Ve čtvrtek 4.října se konala v Praze v Rakouském kulturním fóru na Jungmannově náměstí vernisáž výstavy Převratná doba – Bewegte Zeiten.

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Vernisáž zahá­jil ředi­tel Rakouského kul­tur­ní­ho fóra, pan Andreas Schmidinger, kte­rý se ujal i úvod­ní­ho slo­va: „Výstava Převratná doba, kte­rou dnes večer zaha­ju­je­me, vznik­la ve spo­lu­prá­ci se spol­kem Photografische Gesellschaft ve Vídni a pre­zen­tu­je nám foto­gra­fic­ké doku­men­ty jako vizu­a­li­zo­va­né ději­ny. Tato výsta­va pro­bí­há v roce, ve kte­rém vzpo­mí­ná­me na rok 1918, což byl rok, kdy se roz­padla Habsburská monar­chie, kdy vznik­lá Rakouská repub­li­ka a také Československá repub­li­ka. Tento rok 2018 je význam­ný z mno­ha důvo­dů, je to jeden z význam­ných tzv. osmič­ko­vých roků, a to jak pro Rakouskou repub­li­ku, tak i pro Českou repub­li­ku.“

Následně pan Schmidinger při­po­me­nul důle­ži­té udá­los­ti: „V roce 1938 nastal anšlus Rakouska, při­po­je­ní Rakouska k tzv. Třetí říši a ve stej­ném roce také Mnichovská doho­da před­zna­me­na­la také konec prv­ní Československé repub­li­ky. V roce 1948 val­né shro­máž­dě­ní OSN schvá­li­lo vše­o­bec­nou dekla­ra­ci lid­ských práv, záro­veň v tom­to roce došlo v Československu k pře­vze­tí moci komu­nis­tic­kou stra­nou a zařa­ze­ní této země do Sovětského blo­ku. V roce 1968 došlo ke vpá­du vojsk Varšavské smlou­vy, a tím i k násil­né poráž­ce Pražského jara a ke kon­ci reform­ní­ho hnu­tí.“

Z jeho úst zazně­la i tato slo­va: „Myslím si, že kaž­dý, kdo měl mož­nost rok 1968 osob­ně zažít, si jej spo­ju­je se svý­mi vlast­ní­mi spe­ci­fic­ký­mi vzpo­mín­ka­mi. Ať už na spo­le­čen­skou revo­lu­ci, Vietnamskou vál­ku, na stu­dent­ské nepo­ko­je nebo na hnu­tí za lid­ská prá­va, za občan­ská prá­va, vzpo­mín­ky na Martina Luthera Kinga, a nebo na Pražské jaro.“

Zároveň si také vzpo­mněl i na svo­ji osob­ní zku­še­nost z roku 1968: „Já sám si vzpo­mí­nám na to, jak jsem jako deví­ti­le­tý chla­pec v srpnu 1968 při návštěvě u své babič­ky v Horních Rakousích pozo­ro­val dlou­hé kolo­ny čes­ko­slo­ven­ských aut před hra­ni­ce­mi. V nich sedě­li lidé, kte­ří pře­mýš­le­li nad tím, jest­li se mají nebo nama­jí vrá­tit do své vlas­ti.“

Poté při­ví­tal hos­ty ver­ni­sá­že, pana pro­fe­so­ra Wernera Sobotku, pre­zi­den­ta Fotografické spo­leč­nos­ti ve Vídni, a pana Stastného foto­gra­fa a kurá­to­ra výsta­vy. Ti se také uja­li krát­ce slo­va a podě­li se o své poci­ty s účast­ní­ky ver­ni­sá­že.

https://youtu.be/MzvXCXEKXCw

https://youtu.be/cCpF8f6ONks

https://youtu.be/nvnxpYo74GM

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře