Žižkov ve filmu a seriálech: Která známá místa jste mohli vidět na obrazovce?

c stahujeme kritiky cz navackove uvodni jpg

Pražský Žižkov má neza­mě­ni­tel­nou atmo­sfé­ru, kte­rá při­ta­hu­je nejen oby­va­te­le a návštěv­ní­ky, ale také fil­ma­ře. Staré čin­žov­ní domy, úzké uli­ce, výraz­né domi­nan­ty i industri­ál­ní zákou­tí se obje­vi­ly v čes­kých i zahra­nič­ních pro­duk­cích. Některá mís­ta při­tom na plát­ně mož­ná ani nepo­zná­te.

Žižkov jako přirozená filmová kulisa

Filmová Praha není jen Karlův most, Hradčany a his­to­ric­ké cen­t­rum. Žižkov nabí­zí fil­ma­řům mno­hem roz­ma­ni­těj­ší pro­stře­dí – od blo­ků čin­žov­ních domů přes par­ky a náměs­tí až po industri­ál­ní are­á­ly. Právě tato růz­no­ro­dost umož­ňu­je jed­né měst­ské čás­ti před­sta­vo­vat na obra­zov­ce něko­lik odliš­ných svě­tů.

Historickou fil­mo­vou sto­pu najde­me napří­klad na Škroupově náměs­tí. To poslou­ži­lo už při natá­če­ní prvo­re­pub­li­ko­vé kome­die Eva tro­pí hlouposti z roku 1939. Žižkov tak nebyl obje­ven fil­mo­vý­mi štá­by až v posled­ních dese­ti­le­tích, ale jeho uli­ce se před kame­rou obje­vo­va­ly už za prv­ní repub­li­ky.

Zajímavá je také pro­mě­na samot­né čtvr­ti. Část původ­ní zástav­by v minu­los­ti ustou­pi­la roz­sáh­lým demo­li­cím a dneš­ní Žižkov pro­to kom­bi­nu­je domy z růz­ných obdo­bí. Právě kon­tras­ty mezi sta­rou a nověj­ší archi­tek­tu­rou pat­ří k prv­kům, kte­ré utvá­ře­jí jeho cha­rak­ter. Historii a pro­mě­ny čtvr­ti zachy­cu­je také doku­ment České tele­vi­ze Malé ději­ny Žižkova.

Nákladové nádraží zaujalo i Hollywood

Jedním z nej­vý­raz­něj­ších fil­mo­vých míst je Nákladové nádra­ží Žižkov. Rozsáhlý funk­ci­o­na­lis­tic­ký are­ál nabí­zí dlou­há nástu­piš­tě a industri­ál­ní archi­tek­tu­ru, kte­rá se výraz­ně liší od turis­tic­ké­ho obra­zu Prahy.

Jeho poten­ci­á­lu si všimli také zahra­nič­ní fil­ma­ři. V are­á­lu vzni­ka­la část akč­ní­ho thrille­ru Wanted z roku 2008 s Jamesem McAvoyem a Angelinou Jolie. Nákladové nádra­ží se tak zařa­di­lo mezi praž­ská mís­ta, kte­rá pro­nik­la do vel­ké holly­wo­od­ské pro­duk­ce.

Proměna této čás­ti Žižkova záro­veň uka­zu­je, jak se mění pro­stře­dí, kte­ré zná­me z fil­mo­vých zábě­rů. Kdo dnes hle­dá byt na praž­ském Žižkově, může se setkat nejen s tra­dič­ní čin­žov­ní zástav­bou, ale také s nověj­ší­mi rezi­denč­ní­mi část­mi. Filmová his­to­rie a sou­čas­ná podo­ba čtvr­ti se zde potká­va­jí na poměr­ně malém úze­mí.

Televizní věž si zahrála postmoderní zámek

Jen málo­kte­rá stav­ba doká­že Žižkov iden­ti­fi­ko­vat tak rych­le jako tele­viz­ní vysí­lač v Mahlerových sadech. Žižkovská tele­viz­ní věž měří 216 met­rů a je nej­vyš­ší stav­bou Prahy. Její neob­vyk­lá archi­tek­tu­ra se při­ro­ze­ně nabí­zí také fil­ma­řům.

Mimořádnou roli dosta­la ve fil­mu Jana Němce V žáru krá­lov­ské lás­ky z roku 1990, inspi­ro­va­ném pró­zou Ladislava Klímy Utrpení kní­že­te Sternenhocha. Tehdy ješ­tě nová a výraz­ně futu­ris­tic­ky půso­bí­cí věž se ve sním­ku pro­mě­ni­la v post­mo­der­ní zámek.

Právě ten­to pří­klad dob­ře uka­zu­je, že fil­mo­vá loka­ce nemu­sí před­sta­vo­vat sama sebe. Režisér a kame­ra­man mohou zná­mou stav­bu zasa­dit do úpl­ně jiné­ho kon­tex­tu a vytvo­řit z ní mís­to, kte­ré ve sku­teč­nos­ti nee­xis­tu­je.

Olšany poznají diváci několika generací

Filmovou his­to­rii mají také Olšanské hřbi­to­vy. Jejich roz­sáh­lý are­ál vyu­žil reži­sér Juraj Herz při natá­če­ní fil­mu Spalovač mrt­vol z roku 1968. O něko­lik dese­ti­le­tí poz­dě­ji zde pra­co­va­la také reži­sér­ka Agnieszka Holland na tří­díl­ném dra­ma­tu Hořící keř. Nový židov­ský hřbi­tov se zase obje­vil ve fil­mu Protektor Marka Najbrta z roku 2009.

Žižkov tak před kame­rou nemá pou­ze jed­nu tvář. Jednou nabí­zí syro­vou industri­ál­ní kuli­su, podru­hé monu­men­tál­ní moder­ní archi­tek­tu­ru a jin­dy his­to­ric­ké uli­ce nebo piet­ní pro­stře­dí. A prá­vě tato růz­no­ro­dost vysvět­lu­je, proč se jed­na praž­ská čtvrť může na fil­mo­vém plát­ně pokaž­dé pro­mě­nit v úpl­ně jiný svět.