Erik Sumo - Mount Fuji (2019)

Za pro­jek­tem Erik Sumo sto­jí Ambrus Tövisházi a jak už mož­ná neje­nom mod­rým jmé­no napo­ví­dá, tak pochá­zí ze země Viktora Orbána, tedy z Maďarska. Tento sym­pa­tic­ký chla­pík se do mého hudeb­ní­ho srd­ce vel­mi pozi­tiv­ně zapsal už v roce 2005 deskou My Rocky Mountain. Už teh­dy se z alba linu­ly tro­chu netra­dič­ní asij­ské moti­vy. Na letoš­ní des­ce však hra­jí prim.

Projekt Erik Sumo už vypa­dal prak­tic­ky mrt­vý, 8 let od posled­ní des­ky... Tím více jsem za toto album rád, pro­to­že je skvě­lé. Ambrusová zají­ma­vá zvu­ko­vá koláž obsa­hu­jí­cí prv­ky world music, popu, down­tem­pa a elek­tro­ni­ky mě vždy doká­že spo­leh­li­vě dostat. Z des­ky je také poznat, že autor se v posled­ní době hod­ně věnu­je sklá­dá­ní fil­mo­vé hud­by, „Mount Fuji“ je totiž také tro­chu „fil­mo­vá“, respek­ti­ve dost frag­men­tů si doká­ži před­sta­vit na stří­br­ném plát­ně. Ze skla­deb urči­tě neo­po­meň­te „Princess Mount Fuji“ (voká­ly tu má Veronika Harcsa), kte­rá vychá­zí ze staré­ho japon­ské­ho pří­bě­hu (snad z 10. sto­le­tí) o krás­né hol­čič­ce, kte­rou vycho­vá­va­jí lidé na Zemi i když je půvo­dem prin­cez­nou z Měsíce... Dobrý, ne? 🙂

Možná je to tro­chu odváž­né, ale za mě tip na des­ku roku.