Antibiotika a alkohol

Antibiotika vyna­le­zl v roce 1922 Alexander Fleming. Prvním zná­mým anti­bi­o­ti­kem se sta­la plí­seň, z rodu ště­tič­ko­vec, kte­rá ničí bak­te­rie. Během 100 let vnik­lo více 6000 látek, kte­ré zná­me jako anti­bi­o­ti­ka. Z toho pře­váž­ná vět­ši­na se nesmí kom­bi­no­vat s alko­ho­lem, kvů­li jejím ved­lej­ším účin­kům.

Nejhorší sta­vy s alko­ho­lem zaží­vá­te s anti­bi­o­ti­ky - met­ro­ni­da­zol, tini­da­zol a sulfa­me­tho­xa­zol či tri­me­tho­prim a dal­ší­mi. Hlavní důvod proč tyto anti­bi­o­ti­ka nebrat spo­lu s alko­ho­lem je to, že blo­ku­jí vstře­bá­vá­ní alko­ho­lu a i jed­no malé pivo může způ­so­bit pocit jako po hod­ně frťa­nech tvr­dé­ho alko­ho­lu. To jsou rudé fle­ky po celém těle, mdlo­by a zvra­ce­ní atd. Tady by se kom­bi­na­ce, anti­bi­o­ti­ka a alko­hol, nemě­la vůbec vysky­to­vat. Obecně by se nemě­lo pít na anti­bi­o­ti­ka.

S alko­ho­lem je taky nebez­peč­né to, že alko­hol roz­ši­řu­je cévy, a tak se tělo může více zatí­žit a zkom­pli­ko­vat vstře­bá­vá­ní léků.

Nesmíme zapo­me­nout i na ját­ra, kte­rá jsou alko­ho­lem hod­ně zatí­že­ná a vstře­bá­vá­ní anti­bi­o­tik se může znač­ně ome­zit.

I bez alko­ho­lu můžou anti­bi­o­ti­ka vaše tělo zatí­žit a zkom­pli­ko­vat léče­ní . Antibiotika totiž ničí při­ro­ze­né pro­stře­dí ve stře­vech. A tak dopo­ru­ču­ji si anti­bi­o­ti­ka kom­bi­no­vat s pro­bi­o­ti­ky, kte­ré chy­bě­jí­cí bak­te­rie ve stře­vech nahra­zu­jí. Pokud pro­bi­o­ti­ka neza­be­rou, tak co jíst při prů­jmu? Nejlépe suché peči­vo, bram­bo­ry, bílou rýži, či vaře­nou mrkev nebo baná­ny.

A pro máme brát léky pra­vi­del­ně, Je to způ­so­be­no hlav­ně tím, že anti­bi­o­ti­ka mají svo­jí dobu vstře­bá­vá­ní a účin­nost a kdy­by se anti­bi­o­ti­kum vyne­cha­lo nebo se vza­lo dří­ve než je naplá­no­va­né, tak by si buď­to bak­te­rie zvykly, rezisten­ce (odol­nost) bak­te­rií, nebo byly měli čas za dobu, kdy dáv­ku anti­bi­o­tik vyne­chá­te, se roz­ší­řit.

Důležitým prv­kem je také, aby se vzal pře­de­psa­ný počet table­tek. Chemici je totiž správ­ně vymys­le­li tak, aby až dobrá­ní celé­ho bale­ní léků zni­či­lo všech­ny bak­te­rie, kte­ré má.

Důležité je také, že anti­bi­o­ti­ka fun­gu­jí jenom na bak­te­rie, ne na viry. Ona je snad­ná před­sta­va, že na viry lze vzít jaké­ko­liv anti­bi­o­ti­kum a pomů­že to. Není to prav­da, viry jsou odol­né a anti­bi­o­ti­ka zabi­jí jenom bak­te­rie, kte­ré by vám moh­li kom­pli­ko­vat léčbu.

Jednotlivá anti­bi­o­ti­ka se liší uži­tím v závis­los­ti na jíd­le (pří­kla­dy):

• a) nalač­no, pří­pad­ně před jíd­lem: Penicilin, Sumamed, Penbene, Ospen , Azitromycin
• b) na začát­ku jíd­la: Augmentin, Amoksiklav
• c) do 15 minut po jíd­le: Zinnat, Medoxin, Xorimax, Furolin
• d) po jíd­le: Cotrimoxazol, Biseptol (ome­zit kyse­lé šťá­vy, vita­mín C, hod­ně pít)
• e) nezá­vis­le na jíd­le: Ofloxacin, Ciplox (nejíst sou­čas­ně mléč­né výrob­ky, mine­rá­ly a anta­ci­da)

---

Článek je sou­čás­tí webu target=„_blank“ rel=„noopener“>Domácírady | Rady pro váš dům - recepty,zdraví, vaře­ní, tren­dy...

---