(zatím nehodnoceno)
Loading...Je snad jen něco málo přes rok od doby, kdy nám Guy Ritchie naservíroval svůj poslední film (Operace Poštmistr), letos ještě přišel se seriálem Země gangů, a už je tu zpět s dalším bijákem. Tentokrát se jedná o film Pramen mládí (Fountain of Youth), který je ode dneška dostupný na streamovací platformě Apple TV+.
Musím se z čistě osobního hlediska přiznat - já tomuhle filmu fandil od vteřiny jeho oznámení, a v mé recenzi to asi bude poznat. Na druhou stranu, jsem asi cílová skupina, tak mi to přijde v pořádku. První dvě dějství jsem byl na 100% in a nadšení, které ve mně vyvolalo už jeho oznámení, se ukazovalo jako zcela opodstatněné a naplněné. Tvůrci si vzali inspiraci od ikonických „Spielbergů“ jako Indiana Jones nebo (v pozdějších částech filmu) třeba Blízká setkání třetího druhu, a možná i z příběhů Dana Browna o Robertu Langdonovi, takže film působil tak nějak povědomě, ovšem takovým způsobem, který mi vůbec nevadil, spíš naopak - přesně v takovýto tón jsem vlastně doufal. Dnes už málokdy dostaneme akční dobrodružství založené na pátrání po pokladech, artefaktech a mýtech, která jsou technicky dobře provedená, a vzhledem k tomu, že mi tyhle příběhy vždycky byly blízké, radost mi dělá každý nový kousek. A o to větší radost mám, když v nich nevystupuje The Rock nebo Ryan Reynolds, i když toho druhého pořád docela rád vídám. Pramen mládí má v hlavní roli mého nového oblíbence Johna Krasinskiho – „nového“ jen proto, že jsem nedávno začal sledovat Kancl a hodně mě v tom, asi jako všechny, Krasinski baví – a je tady opravdu hrozně sympatický. Jedná se nejlepší herecký výkon všech dob? Jistěže ne, ale to tenhle film nepotřebuje a ani se to od něj nečeká. Někteří o něm říkají, že stále hraje takzvaně na jedno brdo, a do určité míry to chápu – i tady z něho hodně dýchá Jim Halpert, ale na rozdíl od jiných podobně (ne)rozmanitých herců mi to u něj prostě funguje. Čím víc do svých rolí přináší sám sebe, tím víc jsou charismatičtější, a tak je jeho Luke Purdue postavou, kterou si divák lehce zamiluje, nese se v podobném duchu jako Han Solo nebo právě Indy, a já ho rád doprovázel na jeho dobrodružství.
Natalie Portman je naše druhá hlavní herečka, přičemž ve filmuje ztvárňuje sestru Krasinskiho Luka, Charlotte. A i když byla technicky skvělá ve svých posledních dramatických rolích jako Láska napříč věkem nebo Žena v jezeře, její postava tady působí jako osvěžující závan čerstvého vzduchu v kontextu její nedávné filmografii – zábavná, uvolněná, okouzlující a bavící. Objevilo se pár momentů, kdy mi přišlo, že si v téhle roli není úplně jistá – jde mi hlavně o způsob, jakým přednášela některé části dialogu – ale možná to bylo spíš scénářem, než jejím výkonem. Opětovné zhlédnutí mi asi pomůže rozhodnout, ale každopádně se mi v té roli moc líbila. Vedlejší obsazení je taky docela slušné, přičemž výrazně vyčnívá Eiza González. zjevně Ritchieho nová stálice (natočila s ním hned tři filmy v řadě a nás ještě letos čeká ten třetí). Domhnall Gleeson je skvělý herec, ale tady bohužel zůstal jeho talent bolestivě nevyužit. Carmen Ejogo a Laz Alonso toho moc k hraní nedostali, ale stejně jako Gleeson si s tím málem poradili dobře. A mladičký Benjamin Chivers mě párkrát rozesmál, hlavně ve scénách s Gleesonem, takže také chválím. Začlenění jeho postavy do této výpravy ovšem tak trochu vykresluje Charlotte jako nezodpovědnou matku, což je na jednu stranu smutné, ale na druhou vlastně docela legrační.
A teď film jako celek. Jak jsem říkal, první dvě dějství? Přesně můj šálek kávy. Je to sympatické, zábavné dobrodružství, které se nebere moc vážně, a je doplněné tím klasickým stylem Guye Ritchieho – skvěle natočená akce, dynamická kamera která ani na chvíli nenudí, a solidně využitý humor který nijak nevyrušuje, ba naopak se filmu skvěle hodí. Navíc to nevypadá jako typický streamovací film, i když na streamingu vyšel (o tom ještě budu mluvit), což je skvělé. Bohužel třetí dějství mě trochu ztratilo. Jako u zmíněných Indiana Jonesů i jiných podobných filmů se nebojí magického mystického prvku, ale Ritchie s tím nedokázal pracovat zrovna nejlíp. Zatímco první dvě třetiny jsou okouzlující dobrodružná výprava s postavami, na kterých mi záleží, a s režisérovým stylem použitým na (pro něj) nový typ filmu, poslední třetina se tak trochu dělí na dvě části – jedna je velká přestřelka, která nepřekoná žádnou z předchozích akčních sekvencí snímku, a druhá je na papíře asi docela emocionální osobní vyvrcholení, které ale bohužel v realitě tak trochu vyznívá naprázdno a ještě víc to kazí pár podivných narativních rozhodnutí a „zvrat“, který je téměř urážlivě předvídatelný. Přesto jsem ve finále ocenil pár věcí, třeba zajímavou výpravu a nápadité využití některých postav i prostředí
I přes chybami prolezlý závěr jsem moc rád, že tenhle film vznikl. A byl bych ještě šťastnější, kdybych ho mohl vidět na pořádném velkém plátně, ale místo toho je jiná doba a na filmy jako tenhle už se obvykle nechodí do kina, ale do obýváku. Jsem toho názoru, že snímky tohoto typu prostě a jednoduše nepatří rovnou na streamovací služby, a nejsem sice analytik a jsem si jistý, že Apple měl pro toto rozhodnutí své důvody… ale přeci jen, je to Apple – mají bezedné prasátko! Určitě by to pár týdnů v kinech neznamenalo velkou ztrátu. Jetsli se bojí, že jim jejich filmové a televizní produkty budou prodělávat, mohli by se třeba začít soustředit na marketing, ne? Bohužel Pramen mládí se pravděpodobně přidá k filmu Krycí jméno U.N.C.L.E. do klubu filmů Guye Ritchieho, které se mě osobně líbí víc než většině lidí, a ke kterým už se nikdy nedočkáme pokračování. Když vidím, že to stálo 180 milionů dolarů (což je docela neskutečný) a pravděpodobně to vydělá nula a dostane maximálně průměrné recenze… no, sbohem navždy a na shledanou nikdy, pane a slečno Purdue. Škoda. Třeba Ritchieho In the Grey, kterého se dočkáme v listopadu (dokonce snad i v kinech), sklidí větší úspěch.
Lehkých 70%
Nejnovější komentáře