Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > ROZHOVOR S TIMO VUORENSOLOU

ROZHOVOR S TIMO VUORENSOLOU

IronSky
IronSky
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Očekával jste tako­vý ohrom­ný úspěch Star Wrecku? Dodalo Vám to jis­to­tu vytvo­řit celo­ve­čer­ní film?

Původně byl Star Wreck malý film, kte­rý jsme chtě­li nato­čit pro naše kama­rá­dy, ale když jsme ho zdar­ma umís­ti­li na inter­net, sta­lo se to mezi­ná­rod­ním hitem. Star Wreck se stal vel­kým téma­tem a začal se šířit jako požár – a já neměl sebe­men­ší před­sta­vu, že by to tak­to moh­lo dopad­nout. Ale síla inter­ne­tu je úžas­ná. Na zákla­dě pozi­tiv­ních ohla­sů na Star Wreck jsme si řek­li, že bychom příš­tě moh­li zku­sit něco vět­ší­ho.

Co vás při­mě­lo nato­čit film s tím­to téma­tem, s tím­to pří­bě­hem? Co jste tím chtěl dosáh­nout? Měl jste odka­zy na něja­ké fil­my, kte­ré jste chtěl pou­žít?

Celý nápad na Iron Sky nám při­ne­sl Jarmo Puskala, kte­rý se také podí­lel na tvor­bě scé­ná­ře pro Star Wreck. Napoprvé to byl jen malý hloupý vtip, na kte­rý jsme při­šli v sau­ně, ale zača­lo se to roz­růs­tat a bylo to čím dál tím ambi­ci­óz­něj­ší. Myslím, že síla s vytvo­ře­ním fil­mu o Nacistech z Měsíce je tako­vé vizu­ál­ní hřiš­tě, kte­ré kaž­dé­ho při­mě­je pře­mýš­let „jak to bude vypa­dat?“ A to je dob­rý základ pro film. Pak jsme vytvo­ři­li „killer sto­ry“ kolem vizu­ál­ní­ho obra­zu a voi­lá, máme skvě­lý film! Reference byly ohrom­né, počí­na­je Vetřelcem dopl­ně­no o Sky CaptainThe World of Tomorrow, DelikatesyMěsto ztra­ce­ných dětí, a vše zpět ke Star Wars.

Jak jste postu­po­val při tvor­bě fil­mu?

Tvorba toho­to fil­mu byla nej­těž­ší čás­tí celé­ho pro­ce­su, pro­to­že jsme měli ohrom­nou prá­ci udr­žet všech­ny nit­ky pospo­lu a ústřed­ní pří­běh v ohnis­ku zájmu. Spolupracovali jsem se skvě­lý­mi scé­náris­ty, jako jsou Johanna Sinisalo, kte­rá vytvo­ři­la pří­běh, a Michael Kalesniko, se kte­rým jsme spo­leč­ně napsa­li scé­nář.

Měl jste vůbec strach, že bys­te mohl pře­kro­čit urči­tou linii, že bys­te byl poli­tic­ky neko­rekt­ní?

Iron Sky tan­čí na přes­né hra­ni­ci s poli­tic­kou neko­rekt­nos­tí, ale zjis­til jsem, že nej­lep­ší způ­sob, jak nato­čit film, je udr­žet svou mysl čis­tou v tom, co dělá­te, a nebát se, pro­to­že to je způ­sob, jakým vytvo­ří­te film pří­liš jem­ným, ale také dosáh­ne­te toho, že něko­ho naštve­te.

Věděl jste od začát­ku, že chce­te spo­lu­pra­co­vat s němec­kou pro­dukč­ní spo­leč­nos­tí a němec­ký­mi her­ci?

Ano, to bylo zřej­mé, dát před­mě­tu smy­sl. Od samé­ho začát­ku jsem chtěl němec­ké her­ce.

Prosím, řek­ně­te nám o posta­vách a her­cích, kte­ří je hra­jí?

Hlavní pří­běh se zamě­řu­je na Renatu Richter, sexy hol­ku – typ prů­zkum­ni­ce a uči­tel­ky, kte­rá žije na nacis­tic­ké základ­ně na Měsíci. Hraje ji Julie Dietze, Renate je nád­her­ná a sku­teč­ně zábav­ná posta­va, kte­rá pře­ko­ná během pří­bě­hu ohrom­ný kus ces­ty. Götz Otto hra­je její­ho budou­cí­ho man­že­la, typ árij­ské­ho nad­člo­vě­ka, Nacistu Klause Adlera, kte­rý se chce stát dal­ším Führerem. Oba dva se vydá­va­jí na ces­tu na zemi, výlet, kte­rý je oba změ­ní – Klaus se stá­vá ješ­tě více zatrpk­lým, nená­vist­ným a destruk­tiv­ním než byl před tím, zatím­co Renate pocho­pí, že celý život byla krme­ná pro­pa­gan­dou a na Zemi se jí popr­vé ote­vřou oči. Spouštěcím čini­te­lem toho vše­ho je James Washington, ame­ric­ký kos­mo­naut, kte­ré­ho hra­je Christopher Kirby, muže, kte­rý spad­nul dolů na Měsíc a do kte­ré­ho se Renate zami­lu­je.

Spolupráce s hlav­ní­mi her­ci byla inten­ziv­ní. Všichni jsme ty posta­vy bra­li sku­teč­ně váž­ně – ačko­liv pří­běh lemu­jí kome­di­ál­ní posta­vy, kte­ré jsme shle­da­li mno­hem vtip­něj­ší­mi a stej­ně tak mno­hem vhod­něj­ší­mi, když všech­no hrá­li her­ci s váž­ný­mi tvá­ře­mi. Hodně jsme s tím­to tri­em pra­co­va­li, abychom měli tóny, rytmy a sty­ly kaž­dé posta­vy odliš­né a uni­kát­ní a mys­lím, že se nám to poda­ři­lo.

Bylo to popr­vé, kdy jste spo­lu­pra­co­val s mezi­ná­rod­ním herec­kým týmem. Líbila se Vám tato prá­ce s her­ci? Co jste se při tom nau­čil?

Moc rád jsem s her­ci pra­co­val, nebyl tam nikdo, koho bych vymě­nil, a neby­la tam posta­va, kte­rou bych neměl rád. Práce s vyso­ce pro­fe­si­o­nál­ní­mi her­ci je pro mne neu­vě­ři­tel­ná zku­še­nost, pro­to­že jsem popr­vé zjis­til, že nee­xis­tu­jí hra­ni­ce v tom, co může dob­rý herec doká­zat, když jste s ním scho­pen komu­ni­ko­vat.

Komunikace byla také občas vel­kou výzvou. Plac, to byla změť jazy­ků – fin­šti­na, něm­či­na a vel­ká šká­la ang­lic­kých akcen­tů – a občas se infor­ma­ce ztra­tí v pře­kla­du. Toto vše způ­so­bi­lo urči­tá nedo­ro­zu­mě­ní, kte­rá občas při­nes­la napě­tí, ale nako­nec jsme všich­ni pře­ži­li.

Nejdůležitější lek­cí pro mne bylo nau­čit se říkat „pro­sím“ – fin­šti­na nemá slo­vo pro „pro­sím“, což je důvod, proč čas­to zapo­mí­ná­me, že tako­vé slo­vo exis­tu­je a díky tomu si řada lidí mys­lí, že my Fini nejsme zdvo­ři­lí, i když nejsme pří­mo hru­bí. Götz mi dal na toto téma dobrou lek­ci a nyní to vím, dou­fám, lépe.

Jaká byla při pří­pra­vě fil­mu nej­vět­ší výzva?

Rozhodně scé­nář. Měli jsme hod­ně situ­a­cí, kde jsme moh­li jít růz­ný­mi smě­ry a moh­li jsme vyprá­vět všech­ny mož­né pří­běhy. Nejtěžší věcí bylo zabít tyto tou­hy jed­not­li­vých linií pří­bě­hů, do kte­rých jsme se zami­lo­va­li, abychom udr­že­li pozor­nost na hlav­ní pří­běh a posta­vy. To vnes­lo do pří­prav­né­ho pro­ce­su vel­ké dra­ma, ale nako­nec jsme byli schop­ni vytvo­řit scé­nář, na kte­rý jsme sku­teč­ně hrdí. Naprosto si za ním sto­jí­me.

Nastal někdy bod, kdy jste měl dojem, že ten film nedo­kon­čí­te?

Po celou dobu až do posled­ní chví­le výro­by se film pohy­bo­val na pokra­ji oka­mži­té destruk­ce, pro­to­že – svo­jí pod­sta­tou – neby­lo mož­né ten film nato­čit. Neustále jsme strá­da­li pod nedo­stat­kem všech dru­hů zdro­jů, aby se film usku­teč­nil, ale mys­lím, že vše­chen ten boj nám jen dodá­val ener­gii jít dál.

Jak jste pra­co­val na desig­nu? Zejména měsíč­ní základ­na ve tva­ru svas­ti­ky a Götterdämmerung jsou obdi­vu­hod­né.

Náš art direc­tor Jussi Lehtiniemi byl vel­kým pří­no­sem pro výro­bu fil­mu. Načrtnul základ­ní kon­cep­ty všech inte­ri­é­rů a exte­ri­é­rů, stej­ně jako vesmír­né lodě nacis­tic­ké­ho reži­mu na Měsíci, a jeho hlav­ní myš­len­kou „Jönssi“. Je to fin­sky zně­jí­cí slo­vo, kte­ré ve sku­teč­nos­ti nic nezna­me­ná, ale když se řek­ne tím správ­ným způ­so­bem, úžas z něho per­fekt­ně vyja­dřu­je, o čem design Iron Sky je: je to o kou­lích. Obrovské struk­tu­ry, nad­měr­né až komic­ky drs­né, monochro­ma­tic­ké a sil­né scé­ny.

Jak se Vám poda­ři­lo zís­kat ke spo­lu­prá­ci sku­pi­nu Laibach?

Původně to byla jed­na z mých základ­ních myš­le­nek, zís­kat Laibach pro vytvo­ře­ní hud­by. Snažil jsem se s nimi spo­jit již na jejich kon­cer­tu v Tampere s taš­kou plnou lahů­dek Iron SkyStar Wreck, ale ani mě nepus­ti­li do záku­li­sí. Nebo při­nejmen­ším jejich ochran­ka ne. Znáte to, dal­ší praš­tě­ný nápad o Měsíčních Nacistech. Ale pří­tel jed­no­ho naše­ho pro­du­cen­ta dostal pří­mý kon­takt na Laibach – sdí­le­li s nimi stej­nou budo­vu  pro kan­ce­lá­ře a zkouš­ky – a to byla chví­le, kdy se začal koloběh odví­jet. Slyšeli o fil­mu a řek­li, že je to napros­to přes­ně jejich žánr. Poté byla prá­ce s Laibach napros­to  skvě­lá: jed­nou věcí si u nich může­te být napros­to jis­tí – nikdy se nespo­jí s tou nej­ví­ce zřej­mou myš­len­kou, kva­li­ta je vždy na vrcho­lu vše­ho.

Jste spo­ko­je­ný s výsled­kem? Je Iron Sky tako­vý film, jaký jste si před­se­vzal nato­čit?

Nebylo by vtip­né, kdy­bych řekl, že ne? Kdybych řekl, že Iron Sky je brak, kte­rý už nikdy nechci vidět? No, naštěs­tí toto není ten pří­pad. Iron Sky je mno­hem lep­ší, než jsem kdy snil a mys­lím, že je to pod­sta­ta dob­ré fil­mo­vé pro­duk­ce – nikdy ji netvo­ří jeden člo­věk, ale per­fekt­ní kom­bi­na­ce úžas­ných uměl­ců, kte­ří se podí­lí o své nápa­dy. Režisér je semkne k sobě a výsle­dek je – když úspěš­ný – více než sou­hrn jejich čás­tí.

Jakou reak­ci od divá­ků bys­te si přál?

Doufám, že se budou divá­ci smát, zatím­co si budou říkat „můžu se tomu­to vůbec smát“, a budou opouš­tět kino s poci­tem, že zís­ka­li více, než oče­ká­va­li, a musí si sku­teč­ně sed­nout a pře­mýš­let o posel­ství fil­mu. Doufám, že to zažeh­ne dis­ku­ze.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Třináct dní26. prosince 2022 Třináct dní Karanténa nebo útok? Bratři Kennedyové to se zastánci tvrdé linie v generálním štábu, kteří možná skutečně chtěli válku, neměli vůbec jednoduché. Nesmíme však zapomenout na to, že za to, […] Posted in Krátké recenze
  • Proxima - Evropský scifi-film s Evou Green8. července 2020 Proxima - Evropský scifi-film s Evou Green Astronautka Sarah (Eva Green) se připravuje na roční pobyt na oběžné dráze. Jako jediná žena ve vesmírné misi „Proxima" podstupuje psychicky a fyzicky náročný trénink, zatímco pečuje o […] Posted in Filmové recenze
  • Devil's Advocate, The (1997)27. ledna 2017 Devil's Advocate, The (1997) Co všechno je člověk schopný obětovat pro svou kariéru, zvláště když mu za zády stojí samotný ďábel... Kevin Lomax je úspěšný mladý advokát, který žije se svou manželkou v jednom […] Posted in Horory
  • Zlodějka knih - 75%8. ledna 2014 Zlodějka knih - 75% Jestli si myslíte, že lásku k četbě a knížkám rozdávají nadšení učitelé ve škole, tak budete překvapeni, jak začalo rozvíjet svou čtenářskou vášeň německé děvčátko jménem Liesel. S první […] Posted in Filmové recenze
  • Geoul sokeuro (2003)10. ledna 2019 Geoul sokeuro (2003) Před známými Ajovy Zrcadly vznikl tento jihokorejský kousek… Bývalý policista Woo se dosud nevzpamatoval ze smrti svého parťáka, kterou zapříčinil svou horlivostí a […] Posted in Horory
  • Horns (2013)8. listopadu 2014 Horns (2013) Alexandre Aja nám nabídne pěkně ujetý žánrový gulášek, který zcela vybočuje z jeho dosavadní tvorby. Ig Perrish právě prožívá nejtěžší chvíle svého života. Jeho životní […] Posted in Horory
  • Lea31. března 2004 Lea Měsíc českého filmu na Kinomolu zakončíme melancholickým snímkem, který v roce 1997 bodoval i v Českém Lvu. Lenka Vlasáková získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli a […] Posted in Filmové recenze
  • DLOUHÁ NOC / LONG NIGHT9. dubna 2019 DLOUHÁ NOC / LONG NIGHT „Přes tisíci lety přišla noc, která trvala generaci. Králové umrzli ve svých hradech stejně jako pasáčci ve svých chaloupkách; a matky své děti radši udusily, než aby je viděly hladovět, […] Posted in Speciály
  • YUNGBLUD: Nová deska je upřímná, ale nedotažená4. září 2022 YUNGBLUD: Nová deska je upřímná, ale nedotažená Anglický zpěvák, rapper, skladatel a multi-instrumentalista Dominic Harrison (25), vystupující pod jménem YUNGBLUD, se vrací se svou již třetí studiovou deskou nesoucí příhodně název […] Posted in Hudební recenze
  • Dva roky v zeleném22. srpna 2021 Dva roky v zeleném Kniha Dva roky v zeleném je na první pohled jen další z mnoha knih popisujících život vojáků povinné vojenské služby v období socialistického Československa. Ale díky prostředí […] Posted in Recenze knih

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,03325 s | počet dotazů: 262 | paměť: 71912 KB. | 22.07.2024 - 06:37:35