Psycho III (1986)

rp thumbCoverMain.jpeg

Norman Bates byl očiš­těn od zlo­či­nů, kte­ré spáchal, ale jeho cho­rob­ná mysl potře­bu­je zabí­jet dál a dál.

Jeptiška Maureen opouš­tí po tra­gic­ké udá­los­ti, kte­rou sama způ­so­bi­la, kláš­ter a vydá­vá se pěš­ky napříč vyprahlou pus­ti­nou. Na sil­ni­ci stop­ne auto, kte­ré řídí namyš­le­ný mla­dík Duane Duke a brzy své­ho činu veli­ce litu­je. Začínající kyta­ris­ta jí začne během jízdy obtě­žo­vat a vystra­še­ná Maureen vysko­čí z auta a vydá­vá se dál v mohut­ném deš­ti pěš­ky. Následující ráno při­chá­zí hla­do­vá a vymrz­lá k malé­mu mote­lu. Ten vede jis­tý Norman Bates a jak dív­ka s hrů­zou zjiš­ťu­je, prá­vě při­jal nové­ho správ­ce. Není jim nikdo jiný než Duke. Norman jí uby­tu­je v poko­ji čís­lo jed­na a oka­mži­tě se do dív­ky zami­lu­je. Je totiž veli­ce podob­ná jeho prv­ní obě­ti Marion. Dívka nic o jeho minu­los­ti netu­ší, a tak s rados­tí při­jí­má jeho nabíd­ku, že tu může byd­let. Brzy se s Normanem spřá­te­lí a chce se poku­sit začít žít nový život. Norman je však psy­chic­ky labil­ní vrah, kte­rý poslou­chá pří­ka­zy své dáv­no mrt­vé mat­ky. Neustále má potře­bu něko­ho zabí­jet a brzy k tomu dosta­ne skvě­lou pří­le­ži­tost. Motel se totiž napl­ní sku­pi­nou býva­lých stu­den­tů, kte­ří zde pořá­da­jí tříd­ní sraz. Naneštěstí své chout­ky musí udr­žet na uzdě, pro­to­že mu na paty šla­pe novi­nář­ka Tracy Venable, kte­rá se sna­ží za kaž­dou cenu dostat Normana zpát­ky do věze­ní.

Režie: Anthony Perkins
Rok výro­by: 1986
Délka: 93 min
Země: USA

Hrají:
Anthony Perkins ... (Norman Bates)
Diana Scarwid ... (Maureen Coyle)
Jeff Fahey ... (Duane Duke)
Roberta Maxwell ... (Tracy Venable)
Hugh Gillin ... (Šerif John Hunt)
... a dal­ší

Třetí díl celé série je jas­ným důka­zem toho, že i když jste výbor­ným her­cem, nezna­me­ná to, že bude­te i skvě­lým reži­sé­rem. Většina fanouš­ků Psycho série při­ví­ta­la zprá­vu, že do reži­sér­ské­ho křes­la used­ne sám Anthony Perkins, s vel­kou oba­vou. Jak se i poz­dě­ji uká­za­lo, doce­la opráv­ně­ně. Jenže reži­sé­ro­vým prvot­ním snem bylo pros­tě zno­vu­o­ži­ve­ní své život­ní role a jak vid­no, celý film se více­mé­ně sou­stře­dil pře­de­vším na samot­né­ho Normana Batese. Oproti před­cho­zím dílům se roz­ho­dl mno­hem víc při­tvr­dit, ale záro­veň zůstat na podob­né notě jako oba star­ší kous­ky. Bohužel se mu nepo­da­ři­lo kolem sebe sehnat oprav­du kva­lit­ní her­ce a až na pár výji­mek se musel spo­ko­jit s těmi dru­ho­li­go­vý­mi, kte­ří nemě­li moc vel­ké zku­še­nos­ti.

Asi nej­vět­ší sla­bi­nou fil­mu je fakt, že se Perkins až moc sna­žil do děje zapo­jit hned něko­lik důle­ži­tých postav, se kte­rý­mi ovšem násled­ně neu­měl vůbec pra­co­vat a mnoh­dy mi při­šla jejich účast ve fil­mu napros­to zby­teč­ná. Kupříkladu otrav­ná novi­nář­ka, ta měla zřej­mě zastá­vat podob­nou funk­ci jako v pře­de­šlých fil­mech Lila Craneová / Loomisová. To zna­me­ná, dostat zpát­ky Normana do věze­ní a doká­zat veřej­nos­ti, že je to psy­cho­pa­tic­ký zabi­ják, kte­rý se nikdy pořád­ně nevy­lé­čil. Bohužel tato posta­vič­ka nemá abso­lut­ně žád­ný šmrnc a spí­še v celém sním­ku jen zby­teč­ně zava­zí a brz­dí dob­ře roz­je­tý děj stu­pid­ní­mi dia­lo­gy. Něco podob­né­ho se dá říct i o posta­vě býva­lé jep­tiš­ky Maureen, kte­rou si zahrá­la nesym­pa­tic­ká hereč­ka Diana Scarwid. Na jed­nu stra­nu nadr­že­ná žen­ská, kte­rá nesná­ší boha a svůj život, na tu dru­hou zase ostý­cha­vá hol­či­na, kte­rá se ráda cho­dí vyzpo­ví­dat k míst­ní­mu fará­řo­vi. Kdyby neby­lo té půso­bi­vé scén­ky ze sprchy, kte­rá byla stej­ně lehce oko­pí­ro­va­ná z původ­ní­ho fil­mu a ješ­tě k tomu dost odflák­nu­tá, tak bych jí nej­rad­ši nechal sko­čit už na začát­ku fil­mu. Asi nej­lé­pe to dopadlo s namyš­le­ným mla­dí­kem Duanem, kte­ré­ho ve fil­mu ztvár­nil Jeff Fahey (seri­ál Lost). Ten se do své role sebe­vě­do­mé­ho a sliz­ké­ho mla­dí­ka vžil oprav­du skvě­le a mís­ty se dá říct, že dokon­ce před­čil samot­né­ho Perkinse. Tato posta­va urči­tě do jis­té míry pozved­la cel­ko­vý dojem fil­mu a u divá­ků si zís­ka­la plu­so­vé body.

Perkins se sna­žil hod­ně zapra­co­vat pře­de­vším na atmo­sfé­ře, kte­rou chtěl ve svém díle mít přes­ně tako­vou, jako v před­cho­zích fil­mech, a to se mu ovšem poda­ři­lo jen mís­ty. Hudební dopro­vod už nebyl tak pod­ma­ni­vý jako kdy­si a roz­je­tou atmo­sfé­ru hod­ně brz­di­ly nud­né scén­ky a mnoh­dy i humor­ně ladě­né momen­ty. Těch tu bylo oprav­du požeh­na­ně. Co se mi ovšem líbi­lo, a to hod­ně, byla ver­va s jakou se reži­sér vrhl do vraž­dí­cích scén. Některé z nich byly oprav­du pove­de­né a přes­to­že neměl po ruce kdo­ví­jak úchvat­né efek­ty, poda­ři­lo se mu divá­ka zaujmout i poku­sem o men­ší gore. Samozřejmě nesmí chy­bět ani naho­ta a kupa sexis­tic­kých nará­žek, kte­ré ovšem niko­ho urči­tě nepo­bou­ří. Bylo to nato­če­no cel­kem vkus­ně a hlav­ně v mezích při­ja­tel­nos­ti.

Nerad bych se Anthonyho Perkinse dotkl, ale jako herec si u mě zís­kal mno­hem vět­ší sym­pa­tie než jako reži­sér. Jeho dílo se dá ovšem i tak hod­no­tit ale­spoň jako prů­měr­ná podí­va­ná, kte­rá sice roz­hod­ně neo­sl­ní, ale záro­veň ani neu­spí. Najdete se zde něko­lik veli­ce pěk­ných scé­nek a asi nej­vět­ším plu­sem je to, že Normanovi skvě­le kon­ku­ro­val Duane Duke. Tahle dvoj­ka toho moh­la doká­zat vymáčk­nout ješ­tě mno­hem víc. Bohužel zby­tek postav mě abso­lut­ně neza­u­jal a spous­ta z nich byla úpl­ně na…

Hodnocení:
Psycho 3 je roz­hod­ně zatím nej­slab­ší díl jaký jsem viděl. Slabých 50%.