé­ny byly také mno­hem vět­ší. Závěr scé­ná­ře obsa­ho­val scé­nu honič­ky s vrtu­l­ní­ky a pří­věs­ným vozí­kem plným koka­i­nu, kte­rý explo­do­val nad Hollywood Hills, při­čemž koka­in sně­žil nad nápi­sem Hollywood. Blackovi se ten­to prv­ní návrh nelí­bil a nej­pr­ve ho zavr­hl, ale poz­dě­ji se ho zno­vu cho­pil a pře­pra­co­val ho do nové ver­ze, kte­rá byla nako­nec pou­ži­ta pro natá­če­ní.

Jeho agent roze­slal scé­nář Smrtonosné zbra­ně růz­ným stu­di­ím, kte­rá ho odmít­la, než se zalí­bil šéfo­vi Warner Bros Marku Cantonovi. Canton při­ve­dl pro­du­cen­ta Joela Silvera, kte­ré­mu se pří­běh zalí­bil a spo­leč­ně s Blackem scé­nář dále roz­ví­jel. Režisér Richard Donner také při­ve­dl spi­so­va­te­le Jeffreyho Boama, aby Blackův scé­nář bez náro­ku na hono­rář pře­pra­co­val, pro­to­že se mu někte­ré jeho čás­ti zdá­ly pří­liš tem­né. Boam do scé­ná­ře vět­ši­nou při­dal více humo­ru a poz­dě­ji kom­plet­ně pře­psal odmít­nu­tý scé­nář Shanea Blacka a Warrena Murphyho pro dru­hý film. Napsal také scé­nář ke tře­tí­mu fil­mu a nepo­u­ži­tou před­lo­hu ke čtvr­té­mu fil­mu.

Po zakou­pe­ní scé­ná­ře za 250 000 dola­rů jej vede­ní pro­duk­ce stu­dia nabíd­lo reži­sé­ro­vi Richardu Donnerovi, kte­ré­mu se také líbil. Jednou z uva­žo­va­ných vari­ant pro režii byl Leonard Nimoy, kte­rý se však necí­til dob­ře na akč­ní fil­my a v té době pra­co­val na fil­mu Tři muži a nemluv­ně. S těmi­to klí­čo­vý­mi prv­ky zača­lo hle­dá­ní vhod­né kom­bi­na­ce her­ců, kte­ří by ztvár­ni­li Riggse a Murtaugha.

Kasting

Mel Gibson byl při­zván Richardem Donnerem, pro­to­že měl zájem o spo­lu­prá­ci s tím­to her­cem po fil­mu Ladyhawke. Castingová reži­sér­ka Marion Dougherty nej­pr­ve navrh­la spo­jit Gibsona s Dannym Gloverem, vzhle­dem k tomu, že Murtaugh neměl ve scé­ná­ři sta­no­ve­nou etnic­kou pří­sluš­nost. Zařídila, aby Gibson při­le­těl ze své­ho domo­va v Sydney, zatím­co Glover při­le­těl z Chicaga, kde hrál v diva­del­ní hře, a pře­če­tl si scé­nář. Podle člán­ku v časo­pi­se Vanity Fair z červ­na 2007 byl pro roli Riggse zva­žo­ván Bruce Willis. Ten je zmi­ňo­ván v paro­dii na fil­my Smrtonosná zbraň, Nabitá zbraň 1. Bruce (jako John McClane) se obje­ví poté, co padou­ši zaú­to­čí na špat­né síd­lo na plá­ži a hle­da­jí hlav­ní­ho hrdi­nu. Do role byli zva­žo­vá­ni také Christopher Lambert, Stephen Lang a Christopher Reeve.

Podle Donnera: „Trvalo to asi dvě hodi­ny, a když jsme skon­či­li, byl jsem v sed­mém nebi. Našli naráž­ky, našli smích tam, kde jsem ho nikdy nevi­děl, našli slzy tam, kde před­tím neby­ly, a hlav­ně našli vztah - a to vše během jedi­né­ho čte­ní. Takže pokud se ptá­te na obsa­ze­ní... bylo to kou­zel­né, pros­tě totál­ní dyna­mit.“

Gibson řekl, že „ten­to kon­krét­ní pří­běh byl o tří­du výš než ostat­ní, kte­ré jsem absol­vo­val, pro­to­že akce je oprav­du ved­lej­ší, kte­rá umoc­ňu­je pří­běh těch­to dvou skvě­lých postav. Riggse si před­sta­vu­ji jako téměř cha­pli­nov­skou posta­vu, chla­pí­ka, kte­rý od živo­ta nic neče­ká a dokon­ce si pohrá­vá s myš­len­kou, že si vez­me své. Není jako ty stá­li­ce, kte­ré sestou­pí z hory Olymp, způ­so­bí spoušť a zase ode­jdou. Je to někdo, kdo nevy­pa­dá, že by se chys­tal vyra­zit, dokud to sku­teč­ně neu­dě­lá.“

Stejně sil­né bylo i Gloverovo při­taž­li­vost. Čerstvě po úspě­chu v roli Mistra ve fil­mu Purpurová barva cítil, že role Rogera Murtaugha mu nabí­zí zce­la novou šká­lu cha­rak­te­ro­vé­ho pro­je­vu a zku­še­nos­tí: „Kromě šan­ce pra­co­vat s Melem, což se uká­za­lo jako čiré potě­še­ní, byl jed­ním z důvo­dů, proč jsem po tom­to pro­jek­tu sko­čil, rodin­ný aspekt. Šance zahrát slo­ži­té vzta­hy a jem­ný humor, kte­ré exis­tu­jí v kaž­dé úzké rodin­né sku­pi­ně, byla zají­ma­vou výzvou, stej­ně jako hrát chla­pa, kte­ré­mu táh­ne na pade­sát. Murtaugh je ze své­ho věku tro­chu roz­mr­ze­lý, dokud není ohro­že­no vše, co má rád. Jeho pro­bu­ze­ní je para­lel­ní s Riggsovým.“

Oba her­ci pode­psa­li smlou­vu do začát­ku jara 1986. Gibson a Glover pak odle­tě­li domů, aby se sba­li­li, a po návra­tu do Los Angeles zača­li s inten­ziv­ním dvou­mě­síč­ním fyzic­kým tré­nin­kem a pří­pra­vou. Mezitím se vyře­ši­la klí­čo­vá role Joshuy, když Gary Busey požá­dal o mož­nost roli pře­číst. Busey, kte­rý byl již uzná­va­nou hvězdou od své­ho výko­nu ve fil­mu Příběh Buddyho Hollyho, za kte­rý byl nomi­no­ván na Oscara, se již něko­lik let nezú­čast­nil kon­kur­zu na film. Podle Buseyho komen­tá­ře: „Měl jsem motý­ly, nikdy jsem nehrál zápo­rá­ka. A nikdo mě nevi­děl od té doby, co jsem zhu­bl šede­sát kilo a dostal se zpát­ky do for­my. Ale roz­ho­dl jsem se pře­vzít ini­ci­a­ti­vu, abych měl mož­nost pra­co­vat s Dickem, Joelem, Melem a Dannym. Neustále hle­dám něko­ho, kdo by ze mě vytá­hl ten nej­lep­ší výkon, a to by doká­zal kaž­dý z těch klu­ků. Dokonce mě pře­mlu­vi­li, abych si obar­vil vla­sy!“ Ve své bio­gra­fii E! True Hollywood Story Busey říká, že ho naja­li na roli Joshuy, pro­to­že hle­da­li něko­ho dosta­teč­ně vel­ké­ho a hro­zi­vé­ho, aby byl uvě­ři­tel­ným nepří­te­lem pro Mela Gibsona. Busey také při­pi­su­je fil­mu záslu­hu na oži­ve­ní své upa­da­jí­cí fil­mo­vé kari­é­ry.

Předprodukční

Koordinátor kaska­dé­rů Bobby Bass naplá­no­val a dohlí­žel na všech­ny fáze inten­ziv­ní­ho před­pro­dukč­ní­ho tré­nin­ku Gibsona a Glovera; fyzic­kou kon­di­ci, posi­lo­vá­ní a zachá­ze­ní se zbra­ně­mi a bez­peč­nost. Bass také vyu­žil svých vlast­ních vojen­ských zku­še­nos­tí, aby posta­vě Riggse vne­sl vět­ší hloub­ku poro­zu­mě­ní. Aby se her­ci sezná­mi­li se spe­ci­a­li­zo­va­ný­mi doved­nost­mi a cit­li­vos­tí, kte­ré zís­ká­va­jí poli­cis­té v uta­je­ní, bylo pro Gibsona a Glovera při­pra­ve­no, aby strá­vi­li něja­ký čas v teré­nu jako dopro­vod pra­cu­jí­cích poli­cis­tů losan­ge­les­ké poli­cie. V prů­bě­hu natá­če­ní s Donnerem a her­ci úzce spo­lu­pra­co­va­li tech­nič­tí porad­ci z losan­ge­les­ké poli­cie i z oddě­le­ní šeri­fa okre­su L.A., aby byla zajiš­tě­na auten­ti­ci­ta.

Prvním při­zva­ným tech­nic­kým porad­cem byl Cedric Adams. Donner řekl, že „Adams si mys­lel, že nej­lep­ší mož­ný způ­sob, jak uká­zat, jak smr­tí­cí Riggs ve sku­teč­nos­ti je - je uká­zat jeho mis­trov­ství ve for­mě bojo­vé­ho umě­ní, kte­ré na plát­ně nikdy před­tím neby­lo k vidě­ní“. Donner chtěl, aby Riggsův styl boje byl jedi­neč­ný, při­čemž dru­hý asi­s­tent režie Willie Simmons, kte­rý se zají­mal o neob­vyk­lé for­my bojo­vých umě­ní, vybral tři bojo­vé sty­ly. Gibson a Busey byli instru­o­vá­ni v Capoeiře od Adamse, ve Vězeňském roc­ku od Dennise Newsoma a v bra­zil­ském Jiu-Jitsu od Roriona Gracieho. Výcvik v růz­ných tech­ni­kách zajiš­ťo­val také koor­di­ná­tor kaska­dé­rů Bobby Bass, býva­lý instruk­tor spe­ci­ál­ních jed­no­tek ame­ric­ké armá­dy a mis­tr v judu. V jed­nu chví­li her­ci tré­no­va­li v pře­stáv­kách mezi natá­če­ním, čty­ři hodi­ny den­ně po dobu šes­ti týd­nů, a děla­li měsí­ce cho­re­o­gra­fii.

Hudba

Michael Kamen, kte­rý prá­vě dokon­čil prá­ci na fil­mu Highlander, slo­žil hud­bu ke Smrtonosné zbra­ni. Střihač Stuart Baird hoj­ně vyu­ží­val Edge of Darkness jako dočas­nou hud­bu k fil­mu, což ved­lo k tomu, že byl Kamen při­zván k vytvo­ře­ní hud­by. Kytarový part Riggsova téma­tu zahrál Eric Clapton. Kamen a Clapton spo­lu pra­co­va­li na hud­bě k tele­viz­ní­mu seri­á­lu BBC Edge of Darkness z roku 1985 (v jehož celo­ve­čer­ní adap­ta­ci si poz­dě­ji sho­dou okol­nos­tí zahrál Mel Gibson). Saxofonovou část Murtaughova téma­tu nazpí­val David Sanborn. Během úvod­ních titul­ků fil­mu zazní vánoč­ní píseň „Jingle Bell Rock“ v podá­ní Bobbyho Helmse. Píseň Honeymoon Suite, „Lethal Weapon“, zazní během závě­reč­ných titul­ků fil­mu, aniž by byla uve­de­na v titul­cích.

Vydání

Box Office

Vydání fil­mu Lethal Weapon se usku­teč­ni­lo 6. břez­na 1987 a tři týd­ny se držel na prv­ním mís­tě v žeb­říč­ku návštěv­nos­ti kin, než ho vytla­či­lo Rande nasle­po. Celosvětově vydě­lal 120,2 mili­o­nu dola­rů a byl nomi­no­ván na Oscara za nej­lep­ší mix zvu­ku (Les Fresholtz, Dick Alexander, Vern Poore a Bill Nelson) (pro­hrál s fil­mem Poslední císař).

Kritické ohlasy

Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes má film na zákla­dě 56 recen­zí hod­no­ce­ní 80 s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 6,90/10. Souhlas kri­ti­ků na této webo­vé strán­ce zní: „Nejúspěšnější díl feno­me­nál­ně úspěš­né série Smrtonosná zbraň pomohl nově defi­no­vat akč­ní fil­my pro 80. a 90. léta 20. sto­le­tí“. Na ser­ve­ru Metacritic má film na zákla­dě hod­no­ce­ní 23 kri­ti­ků váže­ný prů­měr 68 bodů ze 100, což zna­me­ná „obec­ně pří­z­ni­vé hod­no­ce­ní“. Diváci dota­zo­va­ní ser­ve­rem CinemaScore udě­li­li fil­mu prů­měr­nou znám­ku „A“ na stup­ni­ci od A do F.

Variety napsal: „Smrtonosná zbraň je film balan­cu­jí­cí na hra­ně absur­di­ty, když se začne brát váž­ně, ale díky neu­tu­cha­jí­cí ener­gii a neod­byt­né­mu draj­vu nikdy úpl­ně nepad­ne.“ Richard Schickel z časo­pi­su Time ho nazval „Šílený Max potká­vá Cosby Show“ a řekl, že fun­gu­je lépe, než se oče­ká­va­lo. Richard Harrington z The Washington Post jej popsal jako „živou, niter­nou při­po­mín­ku toho, jak vzru­šu­jí­cí může být akč­ní film“. Janet Maslinová v The New York Times napsa­la: „Film je plný rych­lé akce, hluč­ných kaska­dér­ských kous­ků a obrov­ských, čas­to neli­cho­ti­vých detail­ních zábě­rů, ale má nepo­pi­ra­tel­nou sílu.“ Roger Ebert z Chicago Sun-Times udě­lil fil­mu čty­ři hvěz­dič­ky ze čtyř a řekl, že Donner „pře­ko­ná­vá sám sebe“.

Domácí média

Letální zbraň byla mno­ho­krát vydá­na na nosi­čích Betamax, VHS a DVD, spo­lu s jed­ním vydá­ním na Blu-ray dis­ku. První DVD vyšlo v roce 1997 a obsa­ho­va­lo kino­ver­zi fil­mu. V roce 2000 byl vydán Director’s Cut. Od té doby bylo vydá­no mno­ho sad, kte­ré obsa­hu­jí všech­ny čty­ři fil­my série (se stej­ný­mi DVD). V roce 2006 byla kino­ver­ze vydá­na také na Blu-ray.

Alternativní verze

Byly nato­če­ny i alter­na­tiv­ní úvod a závěr, kte­ré jsou k vidě­ní na DVD Smrtonosná zbraň 4. V alter­na­tiv­ním úvo­du byl Martin Riggs sám popí­je­jí­cí v baru, kde ho pře­pad­ne dvo­ji­ce zlo­čin­ců, kte­ří ho napad­nou kvů­li penězům, ale Riggs je snad­no zkro­tí. Režisér Richard Donner se domní­val, že by film měl začít jas­něj­ším pohle­dem na Riggse, a nahra­dil scé­nu v baru scé­nou, v níž se Riggs pro­bou­zí ve svém pří­vě­su. V alter­na­tiv­ním závě­ru Riggs říkal Murtaughovi, aby neod­chá­zel do důcho­du. Aniž by Donner uva­žo­val o mož­nos­ti pokra­čo­vá­ní, roz­ho­dl se, že vztah Riggse a Murtaugha je přá­tel­ský, a nato­čil konec, kte­rý se obje­vu­je v dokon­če­ném fil­mu.

Kromě uve­de­ní fil­mu v kinech byla poz­dě­ji na DVD vydá­na i roz­ší­ře­ná ver­ze Director’s Cut. Director’s Cut ver­ze je del­ší (117 minut) než původ­ní ver­ze pro uve­de­ní v kinech (110 minut) a obsa­hu­je dal­ší scé­ny. Jedna z pro­dlou­že­ných scén zachy­cu­je Riggse, jak likvi­du­je odstře­lo­va­če, kte­rý stří­lel na děti na dět­ském hřiš­ti. V jiné scé­ně Riggs sba­lí pro­sti­tut­ku, kte­rá cho­dí po uli­ci, ale mís­to sexu s ní ji vez­me domů, aby se s ní díval na tele­vi­zi na Tři čuní­ky, čímž ilu­stru­je svou osa­mě­lost po smr­ti man­žel­ky.

---

Zdroj: Anglická Wikipedie

---