Kritiky.cz > Speciály > Babovřesky 3

Babovřesky 3

babovresky3-plakat02c-babky-bezlogakreditu
babovresky3-plakat02c-babky-bezlogakreditu
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Jana Synková – Horáčková

DEN 3-023

Jana Synková se naro­di­la 18. dub­na 1944 v Praze. Herečka Jana Synková pochá­zí z rodi­ny praž­ské­ho advo­ká­ta, po pra­ro­di­čích z mat­či­ny stra­ny v sobě ale nese umě­lec­ké geny – děde­ček Richard Josef Menšík a babič­ka Emílie Herrmannová-Menšíková byli význam­ný­mi osob­nost­mi Vinohradského diva­dla ješ­tě před vzni­kem repub­li­ky. Jana Synková se od dět­ství věno­va­la reci­ta­ci a navště­vo­va­la dra­ma­tic­ký krou­žek, po matu­ri­tě se na jeden rok sta­la elév­kou mla­do­bo­leslav­ské­ho diva­dla. Následně zača­la stu­do­vat herec­kou výu­ku na DAMU, stu­di­um dokon­či­la v roce 1967. Ještě v prů­bě­hu stu­dií pro­šla expe­ri­men­tál­ním diva­dlem Maringotka (1964-1965), po abso­lu­to­riu zís­ka­la angaž­má v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (1967-1969). Tady si ode­hrá­la ved­lej­ší role v moder­ním i kla­sic­kém reper­toá­ru, za zmín­ku sto­jí jeji role Evy v Kunderově hře Ptákovina, kte­rá měla v Liberci svě­to­vou pre­mi­é­ru.
V roce 1969 pře­šla Jana Synková do sou­bo­ru Naivního diva­dla Liberec, v jehož řadách půso­bí dodnes. Naivní diva­dlo se poz­dě­ji pře­mě­ni­lo v Ypsilonku a od roku 1978 půso­bí v Praze. Na této ori­gi­nál­ní scé­ně dodnes Jana Synková uplat­ňu­je své kome­di­ál­ní vlo­hy, tem­pe­ra­ment­ní pro­jev a smy­sl pro gro­tes­ku, Ypsilonka v této hereč­ce nao­pak našla leti­tou sta­bil­ní opo­ru. Z jejích diva­del­ních rolí sto­jí za zmín­ku Král Ubu, Třináct vůní, Dvanáct kře­sel nebo Rusalka. S Ypsilonkou absol­vo­va­la také čet­ná zájez­do­vá před­sta­ve­ní po celé Evropě a v roce 1974 byla oce­ně­na tvůr­čí pré­mií Literárního fon­du.
Před fil­mo­vou kame­rou stá­la Synková popr­vé již za stu­dií, kdy hrá­la ve sním­ku MOTÝL (1965), stu­dent­ském fil­mu FAMU. Jako beze­jmen­ná dív­ka se pak mih­la v tragi­ko­me­dii FARÁŘŮV KONEC (1968), v Olmerově režij­ním debu­tu TAKŽE AHOJ (1970) hrá­la foto­gra­f­ku Helenu. V tele­vi­zi dosta­la prv­ní výraz­nou pří­le­ži­tost v mik­ro­ko­me­dii DVEŘE (1976). Stejně jako jiné výraz­né osob­nos­ti Ypsilonky, tak i Synková zača­la pra­co­vat pro film a tele­vi­zi čas­tě­ji až s pří­cho­dem diva­dla do Prahy. Svůj typic­ký herec­ký pro­jev kom­bi­no­va­ný se zapa­ma­to­va­tel­nou obrý­le­nou vizá­ží uplat­ni­la ve ved­lej­ších posta­vách čet­ných fil­mů 70. a 80. let, pří­le­ži­tos­ti dosta­la napří­klad od Věry Chytilové (HRA O JABLKO, 1976; KALAMITA, 1981), ved­le dnes již zapo­me­nu­tých titu­lů ji může­me zazna­me­nat dále napří­klad jako sekre­tář­ku ve fil­mu SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ (1986).
Všechny atri­bu­ty své­ho cha­rak­te­ris­tic­ké­ho herec­tví shr­nu­la Jana Synková v něko­li­ka vel­kých rolích deva­de­sá­tých let, kdy se zařa­di­la mezi oblí­be­né a vyhle­dá­va­né hereč­ky střed­ní gene­ra­ce. Jestliže se fil­mo­vý pře­pis legen­dár­ní­ho humo­ris­tic­ké­ho romá­nu SATURNIN (1994) nepo­da­řil ve všech smě­rech, kre­a­ce afek­to­va­né tety Kateřiny v podá­ní Jany Synkové pat­ří k jeho vel­kým plu­sům. Ve fil­mu KAMENNÝ MOST (1996) vytvo­ři­la zají­ma­vou roli pro­fe­so­ry FAMU, niko­li nepo­dob­nou Věře Chytilové. Diváckou popu­la­ri­tu jí při­nes­la také účast v dis­ku­ta­bil­ním pro­jek­tu Jaroslava Soukupa BYL JEDNOU JEDEN POLDA (1995) a jeho dvou pokra­čo­vá­ních z let 1997 a 1999, kde hrá­la psy­cho­lož­ku Kudláčkovou. To, že její kome­di­ál­ní polo­ha nemá dale­ko k výraz­ně zápor­ným cha­rak­te­ro­vým rysům, doka­zu­je nej­lé­pe poměr­ně vel­ká role ředi­tel­ky Kocourkové v tele­viz­ním seri­á­lu ŽIVOT NA ZÁMKU (1995). Zatím napo­sle­dy hrá­la Jana Synková ve fil­mu PRACHY DĚLAJ ČLOVĚKA (2006). Své dal­ší tvůr­čí akti­vi­ty dala Synková naje­vo psa­ním, je autor­kou diva­del­ní hry Začarovaný vůl (1995), psa­la také pís­ňo­vé tex­ty nebo ese­je.

Rozhovor:

Herečka Jana Synková je nepře­hléd­nu­tel­ná. Zazářila v řadě fil­mo­vých, diva­del­ních i tele­viz­ních rolí. Už tře­tím rokem hra­je „uni­ver­zál­ní drb­nu“ Horáčkovou v tri­lo­gii Zdeňka Trošky Babovřesky. Jak se jí role hra­je a co má ráda, na to jsme se paní Synkové zepta­li.

Vaše role v Babovřeskách je stě­žej­ní, hlav­ní, ba co víc, bez uni­ver­zál­ní drb­ny Horáčkové by to nešlo. Jak se Vám hra­je „potrh­lá důchod­ky­ně“ z ves­ni­ce, kte­rá všech­no ví, všu­de byla dva­krát a od vše­ho má klí­če?

Výborně, skvě­le. Je to úžas­ná role. Užívám si to. A teď už vím, co se ode mne oče­ká­vá, tak jsem si i tako­vá tro­chu i jis­těj­ší.

Překvapil Vás obrov­ský úspěch fil­mu?

Ano, doteď jsem ohro­me­ná a dou­fám, že i troj­ka bude mít tako­vý úspěch!

Jak se Vám spo­lu­pra­cu­je se Zdeňkem Troškou a jeho týmem? A co Vás tře­ba pře­kva­pi­lo?

Překvapilo? No, že se neko­na­ly žád­né zádrhe­ly, všech­no fun­go­va­lo jako na drát­kách, atmo­sfé­ra výbor­ná. Místní oby­va­te­lé byli zjev­ně rádi, že Zdenka Trošku zase vidí a nosi­li spous­tu buchet, kolá­čů a dob­rot - pros­tě poho­da téměř rodin­ná.

Máte něja­ký vese­lý záži­tek?

Celé natá­če­ní byl jeden vel­ký vese­lý záži­tek a hod­ně jsme se chví­le­mi nasmá­li.

Váš man­žel Jan Schmid je také herec, jak on vní­má Vaši roli v Babovřeskách?

Můj man­žel měl na mou roli stej­ný názor jako já, že je to výbor­ná kome­di­ál­ní role

A co kole­go­vé z Ypsilonky?

Od nás z diva­dla někte­ří kole­go­vé jako Jirka Lábus, Martin Dejdar, Jarka Kretschmerová s panem Troškou toči­li a moc ho chvá­li­li. A že prý se mám. Tak jsem se teda měla ….


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,56529 s | počet dotazů: 250 | paměť: 72874 KB. | 25.05.2024 - 22:04:30