Terminátor: Příběh Sáry Connorové

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Druhá řada seri­á­lu Terminator: The Sarah Connor Chronicles je na ame­ric­ké sta­ni­ci FOX prá­vě v plném prou­du, na čes­ké Primě však nedáv­no skon­či­la ta prv­ní. Jaké tedy máme dojmy z tele­viz­ní­ho násle­dov­ní­ka slav­né fil­mo­vé sci-fi tri­lo­gie?
Když se roz­hod­ne­te nato­čit seri­ál pod zášti­tou jed­né z nej­slav­něj­ších sci-fi myto­lo­gií fil­mo­vé­ho plát­na, nikdo po vás nemů­že chtít zázra­ky. Mělo by to však být zábav­né, sviž­né a hlav­ně co nej­čas­tě­ji odka­zu­jí­cí na dané před­chůd­ce, pro­to­že pře­de­vším v posled­ní době je čím dál víc zřej­mé, jak vel­ká doká­že být síla nos­tal­gie.
A tohle všech­no spl­ňo­val i pilot­ní díl seri­á­lu Terminator: The Sarah Connor Chronicles. Byl akč­ní, zají­ma­vý a jed­no­du­chý. Přímo per­fekt­ní Lena Headey v roli hlav­ní hrdin­ky dáva­la zapo­me­nout nejen na Lindu Hamilton, ale do jis­té míry i přes endos­ke­le­ton navle­če­né­ho Arnolda Schwarzeneggera, kte­ré­ho si tu zasuplo­va­la kamen­ná tvář poně­kud slab­ší­ho kalib­ru. Z roz­tě­ka­né Terminátorky s tvá­řič­kou Summer Glau a lehce EMOtivního Thomase Dekkera jako budou­cí­ho vůd­ce povstá­ní pro­ti stro­jům se stal moc hez­ký páre­ček a pře­su­nu­tí děje do sou­čas­nos­ti celé­mu seri­á­lu pře­střih­lo pupeč­ní šňů­ru tře­tí­ho fil­mu, na kte­rý by jinak musel nava­zo­vat.

Jenomže kdo řekl, že to tak bude i pokra­čo­vat? Že má celá prv­ní série jenom devět epi­zod sice může­me sho­dit na stáv­ku holly­wo­od­ských scé­náris­tů, není to však omlu­va pro to, jak sla­bé tyto díly jsou. Tvůrci nám před­sta­vu­jí hned něko­lik dějo­vých linií, žád­ná z nich ale nesa­há ryzím ter­mi­ná­to­řím pří­bě­hům ani po šrou­bek. V tom je veli­ká ško­da pře­de­vším samot­né Headey, kte­rá se sice sna­ží vydat ze sebe maxi­mum, scé­nář jí však nepře­de­pi­su­je nic víc než neko­neč­né pes­ko­vá­ní ple­cho­vé pomoc­ni­ce, naba­lo­vá­ní budou­cí­ho návr­há­ře SkyNETU nebo dělá­ní pala­či­nek.
Po čase se už i ti Terminátoři pře­sta­nou navzá­jem pro­ha­zo­vat zdmi a mlá­tit kusy beto­nu a vykli­dí pole nikam neve­dou­cí­mu vyšet­řo­vá­ní spe­ci­ál­ní­ho agen­ta FBI s věč­ně psí­ma oči­ma a hláš­kou z Bible na jazy­ku. Kámen úra­zu toho vše­ho tkví pře­de­vším v neschop­nos­ti scé­náris­tů strá­vit sous­to, kte­ré si v prv­ní epi­zo­dě ukous­li, a tak v dílech násle­du­jí­cích jen obra­ce­jí kaž­dou min­ci a regu­lu­jí roz­mach celé­ho pro­jek­tu na mini­mum. A klid­ně vám kvů­li tomu namlu­ví, že když Terminátora roz­stří­lí­te super-laserem na malé kous­ky, vlast­ně se mu nic nesta­ne.

Přesto si ale ve svém tak­to cha­o­tic­ky roz­vr­že­ném svě­tě doká­že Sarah Connor Chronicles sjed­nat pořá­dek a ve vlast­ní nai­vi­tě se nako­nec pře­ce­jen stá­vá doce­la kou­ka­tel­ným. Ať už díky jako vza­du na zahra­dě natá­če­ným vzpo­mín­kám na budouc­nost Johnova strejdy (David z Beverly Hills) nebo poně­kud pře­mrš­tě­né, v jádru přes­to zají­ma­vé myš­len­ce stro­jů schop­ných emo­cí (tak­že pokud jste ješ­tě nevi­dě­li bale­tí­cí­ho Terminátora, tohle je přes­ně pro vás).
Terminátor, pří­běh Sáry Connorové je tak ve své pod­sta­tě vcel­ku sluš­ný seri­ál, kte­rý však se svý­mi fil­mo­vý­mi rodi­či má spo­leč­né­ho pra­má­lo, a to i když vez­mu v potaz mož­nos­ti tele­viz­ní pro­duk­ce. Týmu tvůr­ců by spíš sed­lo posta­vit se na vlast­ní nohy a nechat stří­br­né plát­no na svém mís­tě, pro­to­že i když by Johnny Cash vyhrá­va­jí­cí při emo­ci­o­nál­ním vyvr­cho­le­ní závě­reč­né scé­ny mož­ná obec­ně u seri­á­lu fun­go­val, u seri­á­lu s Terminátory s tím moc nepo­cho­dí­te.

Našlapaný start, prů­měr­ný prů­běh a prak­tic­ky žád­ný závěr. Být Johnem Connorem, vrá­tím něko­ho v čase, aby tenhle seri­ál zasta­vil.