Autor: Jonáš Jenšovský

„Venuše zná tisíc způ­sobů, jak sko­ta­čit, ale nej­jed­no­duš­ší a nejmé­ně namá­ha­vý je, když leží v před­klo­nu na pra­vém boku.“ Předmluva toho­to pod­nět­né­ho svaz­ku začí­ná slo­vy „Je to kni­ha, kte­rou nese­že­ne­te.“...

„Jen lež potře­bu­je ber­lič­ky opo­ry stát­ní moci. Pravda sto­jí vzpří­me­ně sama o sobě.“ Benjamin Franklin Na začát­ku recen­ze toho­to nád­her­né­ho a při­tom drob­né­ho svaz­ku se nemo­hu nezmí­nit o jed­nom kuri­oz­ním...

Patrik Ouředník mne zau­jal už před mno­ha lety. Tehdy to bylo také moje prv­ní setká­ní se Šmírbuchem jazy­ka čes­ké­ho, tedy slov­ní­kem nekon­venč­ní češ­ti­ny. Ovšem autor, kte­rý v odbor­né lite­ra­tu­ře uve­de...

„Všechny zdi, o kte­ré sihla­vu roz­bí­jím, jsou v mé hla­vě.“ Buddha Knih o osob­ním roz­vo­ji a bor­ce­ní bari­ér, kte­ré máme v hla­vě, jsou plné knihov­ny. Větinou trpí syn­dro­mem toho, že...

Existují hry nebo her­ní série, kte­ré hrá­če tak nějak pro­vá­ze­jí celý život. Nejen v dět­ství, ale i poz­dě­ji se občas při­po­me­nou a ať chce­te nebo ne, při­pou­ta­jí si vás zase...

RPG série Diabla pro­vá­zí hrá­če od dob téměř old­scho­o­lo­vých až po dneš­ní vybrou­še­nou gra­fi­ku a od dob jed­no­ce­deč­ko­vých po sta­ho­vá­ní giga­baj­tů insta­lač­ních sou­bo­rů pří­mo ze strá­nek výrob­ce. Ten zůstá­vá v...

Víte, mám rád inte­li­gent­ní a vtip­né hry. Mám rád v pod­sta­tě všech­ny dru­hy her, kte­ré mají hla­vu a patu, aspoň tro­chu logic­ký sys­tém a před­sta­vu­jí výzvu. Nebaví mě ako­rát auta...

„Noc pře­vrh­la svůj zla­tý úl nad sady veče­rů.“ Vítězslav Nezval, Básně noci O Lucii Lukačovičové, autor­ce Siria, jsem se popr­vé dově­děl už před lety. Tehdy jsem se vysky­tl na něja­kém...

Původní recen­ze je v blo­go­vé sek­ci „Recenze do 100 slov“, tahle bude troš­ku del­ší... Herního Hitmana jsem si oblí­bil hlav­ně kvů­li hlav­ní posta­vě. Film z roku 2007 jsem vypus­til po...

„Pokud vstu­pu­je­te do odvět­ví poz­dě­ji než ostat­ní, musí­te k němu při­stou­pit tak, jako nikdo před vámi.“ Richard Branson O Richardu Bransonovi, maji­te­li impe­ria Vrign Group, občas něja­ká zprá­va pro­běh­ne i...

„Jmenuju se Barry Allen a jsem nej­rych­lej­ší žijí­cí člověk….v dět­ství jsem viděl, jak mou mat­ku zabi­lo něco nemož­né­ho a za její smrt zavře­li mého otce...pak ze mě neho­da udě­la­la něco...

Verdikt: Průměrné msti­tel­ské řemes­lo, kte­ré­mu ale chy­bí nad­hled, hlub­ší náboj a málo­co z něho se vám dosta­ne pod kůži do té míry, abys­te si na to za týden opět vzpo­mně­li, pří­pad­ně...