Al límite (1997)

Tento vrah rád dopře­du ozna­mu­je své vraž­dy a ješ­tě radě­ji tahá za nos pohled­nou soud­ky­ni i všech­ny oko­lo sebe.

Do mad­rid­ské roz­hla­so­vé talk-show kte­rou mode­ru­je Elena, během živé­ho vysí­lá­ní zavo­lá nezná­mý muž, jenž si s ní chce zahrát podiv­nou hru. Pokud neod­po­ví v krát­kém časo­vém úseku správ­ně na jeho otáz­ku, zabi­je mla­dou ženu. Do rádia je při­vo­lá­na ihned poli­cie, ale i přes veš­ke­rá vyjed­ná­vá­ní se jim nepo­da­ří vra­ha pře­svěd­čit. Naopak toho veče­ra zabi­je rov­nou dvě ženy. Případu se ují­má soud­ky­ně María a vyšet­řo­va­tel Elorza. Tím však vra­ho­vo řádě­ní roz­hod­ně nekon­čí. Dokonce si dovo­lí volat i samot­né soud­ky­ni, pro kte­rou má zřej­mě vel­kou sla­bost a rád ji dává nej­růz­něj­ší indi­cie jak ho dopad­nout. Té nabíd­ne svou pomoc spe­ci­a­lis­ta na séri­o­vé vra­hy a psy­cho­pa­ty Javier a dokon­ce se začne do celé­ho pří­pa­du míchat i mode­rá­tor­ka z rádia Elena, kte­rá je pro popu­la­ri­tu schop­ná udě­lat téměř coko­liv. Vraždy při­bý­va­jí, pacha­tel je čím dál tím drzej­ší a Maríi začí­ná být jas­né, že vra­hem musí být někdo z její­ho blíz­ké­ho okru­hu přá­tel či spo­lu­pra­cov­ní­ků. 

Český název: Nadoraz

Režie: Eduardo Campoy

Rok výro­by: 1997

Délka: 90 min

Země: Španělsko / Francie

 

Hrají:

Lydia Bosch...(María)

Juanjo Puigcorbé...(Javier)

Béatrice Dalle...(Elena)

Bud Spencer...(Elorza)

Mabel Lozano...(Candela)

...a dal­ší

Při pro­jíž­dě­ní fil­mo­gra­fie mého oblí­ben­ce Buda Spencera, jsem nara­zil i na ten­to španělsko-francouzský horo­ro­vý thriller o vychyt­ra­lém a bez­cit­ném séri­o­vém vra­ho­vi. Bohužel se jed­ná spí­še jen o thriller a hlav­ně Bud Spencer tu hra­je dost ved­lej­ší roli. I tak si ale nemys­lím, že by šlo o vylo­že­ně špat­ný film. Zpočátku se jeho tvůr­cům poda­ři­lo navo­dit doce­la zají­ma­vou atmo­sfé­ru, jenomže spo­leč­ně s ní udě­la­li jed­nu zásad­ní chy­bu. Identita vra­ha je nám vyzra­ze­na hned po něko­li­ka minu­tách a pak už divák jen sle­du­je, jak si hra­je se vše­mi oko­lo sebe, jest­li bude chy­cen a to může být pro spous­tu lidí dost nuda.

 

Pár mrtvých tu je, jed­not­li­vé vraž­dy však nejsou nějak moc nápa­di­té a tak se člo­věk spíš sou­stře­dí na vzta­hy mezi jed­not­li­vý­mi posta­va­mi a jejich postup­né pro­plé­tá­ní. Najde se zde i něko­lik rádo­by poku­sů o dra­ma­tic­ké zvra­ty, ale ani to moc nefun­go­va­lo. Dočkáme se i „milost­né­ho troj­ú­hel­ní­ku“, kdy jsem se musel chy­tat za hla­vu, jak jsou někte­ré žen­ské blbé a hlav­ně sle­pé. U mode­rá­tor­ky to ješ­tě chá­pu – ta byla schop­ná pro infor­ma­ce a slá­vu udě­lat coko­liv, no soud­ky­ně si spíš léči­la min­d­rák ze zpac­ka­né­ho živo­ta. Nadoraz však jako celek postrá­dal více sil­ných momen­tů.  

 

Tento film tak spí­še po prá­vu pat­ří k těm opo­mí­je­ným, pro­to­že divá­kům toho nemá pří­liš co nabíd­nout. Po slib­ném začát­ku při­jde jis­tý útlum, kte­rý i přes veš­ke­rou sna­hu tvůr­ců o zdra­ma­ti­zo­vá­ní své­ho pří­bě­hu jak­si vyšuměl do ztra­ce­na. Samozřejmě znám spous­tu mno­hem hor­ších fil­mů, ale tohle nemá ani na prů­měr­né ohod­no­ce­ní.

Hodnocení:

40% 

---