#2089: Oskar Ed: Můj největší sen

Oskar Ed: Můj nej­vět­ší sen

Vydalo nakla­da­tel­ství Lipnik v pev­né vaz­bě v roce 2016. Vydání má 344 stran a pro­dá­vá se v plné ceně za 649 Kč.
Knihu zakou­pí­te v knih­ku­pec­tví Minotaur se sle­vou.

Scénář: Branko Jelinek
Kresba: Branko Jelinek

Původní tri­lo­gii, kte­rá vychá­ze­la pod dnes již nefun­gu­jí­cím nakla­da­tel­stvím Mot, jsem neče­tl a Branka Jelinka jsem znal vlast­ně jen z něko­li­ka málo krát­kých komik­sů, kte­ré vyšly v maga­zí­nech „Aargh!“. O sérii „Oskar Ed“ se ale hovo­ři­lo v dob­rém, a tak když vyšla kni­ha „Oskar Ed: Můj nej­vět­ší sen“, kou­pil jsem si jí s tím, že se to ní začtu. Trvalo mi to asi tři roky. Nějak se toho dost nahro­ma­di­lo, ale teď dohá­ním res­ty, a tak jsem se koneč­ně dostal i ke komik­su „Oskar Ed: Můj nej­vět­ší sen“. A musím říct, že jsem roz­hod­ně zkla­mán nebyl. Naopak. Hned na prv­ní pohled zaujme Brankova kres­ba, ale o tom, že je dob­rým kres­lí­řem jsem věděl už z oněch krát­kých komik­sů, teď jsem byl hlav­ně zvě­da­vý na to, jak byl scho­pen zvlád­nout něco, co má více jak 300 strá­nek, což je na čes­ký, respek­ti­ve původ­ně slo­ven­ský komiks pře­ce jen hod­ně. Můžeme být rádi, že podob­né komiksy u nás mají vlád­ní pod­po­ru, jinak bychom se vydá­ní asi nedo­čka­li. A vzhle­dem k tomu, že nakla­da­tel­ství Mot již v roce 2016 nevy­dá­va­lo, kni­ha „Oskar Ed: Můj nej­vět­ší sen“ vyšla v nakla­da­tel­ství „Lipnik“.

Oskar Ed je tako­vý hod­ně zvlášt­ní kluk. On je teda zvlášt­ní už na prv­ní pohled, pro­to­že jeho obli­čej je vlast­ně jen tako­vá mas­ka bez výra­zu, je to jen bílá plo­cha s oči­ma a ústy, kte­rá v pod­sta­tě jedi­ná vytvá­ře­jí něja­kou mimi­ku tvá­ře, což je ale dosta­teč­né, pro­to­že i tak dove­de Oskar vyjá­d­řit celou řád­ku emo­cí. Ale on má Oskar ješ­tě dal­ší vlast­nos­ti, kte­ré ho vel­mi odli­šu­jí. Tyto vlast­nos­ti jsou spo­je­né s tím že z rea­li­ty doká­že snad­no pře­jít do fan­ta­zie, kdy pak to, co se ode­hrá­vá, může být všech­no chá­pá­no jako sen, ta lin­ka mezi rea­li­tou a fan­ta­zií je krás­ně nejis­tá a po dočte­ní komik­su „Oskar Ed: Můj nej­vět­ší sen“ si bude­te ješ­tě méně jis­tí, co se sku­teč­ně sta­lo, co byl záznam „oprav­do­vých“ udá­los­tí a co už byla jen Oskarova fan­ta­zie. Vzhledem k tomu, že to celé je pak umě­lec­ké dílo, kte­ré je pri­már­ně fik­cí, zís­ká­vá pří­běh ješ­tě dal­ší dimen­zi a je v něm mož­né hle­dat růz­né hloub­ky.

V jed­no­du­chos­ti by se dal pří­běh komik­su „Oskar Ed: Můj nej­vět­ší sen“, že Oskar míří autem se svým otcem a mat­kou, kte­ří se neu­stá­le háda­jí, na něja­ké nezná­mé mís­to. Má to být rodin­ný výlet, ale s tím, že otec niko­mu neřekl, kam to vlast­ně jedou. Do toho se ale pro­lí­na­jí dal­ší dějo­vé linie, kdy jed­na roz­sáh­lej­ší by moh­la být fla­shback nebo fla­sh­for­ward, to není zpo­čát­ku úpl­ně jas­né, a pak jsou zde linie, kte­ré jsou vylo­že­ně sno­vé, tam je to jas­né. Ale v urči­tém bodě dojde k tomu, že i uvě­do­mí­te, že toho sno­vé­ho je mno­hem víc, než jste si dopo­sud mys­le­li. V tu chví­li najed­nou zjiš­ťu­je­te, že pokud bys­te si komiks zača­li číst zno­va, díva­li bys­te se na něj úpl­ně jinak. A tohle se mi na pří­bě­zích líbí, tohle je za mě jeden z důvo­dů, proč je kni­ha něčím výji­meč­ná, to, co z ní dělá něco víc. A komiks „Oskar Ed: Můj nej­vět­ší sen“ roz­hod­ně pat­ří k tomu, co v sobě má něco víc, důvo­dy, proč sto­jí za to si komiks pře­číst zno­vu.

S komik­sem „Oskar Ed: Můj nej­vět­ší sen“ může­te mít jeden pro­blém. Jako kdy­by v něm neby­lo svět­lo, jako kdy­by bylo vše depre­siv­ní. Fantazie a sny, kte­ré Oskar Ed má, nejsou zrov­na hez­ké, jsou vel­mi nepří­jem­né, mnoh­dy až děsi­vé, bizar­ně horo­ro­vé. A když se pří­běh ode­hrá­vá v rea­li­tě, není to o moc lep­ší. Ale přes­to, po dočte­ní, nemá­te pocit sil­né depre­se, ale spí­še urči­té­ho smí­ře­ní s tím, co se sta­lo. A že to dějo­vě roz­hod­ně není tak prázd­né, jak by se moh­lo ze sno­vých sek­ven­cí zdát, sny jen umoc­ňu­jí to, co se děje v rea­li­tě, jak ji Oskar vní­má. A Branko Jelinek doká­že skvě­le zachy­tit dia­lo­gy, kte­ré lidé vedou. Naprosto prázd­né, ale přes­to musí mlu­vit, jen pro­to, aby byli sly­šet, aby měli posled­ní slo­vo. Jako se tomu děje i v rea­li­tě, kdy se rodi­če dove­dou hádat o naprostých prko­ti­nách, doslo­va blbos­tech, a ješ­tě do toho zatáh­nout dítě, kte­ré se má ke vše­mu stát soud­cem. A se ješ­tě ke vše­mu sypou, když dojde k něja­ké­mu život­ní­mu zvra­tu. Branko Jelinek uká­zal, že u nás mohou vzni­kat skvě­lé komiksy.

Knihu „Oskar Ed: Můj nej­vět­ší sen“ kou­pí­te na strán­kách Knihex.