7 životů - Glenn Close - záporák nebo génius?

Nicolette Caymanová je hlav­ní zápor­nou posta­vou fil­mu. Je ztě­les­ně­ním špat­nos­ti a útla­ku ve svě­tě. Caymanová řídí Úřad pro alo­ka­ci dětí. Prožila si v živo­tě hrůz­né oka­mži­ky, když vidě­la vlast­ní sou­ro­zen­ce umřít hla­dy. Úporně se drží svých ide­á­lů a věří, že zákon o jed­nom dítě­ti je jedi­ným mož­ným způ­so­bem, jak ome­zit růst svě­to­vé popu­la­ce a udr­žet lid­skou rasu naži­vu.

Hodnotový žeb­ří­ček Caymanové se sice zdá být extrém­ní, ale logic­ký do té doby, než se dozví­me, že tají sku­teč­né meto­dy, jaký­mi se úřad zba­vu­je nele­gál­ních sou­ro­zen­ců.

Vpřed jí ženou trau­ma­ta minu­los­ti a záro­veň tou­ha nene­chat vyhy­nout živo­čiš­né dru­hy na pla­ne­tě. Je ambi­ci­óz­ní poli­tič­kou s tou­hou po kon­t­ro­le a moci.

Herečka Noomi Rapaceová byla “napros­to nad­še­ná”, když se dozvě­dě­la, že bude pra­co­vat po boku Glenn Closeové, kte­rá ve fil­mu ztvár­ňu­je Nicolette Caymanovou: “Je to můj herec­ký idol, na jejích fil­mech jsem vyrost­la. Přišla na natá­če­ní a byla tak skrom­ná, milá a vtip­ná. Opravdu byla radost s ní pra­co­vat. Přišla jsem do mas­kér­ny, ona tam už sedě­la. Normálně si v mas­kér­ně pouš­tím vel­mi nahlas hud­bu. Zeptala jsem se jí, jest­li jí hud­ba neva­dí, a ona jen odpo­vě­dě­la, “jas­ně, neva­dí”, tak jsem pro změ­nu poti­chu pus­ti­la pří­jem­nou hud­bu. Pak se mě zepta­la, jest­li mám ráda hip-hop a požá­da­la mě, abych něja­ký zařa­di­la. Tak jsme si ho hroz­ně nahlas pouš­tě­ly spo­lu. Byla to váž­ně legra­ce. Opravdu mě pře­kva­pi­la. Glenn je skvě­lá žena.”

I reži­sér Tommy Wirkola pova­žu­je Glenn Closeovou za iko­nic­kou hereč­ku, kte­rou respek­to­val a obdi­vo­val už, když vyrůs­tal. “V někte­rých fil­mech mi oprav­du nahá­ně­la strach! Ale už na našem prv­ním setká­ní bylo poznat, že má vel­ké zna­los­ti. Věděla toho mno­ho o téma­tech, kte­rým se film věnu­je, i o tom, kam svět spě­je z hle­dis­ka pří­ro­dy, zví­řat a pře­lid­ně­ní. Glenn se do fil­mu pono­ři­la od prv­ní­ho momen­tu a mno­ho z jejích nápa­dů ohled­ně posta­vy Nicolette a její moti­va­ce ve fil­mu najde­te, včet­ně dia­lo­gů a for­mu­la­cí,” upo­zor­ňu­je reži­sér.

Glenn Closeová pak vidí Caymanovou “jako ženu, kte­rá si v mlá­dí pro­ži­la děsi­vé trau­ma, když v obdo­bí nedo­stat­ku jíd­la při­šla o celou rodi­nu. Její rodi­na se roz­hod­la, že necha­jí pře­žít prá­vě ji. To na ní zane­cha­lo obrov­skou psy­chic­kou zátěž, a pro­to se neú­pros­ně sna­ží zachrá­nit pla­ne­tu pro budou­cí děti, budou­cí gene­ra­ce.”

Glenn Closeová zača­la spo­lu­pra­co­vat na utvá­ře­ní posta­vy Caymanové ješ­tě před natá­če­ním vlast­ních scén. Vysvětluje, proč se s fil­ma­ři roz­hod­li neu­dě­lat z ní kla­sic­kou zápo­rač­ku: “Myslím, že zlý člo­věk nebo úpl­ný zápo­rák je pro divá­ky nud­ný. Jakmile si zahra­je­te napří­klad Cruellu de Vil, kte­rá oprav­du ztě­les­ňu­je zlo, víte, že nikdo hor­ší než ona nee­xis­tu­je. Vždy mě zají­ma­jí důvo­dy jed­ná­ní ostat­ních. Pozice Caymanové je vel­mi obtíž­ná, neboť ví, že aby byl svět oby­va­tel­ný, musí v něm žít méně lidí. Jak to udě­lat, když lidem chy­bí zod­po­věd­nost? V jed­nom oka­mži­ku napří­klad říká: “Zatím jsme nepři­šli na žád­ný geni­ál­ní nápad, jak na pla­ne­tě pře­žít. Neumíme se posta­rat o pla­ne­tu ani o sebe.  Kdybychom zapo­ji­li moz­ky, už bychom na řeše­ní při­šli.” Vidí, že svět dospěl do bodu, kdy je změ­ny nut­né dosáh­nout za pomo­ci záko­nů, jen tak lze zabrá­nit dal­ší­mu pře­lid­ňo­vá­ní Země.”

Caymanová obý­vá svět, kte­rý “se sna­ží vzpa­ma­to­vat ze straš­li­vé­ho glo­bál­ní­ho selhá­ní”, vysvět­lu­je dále Closeová. “Nicolette Caymanová je ve svě­to­vém měřít­ku vel­mi moc­nou ženou a reži­sér Tommy Wirkola měl o jejím vzhle­du a pova­ze poměr­ně jas­nou před­sta­vu. Jak podo­tý­ká Closeová: “Když pozo­ru­je­te ženy na vedou­cích pozi­cích ve svě­tě, mají všech­ny ten samý účes, krát­ké vla­sy podob­né bar­vy. Asi se to snad­no udr­žu­je. Caymanovou moc neza­jí­má, jak vypa­dá. Samozřejmě jí zále­ží image, ale mys­lím, že naku­po­vat moc necho­dí. Kdyby moh­la cho­dit v uni­for­mě, urči­tě by ji nosi­la.”

“Vlastně ji nepo­va­žu­ji za padou­cha. Její ide­á­ly a myš­len­ky jsou váž­ně fas­ci­nu­jí­cí a má prav­du v tom, že pla­ne­ta musí nápor pře­žít a zdro­je jsou čer­pá­ny pří­liš rych­le. Je odda­ná myš­len­ce pla­ne­tu ochrá­nit, jak jen to půjde. Pokud se k ní nebu­de­me cho­vat zod­po­věd­ně, mohou se stát hroz­né věci. Lidé jsou háda­vý druh, tak­že dou­fám, že bude film divá­ky bavit, ale záro­veň je pove­de k zamyš­le­ní. A pokud ješ­tě k tomu vyvo­lá otáz­ky a při­nu­tí je uva­žo­vat nad tím, jak prá­vě lid­ský druh ovliv­ňu­je život na pla­ne­tě, bude­me nanej­výš spo­ko­je­ni”, uza­ví­rá Tommy.

Spisovatelka Kerry Williamson popi­su­je posta­vu Caymanové i ze své­ho pohle­du: “Na ní je nej­za­jí­ma­věj­ší, že páchá děsi­vá zvěr­stva, ale v prů­bě­hu fil­mu pocho­pí­te, proč se cho­vá tak, jak se cho­vá. Chce dětem zabez­pe­čit budouc­nost, a pro­to tvr­dě pro­sa­zu­je záko­ny. Ironické na tom je, že aby živo­ty chrá­ni­la, tak je také bere.”

---