Cínový vojáček: Chaotický thriller s promarněnými hvězdami

Bývalý sek­tář se infil­tru­je do stře­tu mezi FBI a nebez­peč­nou sek­tou slo­že­nou z býva­lých čle­nů armá­dy ve fil­mu Cínový vojá­ček, kte­rý byl ten­to víkend bez okol­ků vypuš­těn na Prime Video. Navzdory zají­ma­vé pre­mi­se a skvě­lé­mu herec­ké­mu obsa­ze­ní, kte­ré dale­ce pře­sa­hu­je rámec osca­ro­vých Robertů De Nira a Jamieho Foxxe, půso­bí tato nepře­hled­ná sláta­ni­na, jako by byla posklá­dá­na z mini­ma dostup­ných prv­ků, a únav­ně se sna­ží pro­plí­žit přes 75 minu­to­vou sto­páž.

Cínový vojá­ček před­sta­vu­je Foxxe v roli Leona K. Prudhomma, vojá­ka, kte­rý se vrá­til ze služ­by s post­trau­ma­tic­kou stre­so­vou poru­chou a uvě­do­mě­ním, že armá­da mu už nepo­mů­že. Založí Program, kte­rý začí­ná jako pod­půr­ná komu­ni­ta pro vete­rá­ny, ale mění se v izo­lo­va­nou a hlav­ně nebez­peč­nou sek­tu v Idahu. Prudhomme se pře­jme­nu­je na Bokushiho a se svý­mi stou­pen­ci se pus­tí do tero­ris­tic­ké­ho spik­nu­tí, jehož cílem je pomstít se ame­ric­ké vlá­dě.

Nebo tak nějak. Poutavá úvod­ní scé­na stří­dá výkla­do­vý roz­ho­vor s Foxxovým Prudhommem (odstí­ny Eda Harrise ve Skále) a neú­spěš­nou infil­tra­ci jeho tábo­ra vede­nou vojá­kem v aktiv­ní služ­bě Lukem Dunnem (John Leguizamo) a ženou uvnitř Mama Suki (Rita Ora), ale o co přes­ně Bokushimu a jeho stou­pen­cům jde, je z vel­ké čás­ti pone­chá­no naší před­sta­vi­vos­ti.

Místo toho se Cínový vojá­ček sou­stře­dí pře­de­vším na Nashe Cavanaugha (Scott Eastwood), býva­lé­ho čle­na Programu, kte­rý ode­šel po smr­ti své ženy a kole­gy­ně Evoli Carmichaelové (Nora Arnezeder) při auto­ne­ho­dě. Nash je naver­bo­ván, aby vedl dal­ší infil­tra­ci do kom­ple­xu vrch­ním veli­te­lem Emmanuelem Ashburnem (De Niro), než do jejich dve­ří vtrh­nou agen­ti FBI s Dunnem a spo­lu­bo­jov­ní­ky Kivonem Jacksonem (Shamier Anderson) a Lawrencem Kollockem (Yul Vazquez) v závě­su.

Cavanaugh, kte­rý vypa­dá jako Tom Hanks ve fil­mu Cast Away a rád se vrá­tí ke své­mu živo­tu na uli­ci, zpo­čát­ku úkol odmít­ne. Ashburn má však eso v ruká­vu: vzkaz pro­pa­šo­va­ný z kom­ple­xu jed­ním z jeho dětí, kte­rý nazna­ču­je, že Nashova žena je v jeho zdech živá a zdra­vá.

Toto jed­no­du­ché nasta­ve­ní nazna­ču­je, že by Cínový vojá­ček­měl zvlád­nout ale­spoň drob­né vzru­še­ní, ale je tu jeden zásad­ní pro­blém: jakmi­le se Cavanaugh a jeho tým dosta­nou do kom­ple­xu, začnou vyprá­vě­ní pře­bí­jet mlha­vé, polo­za­po­me­nu­té fla­shbac­ky Nashe a Evoli. Brzy je i samot­ný sou­čas­ný děj pohl­cen halu­ci­nač­ní baži­nou tak nejas­nou, že pochy­bu­je­me o samot­né pod­sta­tě toho, co na plát­ně vidí­me.

Plechového vojá­ka reží­ro­val a spo­lu­au­to­rem scé­ná­ře je Brad Furman, kte­rý má na kon­tě něko­lik dob­rých (Lincolnův práv­ník) i nepří­liš dob­rých fil­mů (Běžec Runner), ale kaž­dý z jeho před­cho­zích fil­mů byl kom­pe­tent­ně sesta­ven. Tento však tako­vý není. Příběh je tak roz­mlže­ný a nejas­ný, že nikdy úpl­ně nepo­cho­pí­me, co se děje, a nepo­má­há ani pře­tá­če­ní a opa­ko­va­né sle­do­vá­ní.

Jaký má Program plán? Proč jim FBI vyhro­žu­je, že vyra­zí dve­ře? Čeho chce Ashburn dosáh­nout, když se k nim dosta­ne jako prv­ní? Proč se všich­ni ti lidé navzá­jem zabí­je­jí a někdy vyha­zu­jí vlast­ní těla z okna jako sebe­vra­žed­ní aten­tát­ní­ci (mís­to toho, aby, však víte, hodi­li výbuš­ni­nu)? Sekta = špat­ný jde jen do urči­té míry; potře­bu­je­me více infor­ma­cí, abychom moh­li do toho­to pří­bě­hu inves­to­vat.

Příběhová nejas­nost nazna­ču­je něja­ký scé­nář Karnevalu duší nebo Jákobova žeb­ří­ku, ale film zjev­ně nebyl kon­ci­po­ván tím­to způ­so­bem; mís­to toho je bolest­ně zřej­mé, že pro­dukč­ní potí­že vyús­ti­ly ve zma­tek, kte­rý sle­du­je­me. O tom, co se v záku­li­sí Plechového vojáč­ka poka­zi­lo - mož­ná jim v polo­vi­ně natá­če­ní došly pení­ze nebo se ztra­ti­la polo­vi­na kotoučů -, se někde vyprá­ví nesko­na­le zají­ma­věj­ší pří­běh než to, co se nako­nec obje­vi­lo na plát­ně.

Místo toho se film pla­zí, aby dosá­hl dosta­teč­né sto­pá­že, a sil­ně spo­lé­há na fla­shbac­ky, aby se dostal přes 75 minut. Vrcholný sou­boj mezi Nashem a Bokušim byl vytvo­řen bez vyu­ži­tí scé­ná­ře a pro­dlou­žen v post­pro­duk­ci; posta­vy si vymě­ňu­jí špat­ně sestří­ha­né úde­ry, zatím­co časo­mí­ra odpo­čí­tá­vá nezná­mý výsle­dek. Závěrečný deva­de­sá­tivte­ři­no­vý záběr na plá­že San Diega při­po­mí­ná Vlnovou dél­ku, když se Cínový vojá­ček sna­ží ubrá­nit vlast­ním závě­reč­ným titul­kům.

Herecké obsa­ze­ní nazna­ču­je, čím ten­to film mohl být. Anderson, kte­rý při­chá­zí z neza­po­me­nu­tel­ných rolí ve fil­mech John Wick: Kapitola 4 a Nejšťastnější muž v Americe, má jen pár replik; stej­ně tak Vazquez, kte­rý se nedáv­no obje­vil ve fil­mu Severance. Alespoň mají více prá­ce než Saïd Taghmaoui (La Haine) jako Bokushiho pra­vá ruka. Foxx, De Niro, Leguizamo a Arnezeder jsou pro­mar­ně­ni podob­ným způ­so­bem. Eastwood je schop­ný hlav­ní hrdi­na a je obklo­pen her­ci, kte­ří by moh­li lát­ku pozved­nout. Ale to by muse­li mít pře­de­vším mate­ri­ál, kte­rý by je pozve­dl.

V koneč­ném důsled­ku není Cínový voják ani tak fil­mem, jako spíš sbír­kou nedo­ta­že­ných nápa­dů, kte­ré jsou na sebe navle­če­ny jen s dosta­teč­ným množ­stvím poji­va, aby se daly pova­žo­vat za celo­ve­čer­ní film. Výsledek je frustru­jí­cí - nejen kvů­li tomu, čím je, ale i kvů­li tomu, čím zjev­ně mohl být.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový