Kritiky.cz > Horory > San daikaiju: Chikyu saidai no kessen (1964)

San daikaiju: Chikyu saidai no kessen (1964)

rp Ghidorah the Three Headed Monster 1965.jpg
rp Ghidorah the Three Headed Monster 1965.jpg
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Nadešel čas spo­jit síly, pro­to­že nový pro­tiv­ník se roz­ho­dl vyhu­bit celou pla­ne­tu…

Na Zemi dopad­ne kus mete­o­ri­tu, kte­rý se ihned sta­ne ter­čem pozor­nos­ti vyhlá­še­ných věd­ců. To však není jedi­ná zprá­va, kte­rou teď žije celé Japonsko. Na palubě leta­dla v němž ces­to­va­la prin­cez­na Selina vybuch­la bom­ba a nikdo nepře­žil. Za nedlou­ho se však v cen­t­ru Tokia obje žena, kte­rá je prin­cezně hod­ně podob­ná a brzy vyjde naje­vo, že je to sku­teč­ně ona. Atentátníkům nevy­šel pokus o její smrt a tak je do akce povo­lán nej­lep­ší nájem­ný zabi­ják Malmess, aby vše napra­vil. Znovuzrozená prin­cez­na začne šoko­vat veřej­nost svý­mi pro­roc­tví­mi a odha­le­ním (že nepo­chá­zí z této pla­ne­ty). Snaží se varo­vat oby­va­te­le Japonska, před mon­st­ry, jenž se brzy opět pro­bu­dí k živo­tu. Rodan i Gojira se totiž doká­za­li osvo­bo­dit ze své­ho „zaje­tí“ a je jen otáz­kou času, kdy začnou zase pus­to­šit měs­ta. Oba tvo­ro­vé si však nej­pr­ve začnou vyři­zo­vat účty mezi sebou. Aby toho neby­lo málo, z mete­o­ri­tu se vyklu­be dal­ší stvů­ra – vesmír­ný troj­hla­vý Ghidorah. Princezna Selina se poku­sí pře­mlu­vit dvoj­ča­ta (Shobijin), aby se při­mlu­vi­ly u Mosury, kte­rá jako jedi­ná snad doká­že zachrá­nit lid­stvo. K jejich pře­kva­pe­ní se tato bož­ská „můra“ poku­sí pře­svěd­čit zbý­va­jí­cí mon­stra, aby se spo­leč­ně posta­vi­li Ghidorahovi, pro­to­že sama pro­ti němu nic nezmů­že…

Režie: Ishiro Honda
Rok výro­by: 1964
Délka: 92. min
Země: Japonsko
Alternativní název: Ghidorah, the Three-Headed Monster
Hrají:
Yosuke Natsuki ……………….(detek­tiv Shindo)
Yuriko Hoshi ………………….(Naoko Shindo)
Akiko Wakabayashi …………...(Selina Salno)
Hiroshi Koizumi ……………….(pro­fe­sor Miura)
Hisaya Ito ……………………….(Malmess)
…a dal­ší

Ishiro Honda se v pátém pokra­čo­vá­ní roz­ho­dl expe­ri­men­to­vat a zce­la tak pozmě­nil svou dosa­vad­ní tvůr­čí myš­len­ku. Nadešel čas sklou­bit své oblí­be­né mon­ster movies se sci­fi žánrem a tím­to kro­kem odstar­to­val prů­lom této série. Japonští divá­ci se tak muse­li smí­řit s tím, že jejich milo­va­ná mon­stra ((Gojira, Rodan, Mosura,…) pře­sta­nou být fil­mo­vým postra­chem Japonska a sta­nou se z nich ochrán­ci naší pla­ne­ty.  Někteří ten­to krok odsu­zo­va­li, ale našlo se i hod­ně těch, jenž se nena­dá­lé situ­a­ci při­způ­so­bi­li a poslé­ze si dal­ší díly zami­lo­va­li. Dali tak šan­ci vznik­nout dal­ším zhru­ba dva­a­dva­ce­ti fil­mům.  

Přiznám se však, že ze začát­ku jsem byl z toho sním­ku hod­ně roz­la­dě­ný, pro­to­že prv­ní půl­ho­di­nu se toho moc zají­ma­vé­ho nedě­lo a poně­kud nud­né dia­lo­gy, mě poma­lu ale jis­tě uspá­va­li. Začal jsem se v duchu ptát, zda výbuch leta­dla nebyl snad tím jedi­ným, co tu uvi­dím. Naštěstí s pří­cho­dem sta­rých zná­mých, zapo­ča­la zába­va. Opět došlo na niče­ní papun­de­klo­vých mode­lů a množst „humor­ných“ sou­bo­jů. V minu­los­ti to mož­ná bylo pro Japonce ter­no, ale dneš­ní divák se tomu už musí jen zasmát. Bitky her­ců v kos­tý­mech však i po letech vypa­da­jí „kou­zel­ně“. Za nej­pěk­něj­ší záži­tek pova­žu­ji Ghidorahovo zro­ze­ní. Také záplet­ka s vra­hy a prin­cez­nou tomu vše­mu vli­lo pozi­tiv­ní náboj. 

King Ghidorah se tak tím­to fil­mem dostal rov­něž do pod­vě­do­mí divá­ků a toho­to troj­hla­vé­ho draka (saň) bude­me mít šan­ci vidět i v něko­li­ka dal­ších fil­mech. Na roz­díl od svých pro­tiv­ní­ků uzná­vá pří­mo­ča­rou destruk­ci a díky své­mu „dechu, paprs­kům, výbo­jům, nebo snad bles­kům“ je pro Gojiru či Rodana oprav­du tvr­dým oříš­kem. V jed­no­tě je sice síla, ale ani spo­lu­prá­ce tří mon­ster ješ­tě neza­ru­ču­je zaru­če­ný úspěch. Opravdu s vel­kým oče­ká­vá­ním jsem sle­do­val onu tvůr­čí sna­hu dát ty tři růz­no­ro­dé mon­stra dohro­ma­dy, přes­to­že jde o odvě­ké riva­ly a ono to sku­teč­ně fun­go­va­lo. Jak už jsem však pozna­me­nal, musí se to celé brát s vel­kým nad­hle­dem. 

Ghidorah, the Three-Headed Monster pros­tě beru už spíš jako prvot­ní pokus o nato­če­ní mon­ster kome­die, kte­rá mne svou dru­hou polo­vi­nou dostá­va­la poma­lu do kolen. Souboj Gojiry s Rodanem jsem roz­dý­chá­val „myš­le­no v dob­rém“ jen vel­mi poma­lu, ale jakmi­le to do nich začal šít Ghidorah, zača­ly se dosta­vo­vat doslo­va „kře­če“. Japonci jsou už od pří­ro­dy dost ulít­lým náro­dem a ten­to sní­mek to jen doka­zu­je. Přesto si však v hod­no­ce­ní dovo­lím lehce sní­žit pro­cen­ta, pro­to­že sta­rá kla­si­ka byla pros­tě o něco lep­ší. 

Hodnocení:
60%


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,74355 s | počet dotazů: 263 | paměť: 72058 KB. | 02.05.2024 - 17:06:46