Wild (Divočina) 2014

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Reese Whiterspoon jsem měl dlou­ho zafi­xo­va­nou jako tako­vou dost „blbou“ hereč­ku, kte­rá hra­je ve fil­mech, na něž se v lep­ším pří­pa­dě JEN nejde dívat. Omyl.

Obecně mám „road movies“ cel­kem rád. Popis náhod­ných setká­ní dopl­ně­ný mění­cí se kra­ji­nou je pod­le mě cel­kem dob­rým impul­sem sám někam vyra­zit a zažít mimo pohod­lí vlast­ní­ho gau­če něja­ké to „edvén­čr“. Režisér Jean - Marc Vallée se roz­ho­dl dostat na fimo­vé plát­no kni­hu od autor­ky Cheryl Strayed, kte­rá si díky mno­ha posra­ným věcem ve svém živo­tě roz­hod­la ade­kvát­ně vyčis­tit hla­vu na dlou­hé pou­ti po ame­ric­ké PCT (Pacific Crest Trail). Cheryl se navíc během pou­ti v myš­len­kách (a to slo­vem i obra­zem) vra­cí ke své­mu před­cho­zí­mu živo­tu a dovo­lí tak více pood­ha­lit moti­va­ci k ces­tě.

Skvělé je na fil­mu zejmé­na herec­tví Whiterspoon. Možná to není tak zce­la objek­tiv­ní prav­da, ale když nějak pod­vě­do­mě čeká­te, že s hlav­ní hrdin­kou to bude po této strán­ce prů­švih, tak jste vel­mi pozi­tiv­ně pře­kva­pe­ni. Tento cha­rak­ter dovo­lí pro­ží­vat kaž­dý boles­ti­vý krok na ces­tě, kaž­dý lezou­cí nehet, apod. Kdo byl někdy na něja­ké del­ší tůře, což v ČR bude asi vět­ši­na oby­va­tel, tak jis­tě ví, co to obná­ší.

Film, krom zábě­rů kra­ji­ny - ale to už je spí­še než kouz­lo kame­ra­ma­nů a reži­sé­ra zásah matič­ky pří­ro­dy a poča­sí, nabí­zí i vel­mi vkus­ně zvo­le­nou hud­bu s vedou­cím hlav­ním moti­vem od dua Simon a Garfunkel, nicmé­ně dojde i tře­ba na tako­vé Portishead.

Vzato kolem a kolem (tou­to kli­šo­id­ní frá­zí čas­to kon­čím své tex­ty) je Divočina vel­mi pří­jem­ným fil­mem. Snad by se dalo říci doslo­va let­ním fil­mem, pro­to­že už dlou­ho jsem neměl tako­vou chuť zaba­lit si kros­nu, vzít stan a vyra­zit kam­si dale­ko...

P. S. A v roli mat­ky potě­ší i Laura Dern (pokud ji tedy máte rádi) :).