Duna

Duna je prv­ním romá­nem Franka Herberta o píseč­né pla­ne­tě Arrakis. Právě Duna zajis­ti­la spi­so­va­te­li vel­kou popu­la­ri­tu mezi pří­z­niv­ci sci-fi. Kniha zís­ka­la pres­tiž­ní ceny Nebula, Hugo a pat­ří mezi nej­zná­měj­ší díla vědec­ké fan­tas­ti­ky 20. sto­le­tí.

Svět Duny

Děj romá­nu se ode­hrá­vá v dale­ké budouc­nos­ti, kde lid­stvo vytvo­ři­lo obrov­ské vesmír­né impé­ri­um. Lidé zavrh­li roz­sáh­lé vyu­ži­tí počí­ta­čů a robo­tů, mís­to toho se věnu­jí roz­ví­je­ní men­tál­ních schop­nos­tí.

Svět Duny je monar­chie s neza­ne­dba­tel­ným vli­vem šlech­ty. Tyto Velkorody ovlá­da­jí celé pla­ne­ty a zod­po­ví­da­jí se jedi­né auto­ri­tě - Imperátorovi. Monopol na mezihvězd­nou pře­pra­vu má Kosmická gil­da (CHOAM). Její navi­gá­to­ři jsou mutan­ti, jež potře­bu­jí tzv. „koře­ní“, „melanž“. Jen díky zvlášt­ní­mu účin­ku koře­ní na jejich těla, jsou schop­ní sklá­dat pro­stor, a ces­to­vat nad­svě­tel­nou rych­los­tí. Koření je rov­něž zná­mé pro své účin­ky zpo­ma­lu­jí­cí stár­nu­tí.

Planeta Arrakis, zná­má jako Duna, před­sta­vu­je jedi­ný zdroj koře­ní v celém zná­mém vesmí­ru. Stejně tak je výji­meč­ná kvů­li exis­ten­ci obrov­ských píseč­ných čer­vů, kte­ří jsou zvlášt­ním způ­so­bem spo­je­ní s exis­ten­cí melan­že. Původní oby­va­te­lé Arrakisu, Fremeni, doká­žou pře­ží­vat v pod­mín­kách suché, nehos­tin­né pla­ne­ty jen díky oso­bi­té­mu vzta­hu k vodě - umě­jí sbí­rat a fil­tro­vat vodu vylu­čo­va­nou jejich těly, rov­něž doká­žou zís­kat vodu z mrtvých. Voda je na Arrakisu tím nej­vzác­něj­ším, je dokon­ce vzác­něj­ší, než koře­ní ve zbyt­ku gala­xie.

Děj kni­hy

Začátek je doba, kdy je tře­ba peč­li­vě dbát o co nej­přes­něj­ší rov­no­váhu. To ví kaž­dá sest­ra z Bene Gesseritu. Než se tedy začne­te zabý­vat pozná­vá­ním živo­ta Muad´Diba, dbej­te v prv­ní řadě na to, abys­te ho zařa­di­li do jeho doby: naro­dil se v 57. roce vlá­dy pádi­šá­ha impe­rá­to­ra Shaddama IV. A obzvláš­tě dbej­te na to, abys­te ho umís­ti­li do jeho svě­ta: na pla­ne­tu Arrakis. Nechť vás nemý­lí sku­teč­nost, že se naro­dil na Caladanu a že na něm pro­žil prv­ních pat­náct let živo­ta. Jeho svě­tem pro­vždy zůsta­ne Arrakis, pla­ne­ta zná­má jako Duna. Princezna Irulán: Pravá kni­ha o Muad´Dibovi

Kniha začí­ná tím, že pádi­šáh impe­rá­tor Shaddam IV. zba­vu­je Velkorod Harkonnenů sprá­vy pla­ne­ty Arrakis a svě­řu­je ji odvě­kým nepřá­te­lům Harkonnenů - moc­né­mu Velkorodu Atreidů. Vévoda Leto Atreides chá­pe slo­ži­tost situ­a­ce a uvě­do­mu­je si, jaké nebez­pe­čí jeho rodu od teď hro­zí, ale nesmí odmít­nout tuto poctu. Nový správ­ce napl­ňu­je domo­ro­dé oby­va­te­le, kte­ří ješ­tě nedáv­no trpě­li pod jhem Harkonnenů, nadě­jí, že situ­a­ce se začne měnit k lep­ší­mu.

Nicméně baron Vladimir Harkonnen nehod­lá vykli­dit pole bez boje. Jsa posí­len taj­nou Imperátorovou pod­po­rou (Shaddam IV. nerad vidí sílit někte­rý z vel­ko­ro­dů, pro­to ta lest), při­pra­vu­je vojen­ský pře­vrat, do kte­ré­ho inves­tu­je téměř veš­ke­ré pro­střed­ky Velkorodu, neboť pří­pad­ný úspěch sli­bu­je vše boha­tě vyna­hra­dit.

Říká se, že vévo­da Leto nechtěl vidět nebez­pe­čí Arrakisu, že neo­pa­tr­ně upa­dl do léč­ky. Nebylo by však prav­dě bliž­ší uvést, že tak dlou­ho žil v blíz­kos­ti kraj­ní­ho nebez­pe­čí, až chyb­ně odha­dl změ­nu jeho veli­kos­ti? Nebo je mož­né, že se záměr­ně obě­to­val, aby se jeho syn mohl dočkat lep­ší­ho živo­ta? Všechno však nasvěd­ču­je tomu, že vévo­da byl člo­věk, kte­ré­ho neby­lo mož­né snad­no okla­mat. Princezna Irulán: Muad´Dib, Rodinné zápis­ky

Po neú­spěš­ných aten­tá­tech na Paula Atreida, syna vévo­dy Leta, zaú­to­čí Harkonnenové na Atreidy napros­to ote­vře­ně. Atreidové jsou nej­pr­ve zra­ze­ni a násled­ně vojen­sky pora­že­ni. Je zají­ma­vé, že celý kon­flikt je ome­zen pou­ze na pla­ne­tu Arrakis. V Impériu pla­tí zvlášt­ní pra­vi­dla - vel­ko­ro­dy mohou bojo­vat, ale pou­ze na jed­né vybra­né pla­ne­tě, kon­flikt se nesmí šířit gala­xií a v daném pří­pa­dě je prá­vo na stra­ně vítě­ze, neboť „Koření musí prou­dit!“ - za kaž­dou cenu. Vévoda Leto je zajat, jeho oddí­ly zni­če­ny, radost baro­na Vladimira Harkonnena kazí jenom fakt, že syn a násled­ník vévo­dy Paul, spo­lu se svou mat­kou Jessicou, uprchl do pouš­tě.

Hluboko v lid­ském pod­vě­do­mí je neod­byt­ná potře­ba mít logic­ký vesmír, kte­rý dává smy­sl. Avšak sku­teč­ný vesmír je vždy o krok za logi­kou. Princezna Irulán: Rčení Muad´Diba

Fremeni se uprch­lí­ků ujmou a díky obrat­né mani­pu­la­ci jeho mat­ky s legen­da­mi, kte­ré mezi Fremeny zapus­ti­ly koře­ny, v něm začnou vidět pro­ro­ka Muad´Diba. Ačkoliv se dá něja­kou dobu žít ve lži, čas zkouš­ky, kdy se vyje­ví prav­da, blí­ží. Paul Muad´Dib je výsled­kem pro­poč­tů Sesterstva Bene Gesserit, k němuž pat­ří i jeho mat­ka. Je výsled­kem kří­že­ní gene­tic­kých linií s cílem vytvo­řit nad­člo­vě­ka - Kwisatz Haderach, kte­rý by pomohl Sesterstvu dostat se k roz­ho­du­jí­cí­mu podí­lu moci v impé­riu. Je tedy Paul úspě­chem, je nad­člo­vě­kem, Muad´Dibem, Kwisatzem Haderachem? Protože když ano, nic ho nedo­ká­že zasta­vit a Impérium čeká nová kapi­to­la v ději­nách!

Pro koneč­ný pro­stor exis­tu­je urči­tá hra­ni­ce, za níž se sni­žu­je stu­peň vol­nos­ti tak, jak se zvy­šu­je kvan­ti­ta. To pla­tí pro lid­ské bytos­ti v koneč­ném pro­sto­ru stej­ně jako pro mole­ku­ly ply­nu v nepro­dyš­ně zazát­ko­va­né baň­ce. V pří­pa­dě lidí nejde o to, kolik by jich moh­lo uvnitř sys­té­mu pře­žít, ale o to, jaký exis­tenč­ní způ­sob je schůd­něj­ší pro ty, kte­rým se poda­ří pře­žít. Pardot Kynes, První pla­ne­to­log Arrakisu

Jediná věta závě­rem - Velmi pou­ta­vé a kva­lit­ní čte­ní.

• Rok vydá­ní: 2006
• Počet stran: 638
• Rozměr: 200 x 125 mm
• Vydání: Vyd. 3.
• Název ori­gi­ná­lu: Dune
• Spolupracovali: pře­lo­ži­li Jindřich Smékal a Karel Blažek
• Vazba: Vázaný
• Nakladatelství: Baronet
• ISBN: 80-7214-941-5

Předčasně zemře­lý ame­ric­ký spi­so­va­tel Frank Herbert (1920-1986) pat­ří k auto­rům, kte­ří po sobě zane­cha­li své­byt­né a okouz­lu­jí­cí dílo. Jeho šes­tisvaz­ko­vý epos Duna, nyní dopl­ňo­va­ný jeho synem Brianem a K.J.Andersonem, se dnes beze­spo­ru počí­tá do zla­té­ho fon­du svě­to­vé science ficti­on.

Svou SF kari­é­ru zahá­jil ve dva­a­tři­ce­ti letech v časo­pi­se Startling Stories povíd­kou Hledáte něco? Po ní násle­do­va­lo oko­lo dva­ce­ti dal­ších děl pub­li­ko­va­ných v nej­růz­něj­ších SF maga­zí­nech. Jeho pova­ha se vyzna­čo­va­la tou­hou po nezá­vis­los­ti, což se pro­je­vo­va­lo jak v jeho živo­tě, tak v ori­gi­na­li­tě jeho tvor­by. Proto se jeho oprav­do­vý úspěch dosta­vil až v roce 1965 díky romá­nu Duna, kte­rý před­tím odmít­lo 23 nakla­da­te­lů.

Napsal cel­kem 30 romá­nů a sbír­ko­vých poví­dek. Mnohé z nich se stá­le těší jak pří­z­ni kri­ti­ky, tak zájmu čte­ná­řů: Zelený mozek (1966), Výprava do prázd­na (1966), Santarožská bari­é­ra (1972) nebo poz­dě­ji Kristova epi­zo­da (cyk­lus Pandora s Billem Ransomem, 1979).

Převzato z mate­ri­á­lů v samot­né kni­ze (Baronet, 2006)

Fotka od Falkenpost z Pixabay

---