V tento den roku 1988 byl uveden film „Beetlejuice“

Photo © Warner Bros. Pictures

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Díky finanč­ní­mu úspě­chu fil­mu „Pee-weeho vel­ké dob­ro­druž­ství“ (1985) se Tim Burton stal „pro­dej­ným“ reži­sé­rem a začal pra­co­vat na scé­ná­ři k fil­mu „Batman“ se Samem Hammem. Společnost Warner Bros. byla sice ochot­na zapla­tit za vývoj scé­ná­ře, ale už méně byla ochot­na dát „Batmanovi“ zele­nou. Burton mezi­tím začal číst scé­ná­ře, kte­ré mu byly zaslá­ny, a byl zne­chu­cen jejich nedo­stat­kem fan­ta­zie a ori­gi­na­li­ty. David Geffen pře­dal Burtonovi scé­nář k fil­mu „Beetlejuice“, jehož auto­rem byl Michael McDowell (kte­rý napsal scé­nář k fil­mu „The Jar“, epi­zo­dě seri­á­lu „Alfred Hitchcock Presents“ z roku 1986, kte­rou Burton reží­ro­val).

McDowellův původ­ní scé­nář je mno­hem méně kome­di­ál­ní a mno­hem tem­něj­ší; auto­ne­ho­da man­že­lů Maitlandových je zob­ra­ze­na názor­ně, Barbara má roz­dr­ce­nou ruku a man­že­lé kři­čí o pomoc, zatím­co se poma­lu topí v řece. Odkaz na to zůstal, když Barbara po návra­tu domů jako duch pozna­me­ná­vá, že ji ruka stu­dí. Místo toho, aby Maitlandovi posed­li Deetzovi a donu­ti­li je při veče­ři tan­čit, způ­so­bí, že kobe­rec s vin­ným vzo­rem oži­je a zaú­to­čí na Deetzovy tím, že je při­vi­ne k židlím. Postava Betelgeuse - McDowell ji před­sta­vil jako okříd­le­né­ho démo­na, kte­rý na sebe bere podo­bu malé­ho muže ze Středního výcho­du - má také v úmys­lu Deetzovi zabít, mís­to aby je vydě­si­la, a od Lydie chtě­la vylo­že­ně sex, mís­to aby si ji chtě­la vzít. V této ver­zi scé­ná­ře sta­čí Betelgeuse exhu­mo­vat z hro­bu, aby byl při­vo­lán, a poté může vol­ně roz­sé­vat zká­zu; nelze ho při­vo­lat ani ovlád­nout tro­jím vyslo­ve­ním jeho jmé­na, vol­ně se tou­lá svě­tem a zje­vu­je se, aby trá­pil růz­né posta­vy v růz­ných podo­bách. V McDowellově scé­ná­ři se obje­vi­lo i dru­hé Deetzovo dítě, deví­ti­le­tá Cathy, jedi­ná oso­ba schop­ná vidět Maitlandy a objekt Betelgeuseova vra­žed­né­ho hně­vu ve vyvr­cho­le­ní fil­mu, během něhož ji zmr­za­čí v podo­bě vztek­lé vever­ky, než odha­lí svou pra­vou podo­bu.

Připsaný spo­lu­au­tor scé­ná­ře Warren Skaaren dras­tic­ky změ­nil tón fil­mu, odstra­nil gra­fic­kou pova­hu smr­ti Maitlandů a záro­veň zob­ra­zil posmrt­ný život jako slo­ži­tou byro­kra­cii. Skaarenův pře­pis také změ­nil McDowellovo vyob­ra­ze­ní lim­ba, kte­ré Barbaru a Adama drží uvěz­ně­né v jejich domě; v McDowellově scé­ná­ři má podo­bu masiv­ní prázd­no­ty vypl­ně­né obří­mi hodi­no­vý­mi koleč­ky, kte­rá při svém pohy­bu roz­bí­je­jí struk­tu­ru času a pro­sto­ru. Skaaren nechal Barbaru a Adama setkat se s růz­ný­mi lim­by pokaž­dé, když opus­tí svůj domov, včet­ně „svě­ta hodin“ a svě­ta Písečného čer­va, kte­rý byl iden­ti­fi­ko­ván jako Saturnův měsíc Titan. Skaaren také zave­dl leit­mo­tiv hud­by dopro­vá­ze­jí­cí Barbaru a Adama při jejich duchař­ských rado­ván­kách, ačko­li jeho scé­nář určil mís­to Harryho Belafonteho melo­die R&B a měl kon­čit tan­cem Lydie na „When a Man Loves a Woman“. Skaarenův prv­ní návrh zacho­val někte­ré zlo­věst­něj­ší rysy McDowellova Betelgeuse, ale zmír­nil cha­rak­ter posta­vy, aby z něj udě­lal spí­še obtíž­né­ho úchy­la než zjev­né­ho vra­ha.

Burtonova původ­ní vol­ba pro roli Betelgeuse zně­la Sammy Davis Jr, ale Geffen navr­hl Keatona. Burton Keatonovu tvor­bu neznal, ale rych­le se nechal pře­svěd­čit. Burton obsa­dil Winonu Ryder, když ji viděl ve fil­mu Lucas (1986). Catherine O’Hara se rych­le upsa­la, zatím­co Burton tvr­dil, že pře­svěd­čit ostat­ní čle­ny obsa­ze­ní k pod­pi­su smlou­vy trva­lo dlou­ho, pro­to­že „nevě­dě­li, co si mají mys­let o podiv­ném scé­ná­ři“. Společnosti Warner Bros. se nelí­bil název „Beetlejuice“ a chtě­la film nazvat „Domácí ducho­vé“. Burton z legra­ce navr­hl název „Bez les­ku“ a byl zdě­šen, když stu­dio sku­teč­ně uva­žo­va­lo o jeho pou­ži­tí. (Wikipedia)