Taylor-Johnson věděla, že natočení knihy „Padesát odstínů šedi“ pro ni bude velkou výzvou. „Musím přiznat, že jsem do toho skočila rovnýma nohama. Pomyslela jsem si: ‚Super. Přečetla jsem si tu knihu. Cítím, že je na tom příběhu něco velmi jedinečného, čemu rozumím.‘ Najednou jsem se ocitla v rozjetém vlaku a ta zodpovědnost se zdála obrovská. Chtěla jsem se zavděčit fanouškům, aby pocítili, že jim dávám to, co jim dala kniha.“
„Ten film mě vzal na neočekávanou výpravu,“ pokračuje režisérka. „Měla jsem velmi jasné představy o tom, jaký film chci natočit. Ale když jsem se do toho pustila, uvědomila jsem si, že se moje nápady přetvářejí a že se mění způsob, jakým to celé chci podat. To bylo zajímavé, protože jako režisér máte ten materiál vy a vy mu dáváte tvar. Byla to obousměrná cesta a materiál byl velmi silný. Chtěla jsem, aby to tu sílu neztratilo, a doufám, že je to vyvážené.“
De Luca vysvětluje, co je důležité při předělávání knihy do filmové verze: „Způsob, jakým je kniha napsaná – spousta scén a to, jak jsou popsány – je velmi vizuální. Měl jsem obavu, jak můžeme Anin myšlenkový vývoj, který je v knize zachycen díky niterním monologům, dostat na plátno. Ale jako s každou jinou knihou, je to výzva. Stručně je to takhle: Je to velmi dobrý příběh. Potom přichází na řadu scénář, režie, herecké výkony a kinematografické úpravy – jen tohle společně může z knižního příběhu udělat film.“
Brunetti byl nadšený, že jeho tým je schopný dosáhnout cíle. Režisérku vychvaluje, „Sam je filmařka, fotografka a vizuální umělkyně, a v tom filmu se objevuje tolik ikonických prvků: kravata, auta, červený pokoj, ale i svět, ve kterém Christian žije. Potřebovali jsme zachytit věci, které jsou pro tenhle příběh specifické. Nešlo o to, udělat z nich kulisy, ale ukázat je elegantním způsobem, který se hodí k příběhu. Sam vybrala Seamuse McGarveyho jako hlavního kameramana a on sám je opravdu úžasný umělec. Společně stvořili úchvatný vzhled filmu a senzační film sám o sobě.“
Vzhledem k tomu, jak výmluvná je sexuální stránka knihy a jak je upřímná, Johnsonová tušila, že je třeba ji na plátno přenést bezchybně. „Tihle dva se potkali náhodou a oba dva si jsou navzájem svou Achillovou patou,“ říká. „Nemůžou se od sebe nijak odtrhnout a to na tom fanoušci milují.“
„Zbožňuju na tom tu pohádkovou stránku,“ souhlasí Ehle. „Erika mezi nimi zachytila i ten typický příběh a to mi přijde velmi působivé. Ta temnota, kráska a zvíře, Popelka; má to všechno z toho a to vás prostě nenechá chladným.“
Všichni obsazení tu vášeň pocítili. „Erice na tom velmi záleželo,“ přizvukuje Gay Harden. „Má neuvěřitelnou základnu fanoušků a chce je uspokojit. Ale jak jsme se posouvali dál, byla tu nutnost, aby to zlehka přenechala v našich rukách. To, co napsala ona, zůstalo v knize a přešlo to do světa filmu a už to není výsadně její. Je dost chytrá na to, aby věděla, že se toho nemůže držet navždy, zároveň je ale důležité, že to, co se z toho stalo, reprezentuje podstatu jejích postav a světa, který stvořila.“
Části seriálu: Padesát odstínů šedi
- Padesát odstínů šedi
- Historie novely: Padesát odstínů začíná
- Hledání Christiana a Any: Obsazování
- Choulostivé vyvážení: Přenos příběhu na filmové plátno
- Dveře se otevírají: Vítejte v červeném pokoji
- Co pomůže zvědavosti: Hudba ve filmu
Nejnovější komentáře