Belphégor: Fantom Louvru - So 14. 5. 2005 - ČT1 21:45

Pokus Francouzů unu­dit nás k smr­ti…„Mumie úto­čí v Paříži“ podob­ným titul­kem se hono­sí obal fil­mu Belphegor: Fantom Louvru. Ale dlou­há ces­ta do Francie se na ní asi hod­ně pode­psa­la, pro­to­že ve srov­ná­ní s Mumii (a jejím pokra­čo­vá­ním) ztrá­cí dech (zvlášt­ní poznám­ka u něko­lik tisíc let mrt­vé bytos­ti…).

S Mumii v pod­sta­tě, kro­mě podob­né­ho téma­tu, nemá prak­tic­ky nic spo­leč­né­ho, pro­to­že Belphegor: Fantom Louvru je neu­vě­ři­tel­ně nud­ná a dyna­mič­nost postrá­da­jí­cí sna­ha vyrov­nat se ame­ric­ké pro­duk­ci. Marná.

Ale od začát­ku: Duše, přes tři tisí­ce let uvěz­ně­ná v mumii, se dostá­vá do Paříže, respek­ti­ve pří­mo do pro­slu­lé­ho Louvru a ujme si pro sebe poměr­ně mla­dé (ale­spoň ve srov­ná­ní s tím, se kte­rým se muse­la spo­ko­jit původ­ně) tělo hlí­da­če. Znovu mohou­cí se sna­ží dojít poko­je, ovšem během této, nut­no říci, že pocho­pi­tel­né čin­nos­ti, umí­rá až pří­liš lidí. Z čehož nako­nec vyply­ne to, že duše je zno­vu uvěz­ně­na v „kan­do­va­ném“ těle, kte­ré bylo dove­ze­no z Egypta.

Za něko­lik desí­tek let se, ale spou­ta­ný duch opět dostá­vá na svo­bo­du…

Příběh zrov­na ori­gi­na­li­tou neplýtvá, ale i tak by se dal „pře­kous­nout“, pokud by byl zpra­co­ván, ale­spoň troš­ku, „kou­ka­tel­ně“, což není.

Je mi více než jas­né, že fran­couz­ská pro­duk­ce nedis­po­nu­je tako­vým finanč­ním záze­mím, jako zmí­ně­ní Američané. Ale prav­dou je, že opro­ti ostat­ním zemím, na tom zase tak špat­ně nejsou, ale­spoň co se fil­mo­vé­ho prů­mys­lu týče (sta­čí jen při­po­me­nout titul Asterix & Obelix: Mise Kleopatra, kte­rý stál ast­ro­no­mic­ké pení­ze).

Nedostatek peněz je omluvou pro jedi­nou věc a tou jsou vizu­ál­ní efek­ty, ale prá­vě ty jsou para­dox­ně nej­lep­ší slož­kou fil­mu. I když je jich k uzou­fá­ní málo, jsou poměr­ně pove­de­né.

To ale urči­tě nesta­čí k tomu, aby z Belphegora byl titul, ale­spoň, prů­měr­ný. Nemohu si pomo­ci, v posled­ní době jsem zhlé­dl něko­lik (desí­tek) dílek a žád­né z nich neby­lo tak nud­né. Snad je to způ­so­be­no tím, na co jsem upo­zor­ňo­val výše, že Fantom Louvru je při­rov­ná­ván k Mumii. Tím pádem jsem oče­ká­val dyna­mic­ká str­hu­jí­cí akč­ní dob­ro­druž­ství oko­ře­ně­né troš­kou humo­ru a egypt­skou myto­lo­gií. Ale jaké je pře­kva­pe­ní, když se dočká­me jen toho posled­ní­ho a to ješ­tě v míře více než malé.

Většina pří­bě­hu se ode­hrá­vá v pro­slu­lé gale­rii v Louvru, což je sice pře­krás­né mís­to, ale po hodi­ně sle­do­vá­ní jakési, rádo­by děsi­vé posta­vy, v čer­ném hábi­tu a mas­ce, kte­rá se neu­stá­le pro­me­ná­du­je po šedých chod­bách toho­to kul­tur­ní­ho stán­ku, Vás chuť obdi­vo­vat krá­su umě­ní něko­li­ka sta­le­tí roz­hod­ně pře­jde.

Jednoduše celý film se nic nedě­je a pře­kva­pi­vě (tedy spí­še nepře­kva­pi­vě) se nedo­čká­me str­hu­jí­cí finá­le. A věř­te mi, že pokud bude­te mít sílu dokou­kat Belphegora až do kon­ce v oče­ká­vá­ní šoku­jí­cí­ho odha­le­ní či něče­ho podob­né­ho, tak bude­te zkla­má­ni. Dokonce se neko­ná ani žád­ný sou­boj „dob­ra“ vs „zlo“ či něco v tom­to sty­lu.

Ale nejen konec je nud­ný, to by neby­lo tak straš­né. Horší je, že celý film postrá­dá jaký­ko­liv náboj dyna­mič­nos­ti. Vše se neu­vě­ři­tel­ně „táh­ne“, 90 % času se nic zají­ma­vé­ho nedě­je. Jednoduše nemá­te jaký­ko­liv důvod necho­pit se vysvo­bo­ze­ní v podo­bě dál­ko­vé­ho ovla­da­če a stisk­nout jedi­né tla­čít­ko „STOP“, kte­ré Vás vysvo­bo­dí.

Zní to asi pří­liš tvr­dě a já osob­ně nerad kri­ti­zu­ji, pokud to není sku­teč­ně nut­né, ale věř­te mi, že šťou­rá­ní v nose Vám poskyt­ne vět­ší fil­mo­vý záži­tek než Belphegor: Fantom Louvru.

---