Píše se rok 40 000. Anti-gravitační sex-bomba Barbarella (Jane Fonda) je ze svého klidného poletování vyrušena žádostí prezidenta Země (Claude Dauphin), aby zachránila svět před zlými úmysly vědce Durana Durana (Milo O´ Shea), který vytvořil zbraň co může zničit lidstvo......
Komiksové filmy dnes vládnou světu a jsou hlavními filmovými mainstreamovými událostmi posledních let. Ať už mluvíme o Trilogii o Temném rytíři od Christophera Nolana nebo celém Marvel Cinematic Universe tak jsou komiksové filmy aktuálně nejúspěšnější filmový žánr/podžánr. Byli ale časy kdy se tato věc rozhodně o komiksových filmech říci nedala a pravděpodobně kdybyste v této době předpověděli slávu, které se komiksové filmy dočkají v 21. století tak by se vám odměnou stal pouze výsměch.
Filmová Barbarella v režii Rogera Vadina a s (tehdejší) sexbombou Jane Fonda v hlavní roli spatřila světlo světa v roce 1968. Tehdy byl nejznámějším/nejúspěšnějším zástupcem seriálový Batman s Adamem Westem v hlavní roli, který se též v roce 1966 krom své první série dočkal také celovečerního filmu. Byla to každopádně doba kdy komiksové filmy téměř nikdo nebral vážně a měli skutečně jiné pojetí než dnes (vždy minimálně trochu) vážně pojaté komiksové adaptace. V roce 1968 poté došlo právě na adaptaci komiksu Barbarella, která pochází z Francie a její autor je Jean-Claude Forest. První komiksy s Barbarellou spatřili světlo světa v roce 1962 a ihned způsobili skandál a tato komiksová série byla označena jako první komiksová porno série. Příběh komiksů se totiž odehrává v daleké budoucnosti kde titulní hrdinka cestuje od planety k planetě a většinou se nechá mimozemšťany svést. Ve své době byl toto skutečně poprask a dnes při všech těch feministických hnutích je realizace jakéhokoliv remaku o téhle doslova naivní hlavní hrdince co se vyspí s každým velmi nepravděpodobná i přes to, že ještě pár let nazpátek se o to pokoušel i samotný Robert Rodriguez, ovšem ztroskotal na tom aby dostal ideální rozpočet. Rok 1968 je ale rok kdy se Vadimovi mohlo podařit filmovou adaptaci údajně velmi věrně adaptovat dle komiksu.... a dost možná tím způsobil i to, že se komiksové filmy nedali brát vážně a na nějakou revoluci způsobenou nejdříve v lehčí formě Supermanem Richarda Donnera v roce 1978, později trochu silnější Batmanem Tima Burtona v roce 1989 a nakonec tou nejsilnější X-Meny Bryana Singera v roce 2000 se po Barbarelle muselo ještě docela čekat.
Barbarella je sice adaptací „ porno komiksu´´, ve výsledku se ale film bez veškerých sexuálních scén obejde a výsledně to opravdu vypadá jako porno ze kterého někdo vystřihl všechny erotické scény krom jedné, která ale sází na trochu pokrokovější sexuální styk, který frčí v roce 40 000. Přesto se Barbarella téměř nebojí ukázat se v rouše evině už v úvodu, všichni muži včetně Prezidenta Země nad Barbarellou pochopitelně slintají, za odměnu kvůli výpomoci si muži žádají sex a Barbarella s tím nemá problém, protože morální zásady jsou v roce 40 000 na trochu jiné úrovni a především se i hlavní záporák pokusí naší hlavní hrdinku zabít strojem, který jí má způsobit vrcholný orgasmus! Už v těchto pár náznacích se dá jasně vydedukovat, že je Barbarella skutečným filmovým chodícím WTF a to se člověk ještě nezačal bavit o věcech jako je jeho vizuální styl (který funguje tak z 50%) nebo nedostatečné vysvětlení několika základních dějových problémů a děr. Sluší se ale něco říct- Barbarella je zcela očividně jednoduchý až přímo naivní film a ten film to o sobě sám víc moc dobře, protože už původní předloha je velmi naivní a má štěstí v tom, že se objevila v době kdy rovnoprávnost práv nebyla skutečně tak vyhrocená záležitost.
Je hlavní Barbarella naivní a hloupá sexy žena, která je špatným vzorem pro mladé dívky? Možná, že ano ale co už. Jane Fonda tu v rámci toho co jí scénář nabízí totiž nabízí, než na svůj herecký výkon tu ale sází především na svou krásu a něžnost, která má opravdu neskutečné kouzlo. Charakter Barbarelly je možná úhlavním nepřítelem (tedy druhým, prvním jsou jasně muži!) pro veškerá feministická hnutí, tento film ale rozhodně nějak sílu žen neztenčuje, naopak jen využívá toho, že v roce 40 000 skutečně lidská evoluce prošla nějakým vývojem a sex s člověkem, kterého znáte byť jen 10 minut už není tak nechutná nabídka. Ve finále se akorát ukáže, že klasický sex má pořád větší kouzlo než nová technika souložení přes vyvinuté pilule a následné dotýkání ruky. Už tenhle prvek je neskutečně zábavný a Barbarella si tak občas dokáže ukradnout i opravdu parádní hlášku.
Kdybych se měl rozhodnout zda se mi výsledný filmový vizuál spíš líbí nebo ne, odpověď by byla spíš ne. Rozpočet tehdy vyšel na 9 milionů dolarů, což v té době byla velká částka (ten samý rok mimochodem vyšla i 2001: Vesmírná Odysea, která měla vyjít až na 12 milionů dolarů), nejsem si ale úplně jistý zda šli peníze tím správným směrem a zda se díky tomu dočkal film nejlepších kulis. Jakmile se třeba dostaneme do města Sogo tak můžeme říct, že minimálně vizuální pojetí tohoto města se povedl. Trochu hůř se tvůrci popasovali s labyrintem kde žijí vyhnanci toho města a co se týče planety Tau Ceti tak zde už bych měl s vybranou lokací problém větší. I s kulisami jsem měl občas problém, design vesmírné lodi hlavní hrdinky je ale ve finále vlastně až celkem mile úsměvný.
Na Barbarelle mě těší, že si někdo uvědomil co točí a přesto natočil co nejlepší možný film co v rámci podmínek šlo. Mám jen s tím filmem problém, že je sice zajímavý už z principu z jaké předlohy vychází a že Jane Fonda si skutečně dokáže ztvárněním téhle naivní hrdinky ukrást film hodně snadno pro sebe, ten film je občas na několika místech skutečně přehnaný a scéna se strojem na rozkoš je možná už skutečně trochu moc, protože už dávno platí, že to co funguje na stránkách komiksu (pokud něco takového v komiksech existovalo) poté nemusí nutně fungovat ve filmové podobě. A právě scéna se strojem na rozkoš je moment kdy u mně film klesl a do konce už mě nezaujal ani finální bitvou, finální konfrontací či závěrečnou scénou, která je....... divnější než možná vše co se předtím v celé Barbarelle objevilo! A to už za sebou dávno máme scény jako scény s vraždícími panenkami, (děsné vizuální podání i na svou dobu), „ sněžného muže´´, slepého anděla, kterému může víru v létání vrátit jen sex nebo setkání s vůdcem revoluce jménem Dildano! Posledních 10-15 minut Barbarelly u mně ve finále zkazilo tak trochu dojem z tohoto filmu i přes to, že své kouzlo má i přes velký počet vad na kráse a pohled na roztomilou Jane Fonda vynahradí snad vše.
Film, který je naivní určitě zcela záměrně a dělá si ze sebe legraci a funguje to. Taková je Barbarella- Není dokonalá, v závěru se rozpadne pod rukama a v několika momentech je level WTF až přehnaný, přesto má ten film své specifické kouzlo. Tenhle film má štěstí v době ve které vznikl, protože dnes by skutečně vzniknout nemohl a možná by přece jen byla škoda kdyby nevznikl ani v tom šedesátém osmém. Barbarella jinak ve finále inspirovala i společnou tvorbu Miloše Macourka a Václava Vorlíčka a vzhledem k tomu, že film prošel i u nás za komunistů mohl filmový plakát u nás vytvořit Jan Saudek.... A zrovna jemu snad film plný erotiky a rozkoše nemohl sednout víc! Na sequel ani reboot ve finále snad skutečně nikdy nedojde a v tomhle případě je to skutečně dobře- Tohle je totiž film své doby a měl v tomhle ohledu štěstí. U spousty filmů se dá řvát, že nepotřebuji remake či reboot, zrovna u Barbarelly by ale ani jedna z těchto možností prostě nemohla fungovat......
Verdikt: 3 z 5
Foto: Paramount Pictures
Jestli u nás vytvořil plakát k Barbarelle Jan Saudek, tak doktora Duranda Duranda musel hrát Roger Vadim.