Zemřel Jan Čáka

Jednou z prv­ních knih, kte­ré jsem jako malé robě pře­če­tl, byl hned po sla­bi­ká­ři a komik­sech od Káji Saudka titul s názvem Toulání po Brdech. Aspoň tak si to teď pama­tu­ji, i když je mož­né, že se do toho vmí­sil ješ­tě něja­ký Čtyřlístek a Asterix vydá­va­ný na pokra­čo­vá­ní v Sedmičce pio­ný­rů…

Knihu Toulání po Brdech od Jana Čáky dostal můj otec ke svým čty­ři­cá­ti­nám. Dodnes si nejsem jist, jest­li ji vůbec někdy četl, pama­tu­ji si jen na zalo­že­ný ubrou­sek v kapi­to­le o cvoč­ká­řích. Když jsem teh­dy kni­hu ote­vřel, tak mě hned upou­ta­ly pozo­ru­hod­né ilu­stra­ce, o nichž jsem se až poz­dě­ji dozvě­děl, že jsou rov­něž dílem auto­ra kni­hy. Byly tako­vé pohád­ko­vě tajem­né, tak­že čte­ná­ři moh­la před oči­ma oží­vat posta­va tajem­né ježi­ba­by na brd­ské Kuchyňce stej­ně dob­ře, jako osu­dy sovět­ské­ho výsad­ku Bogdana Petroviče Boguna na sklon­ku dru­hé svě­to­vé vál­ky. To vše dopl­ně­no vel­mi čti­vým, eru­do­va­ným a lás­ky­pl­ným tex­tem.

Jan Čáka byl vel­kým brd­ským patri­o­tem a na jeho kni­hách a ilu­stra­cích to je znát. V mlá­dí skaut (navždy už skaut) vystu­do­val gra­fic­kou ško­lu a byl také část živo­ta zaměst­nán jako kar­to­graf. Svoji pro­fe­si a zájmy pak doká­zal vtě­lit do mno­ha knih, kte­ré se zabý­va­jí (nejen) brd­skou kra­ji­nou a jejím kul­tur­ním i pří­rod­ním své­rá­zem.

Jeho kni­hy mi byly v pod­sta­tě po celý život víta­ným prů­vod­cem, když jsem při svým toul­kách nebo výbě­zích do pří­ro­dy obje­vil něja­ké zají­ma­vé mís­to. S vel­kou prav­dě­po­dob­nos­tí o něm pan Čáka totiž už utrousil něja­kou poznám­ku.

Patřil mezi ty lidi, o nichž si mys­lí­te, že nikdy neze­mřou, i když jim je 89 let.