Imago mortis (2009)

Španělský horor v němž nám uká­ží, jak se dá co nej­lé­pe zachy­tit posled­ní oka­mžik před smr­tí.

Bruno stu­du­je na mezi­ná­rod­ní ško­le, kte­rá své stu­den­ty učí zákla­dům fil­ma­ři­ny a foto­gra­fo­vá­ní. Jedním z pro­fe­so­rů je i úspěš­ný reži­sér Caligari, jenž je pro mno­hé vzo­rem. Majitelka ško­ly hra­běn­ka Orsini má pro Bruna sla­bost a po tra­gic­kém úmr­tí jeho rodi­ny se ho sna­ží ve stu­diu vše­mož­ně pod­po­ro­vat. Jednoho dne se „Calavero“ jak ho spo­lu­žá­ci pře­zdí­va­jí roz­hod­ne foto­gra­fo­vat poblíž ško­ly, když tu náh­le pří­mo před­ním sko­čí z hor­ní­ho pat­ra jeden ze stu­den­tů. Otřesný záži­tek se však záhy změ­ní v noč­ní můru, když ho pří­zrak mrt­vé­ho chlap­ce pro­ná­sle­du­je na kaž­dém kro­ku a vypa­dá to, že má pro něj něja­ké posel­ství. Bruno začne pát­rat v minu­los­ti ško­ly a čeká ho nepří­jem­né zjiš­tě­ní. Záhadný mla­dík je již něko­lik let po smr­ti! Proč se však pole­tech zno­vu obje­vil a vidí ho jen Bruno?

Režie: Stefano Bessoni
Rok výro­by: 2009
Délka: 98 min
Země: Španělsko / Itálie / Irsko

Hrají:
Alberto Amarilla ... (Bruno)
Oona Chaplin ... (Arianna)
Leticia Dolera ... (Leilou)
Geraldine Chaplin ... (Kontesa Orsini)
Álex Angulo ... (Caligari)
Francesco Carnelutti ... (Ermete Astolfi)
... a dal­ší

Jeho pát­rá­ní ho dove­de až k záhad­né posta­vě vyná­lez­ce Fumagalliho, kte­rý žil před něko­li­ka sta­le­tí­mi. Ten vyna­le­zl podiv­ný stroj tha­na­to­skop, jenž údaj­ně doká­zal zachy­tit v lid­ských sít­ni­cích posled­ní oka­mžik (obraz) před smr­tí. Jeho pří­stroj se před něja­kou dobou oci­tl ve vlast­nic­tví této ško­ly, ale po tra­gic­kém úmr­tí jed­né z here­ček v Caligariho fil­mu zmi­zel z povrchu zem­ské­ho. Až nyní ho náho­dou Bruno obje­ví v neda­le­ké jes­ky­ni zva­né „Studnice smr­ti“, ale ješ­tě než se sta­čí se svým obje­vem něko­mu pochlu­bit, mu ho někdo z poko­je ukrad­ne. Nešťastný „Calavero“ však i nadá­le trpí hrůz­ný­mi vidi­na­mi a všich­ni ho začnou pova­žo­vat za bláz­na. Když záhad­ně zmi­zí něko­lik stu­den­tů je Bruno roz­hod­nu­tý odha­lit veš­ke­rá tajem­ství, kte­ré se skrý­va­jí za škol­ní­mi zdmi i za cenu vlast­ní­ho živo­ta.

Rovnou zapo­meň­te na dal­ší tuc­to­vou vyvraž­ďo­vač­ku. Tady se jed­ná o mys­te­ri­óz­ní sní­mek, do kte­ré­ho je při­mí­chá­na detek­tiv­ní záplet­ka i prv­ky ducha­ři­ny. Režisér Bessoni je sice ješ­tě zele­náč, ale na svém kon­tě již jeden horo­ro­vý film má. Průběh a pře­de­vším začá­tek fil­mu má pozvol­ný roz­jezd, aby se divá­ci moh­li lépe zori­en­to­vat v jed­not­li­vých posta­vách i samot­né budo­vě. Většina děje se totiž bude ode­hrá­vat pou­ze za zdmi ško­ly, kte­rá ač má vyni­ka­jí­cí refe­ren­ce, tak skrý­vá mno­ho děsi­vých tajem­ství, jenž nemě­li nikdy vyplout napo­vrch. Někomu se bude mož­ná zdát prv­ní půl­ho­di­na zby­teč­ně moc zdlou­ha­vá a já se vám ani moc divit nebu­du, pro­to­že i já měl podob­né poci­ty. Teprve když započne pát­rá­ní, zlep­ší se i samot­ná atmo­sfé­ra. S napě­tím může­me sle­do­vat Brunovy kro­ky, kterak je pro­ná­sle­do­ván jak svou minu­los­tí, tak i pří­zra­ky. Při sle­do­vá­ní zábě­rů sta­ré kame­ry, jsem cítil urči­tou dáv­ku nos­tal­gie a vzpo­mín­ky na sta­ré kla­si­ky.

Následuje tako­vý pří­běh v pří­bě­hu, kdy divá­ci spo­leč­ně s hlav­ním hrdi­nou vyslech­nou podiv­ný pří­běh o geniálním/šíleném věd­ci, jenž doká­zal nemož­né. Je mož­no vidět i detail­ní ukáz­ka pří­stro­je v pra­xi a milov­ní­ci série SAW si při­jdou na své. Osobně bych podob­nou mašin­ku oče­ká­val spí­še tam. Nejde však o žád­nou „ori­gi­nál­ní“ myš­len­ku, pro­to­že o zachy­ce­ní posled­ních oka­mži­ků již bylo nato­če­no hned něko­lik fil­mů Nápad se však cení a roz­hod­ně šlo o pří­jem­né oži­ve­ní. Stejně se dá uva­žo­vat i o mize­ní jed­not­li­vých ved­lej­ších postav a jejich osu­du. Kam se podě­la těla? Kdo za vším sto­jí? Tvůrci si zača­li s divá­ky hrát a i když vět­ši­na indi­cií ved­la k jed­né posta­vě, tak na závěr budou mno­zí mož­ná pře­kva­pe­ní.

Při mém brouz­dá­ní po inter­ne­tu jsem se setká­val spí­še s nega­tiv­ním hod­no­ce­ním a tro­chu to nechá­pu. Většina lidí je však již v dneš­ní době zhýč­ka­ná zahra­nič­ní­mi fil­my, kde se zabí­jí jak na běží­cím páse, sle­du­jí ste­re­o­typ­ní vraž­dy mla­dých tee­nage­rů jenž pro­ná­sle­du­je mas­ko­va­ný psy­cho­pat, měs­ta zamo­řu­jí smr­tí­cí viry, atd. Tento sní­mek se však více zto­tož­ňu­je se sta­rý­mi kla­si­ka­mi, kdy na prv­ním mís­tě šlo pře­de­vším o samot­ný pří­běh a divák musí tro­chu uva­žo­vat. Je sice prav­da, že film mís­ty nudí, ale po dlou­hé době jsem neměl nutká­ní zmáčk­nout tla­čít­ko STOP a jít si zakou­řit.

Herecké výko­ny jsou rov­něž na při­ja­tel­né úrov­ni. Především co se týká Oony a Geraldine Chaplinových. Dědičné geny se pros­tě neza­přou a obě dámy pat­ří k tomu nej­lep­ší­mu co nám film nabí­dl. I před­sta­vi­tel hlav­ní role Alberto Armarilla mě doce­la pře­kva­pil, pro­to­že jsem ho doteď vůbec neznal.

Hodnocení:
70%

---