Febiofest slaví 20 let S Geraldine Chaplinovou, novou soutěžní sekcí a ve všech krajích České republiky!

Jubilejní 20. roč­ník MFF Praha – Febiofest pro­běh­ne od 14. do 22. břez­na v Praze. Následně se usku­teč­ní regi­o­nál­ních ozvě­ny, kte­ré letos dozna­ly vel­ké­ho roz­ší­ře­ní. Festival při­ve­ze do hlav­ní­ho měs­ta exklu­ziv­ní hos­ty v čele s Geraldine Chaplinovou. Diváci se mohou těšit také na návra­ty fil­ma­řů, oce­ně­ných v uply­nu­lých dva­ce­ti letech Kristiánem za pří­nos svě­to­vé kine­ma­to­gra­fii ve spe­ci­ál­ní sek­ci, nebo vel­kou retrospek­ti­vu fin­ské­ho fil­mu, a také novou sou­těž­ní sek­ci věno­va­nou stře­do­me­tráž­ním fil­mům.

27. 2. – zve­řej­ně­ní pro­gra­mu na www.febiofest.cz a tis­ko­vá kon­fe­ren­ce v 11:00

6. 3. – zahá­je­ní před­pro­de­je v Cinestaru Anděl(od půl­no­ci násled­ně také onli­ne)

11. 3. – hlav­ní tis­ko­vá kon­fe­ren­ce 

14.-22. 3. – 20. MFF Febiofest Praha

25.3.-12.4 – regi­o­nál­ní ozvě­ny ve 12 měs­tech:

České Budějovice – 25.-27. 3.; Liberec – 26.-28. 3.; Děčín – 27.-29. 3.

Jihlava  – 28.-30. 3.; Plzeň – 29.-31. 3.; Hradec Králové  – 2.-4. 4.

Pardubice – 3.-5. 4.; Karlovy Vary  – 4.-6. 4.

Opava – 5.-7. 4.; Brno – 8.-10. 4.; Olomouc  – 9.-11. 4.; Zlín – 10.-12. 4.

12. 4. pro­běh­ne ve Zlíně slav­nost­ní zakon­če­ní celé­ho 20. roč­ní­ku fes­ti­va­lu.

Febiofest pro­běh­ne opět v Cinestaru Anděl, kte­rý je hlav­ním stán­kem fes­ti­va­lu už 9 let. Filmy pobě­ží ve všech 12 sálech mul­tiple­xu. K Cinestaru letos při­bý­vá Malostranská bese­da, jejíž pro­sto­ry Febiofest vyu­ži­je pro kon­cer­ty, pro­mí­tá­ní i spo­le­čen­ské akce. Oblíbený Febiofest Music Festival se bude opět konat v gará­žích Cinestaru Anděl. Regionální ozvě­ny 20. Febiofestu pro­běh­nou ve 12 měs­tech ČR a zasáh­nou všech­ny kra­je České repub­li­ky (s výjim­kou Středočeského kra­je, kte­rý cca 180 plá­no­va­ný­mi fil­my záso­bí pří­mo Praha).

Vstupné po celé repub­li­ce se nezvy­šu­je. Lístek na film bude stát 89,- Kč.

V sou­tě­ži Nová Evropa udě­lu­je Grand Prix opět 33členná poro­ta divá­ků!

Hlavní 33-členná poro­ta Febiofestu, udě­lu­jí­cí Grand Prix, je ote­vře­ná komu­ko­li, lidem od 15 do 100+ let, vše­ho dru­hu vzdě­lá­ní, soci­ál­ní­ho záze­mí, pro­fe­se i zájmů. Přihlášky fes­ti­val při­jí­má do 27. úno­ra. Z došlých při­hlá­šek pak fes­ti­val vybe­re 33 šťast­liv­ců, kte­ří shléd­nou všech 14 fil­mů vybra­ných do sou­těž­ní­ho pro­gra­mu. Porotu pak ješ­tě dopl­ní její čest­ný před­se­da (v před­chá­ze­jí­cích letech to byli archi­tekt Jan Kaplický, výtvar­ník David Černý, diri­gent Libor Pešek, býva­lá prv­ní dáma Dagmar Havlová a kame­ra­man Miroslav Ondříček).

Přihlašovat se lze už nyní zde: http://www.febiofest.cz/cs/porota

20 let Febiofestu

Kde jin­de osla­vit dva­ce­ti­ny fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu než na plát­ně? Do pro­gra­mu se vra­ce­jí svý­mi nový­mi díly osob­nos­ti, kte­ré Febiofest oce­nil Kristiánem za celo­ži­vot­ní pří­nos kine­ma­to­gra­fii:

Claudia Cardinale v hlav­ní roli sním­ku Fernanda Trueby Umělec a model­ka, Sandrine Bonnairová se svým hra­ným režij­ním debu­tem Steskem šíle­ný, Volker Schlöndorff s váleč­ným dra­ma­temTicho na moři, Roman Polanski jako hlav­ní pro­ta­go­nis­ta doku­men­tu, jenž mapu­je jeho celo­ži­vot­ní dráhu a Mike Leigh s krát­kým fil­mem Úprkem, jed­ním z pří­spěv­ků brit­ských fil­ma­řů k lon­dýn­ské olym­pi­á­dě.

Tento výčet dopl­ňu­jí ješ­tě tvůr­ci, kte­ří měli v uply­nu­lých dva­ce­ti roč­ní­cích na fes­ti­va­lu svou poctu: Jan Troell, Jos Stelling, Peter Naess, Olivier Assayas, dvě tvůr­čí reži­sér­ské dvo­ji­ce Peter Brosens s Jessicou Woodworthovou a fran­couz­ské duo Benoit Delépine - Gustave Kervern, a také drži­tel­ka Grand Prix Febiofestu z roku 2009, bosen­ská fil­mař­ka Aida Begičová.

První ohlášenou hvězdou festivalu je Geraldine Chaplinová

Geraldine Chaplinová(*1944), ame­ric­ká hereč­ka, původ­ně balet­ní taneč­ni­ce, dce­ra Charlese Chaplina a po mat­ce také vnuč­ka dra­ma­ti­ka Eugena O’Neilla u fil­mu začí­na­la už jako dítě v neza­po­me­nu­tel­ných dílech své­ho otce Světla ramp a Král v New Yorku. Posléze se sta­la klí­čo­vou tvá­ří ve fil­mech reži­sé­rů jako David Lean (Doktor Živago), Robert Altman (Nashville, Svatba), Pedro Almodóvar (Mluv s ní), Alan Resnais (Život je román) a Carlos Saura (Peppermint frap­pé, Doupě, Anna a vlci, Eliso, můj živo­te atd.). Carlos Saura byl také jejím man­že­lem. Mezi její dal­ší zná­mé role pat­ří např. role fran­couz­ské krá­lov­ny ze sním­ku Tři muš­ke­tý­ři. V roce 1992 si v živo­to­pis­ném sním­ku Chaplin o svém otci Charlesovi zahrá­la posta­vu vlast­ní babič­ky. Stále vel­mi čas­to natá­čí, divá­ci Febiofestu ji uvi­dí v nových fil­mech Co kdy­bychom žili spo­leč­ně?, Nic nás neroz­dě­lí a Americano.

Další hos­ty fes­ti­val zve­řej­ní postup­ně.

České filmy

Nový film reži­sér­ky Miry Fornay Můj pes Killer zís­kal 1. úno­ra hlav­ní cenu Tiger Award v sou­tě­ži 42. roč­ní­ku MFF v Rotterdamu. Děj dra­ma­tic­ké­ho pří­bě­hu ze sou­čas­nos­ti, zabý­va­jí­cí se kon­tro­verz­ním téma­tem xeno­fo­bie a rasis­mu, je zasa­zen do kra­je na moravsko-slovenském pome­zí a je vyprá­vě­ný výsost­ně moder­ním jazy­kem sou­čas­né­ho autor­ské­ho fil­mu. Čeští divá­ci film uvi­dí v čes­ké pre­mi­é­ře na Febiofestu v sou­těž­ní sek­ci Nová Evropa, v kinech bude mít Můj pes Killer pre­mi­é­ru 11. dub­na díky CinemArtu.

V sou­tě­ži se Můj pes Killerutká s celo­ve­čer­ním debu­tem osm­nác­ti­le­té­ho (!) Matěje Chlupáčka Bez dote­ku. Film vyprá­ví o dospí­va­jí­cí Jolaně, kte­rá je před­mě­tem sexu­ál­ní tou­hy své­ho nevlast­ní­ho otce. Problémy v rodi­ně nedo­ká­že řešit, ztrá­cí schop­nost komu­ni­ka­ce i se svý­mi kama­rá­dy a stá­le více se pro­pa­dá do uza­vře­né­ho svě­ta svých před­stav.

Další pro­gram sek­ce Nová Evropa ozná­mí­me 27. úno­ra.

Tři oříšky pro Popelku – nová středometrážní soutěž!

U pří­le­ži­tos­ti 20. výro­čí zři­zu­je Febiofest dru­hou sou­těž­ní sek­ci! Kromě Nové Evropy s celo­ve­čer­ní­mi debu­ty a dru­hý­mi fil­my evrop­ských tvůr­ců budou divá­ci moci sle­do­vat fil­mo­vé klá­ní i ve stře­do­me­tráž­ním for­má­tu.

„Druhá sou­těž je věno­va­ná sním­kům, kte­ré nejsou ani dost dlou­hé, aby byly pova­žo­vá­ny za celo­ve­čer­ní, ale ani dost krát­ké na to, aby se dosta­ly ale­spoň na fes­ti­va­ly krát­kých fil­mů, jichž je ve svě­tě bez­po­čet. Tyto „fil­mo­vé nove­ly“ v roz­sa­hu od 30 do 65 minut jsou jakési bez­pri­zor­ní Popelky, kte­ré nikdo nechce. Proto jsme se jim v jubi­lej­ním Febiofestu roz­hod­li věno­vat celou sek­ci,“ říká pro­gra­mo­vá ředi­tel­ka Hana Cielová.

Soutěž repre­zen­tu­je celou šká­lu žánrů: dra­ma s prv­ky thrille­ru z Mexika, sar­kas­tic­ky absurd­ní gro­tes­ku ze Švédska, sati­ric­kou čer­nou kome­dii z Polska, neo­re­a­lis­tic­ký popis jed­no­ho ves­nic­ké­ho pohřbu z Moldávie, kus ryze fil­mo­vé poezie z Turecka, road-movie z Izraele, na Oskara nomi­no­va­nou ame­ric­kou pro­duk­ci nato­če­nou v Kábulu, autor­skou výpo­věď o důsled­ku afghán­ské vál­ky na živo­ty němec­kých vojá­ků, nebo typic­ky gene­rač­ní exis­ten­ci­ál­ní výpo­vě­di z Francie a Finska.

Ve výbě­ru nechy­bí ani zná­má reži­sér­ská jmé­na jako napří­klad drži­tel zla­té kame­ry

z Cannes Vimukthi Jayasundara nebo pro­mi­nent­ní před­sta­vi­tel ame­ric­ké­ho nezá­vis­lé­ho fil­mu Hal Hartley. Kinematografii slo­ven­ských sou­se­dů repre­zen­tu­je svě­to­vá pre­mi­é­ra oso­bi­tě humor­né Výstavy, čes­ký film bude zastou­pen ambi­ci­óz­ní autor­skou stu­dií Enkel zná­mé­ho výtvar­ní­ka Marka Thera.

Mezinárodní poro­ta udě­lí v této sek­ci tři rov­no­práv­né, finanč­ně doto­va­né ceny.

Finsko – filmy, které lámou nejtužší severské ledy

Febiofest v před­chá­ze­jí­cích letech věno­val pozor­nost růz­ným sever­ským kine­ma­to­gra­fi­ím. Švédské v roce 2011, dán­ské v roce 2009, ješ­tě dří­ve nor­ské nebo eston­ské apod. Na jubi­lej­ním 20. roč­ní­ku v roce 2013 před­sta­ví vel­kou sek­cí sou­čas­nou fin­skou kine­ma­to­gra­fii. K vidě­ní budou melan­cho­lic­ké kome­die, road movies, dra­ma­ta plná ne zrov­na zchla­ze­ných váš­ní, ale i wes­tern, či lépe řeče­no „northern“ z dob, kdy mís­to záko­na vlá­dl v zemi fin­ský nůž, nebo nekon­form­ní úle­ty jako sci-fi Iron Sky. Jedním ze zná­mých reži­sér­ských jmen je Mika Kaurismäki – v jeho Cestě na sever se dozví­me, co zmů­že pořád­ná píseň, a odha­lí­me nejen to, proč nekou­řit trá­vu při posle­chu black meta­lu.

Ztřeštěná Laponská ody­sea (r. Dome Karukoski) se pohy­bu­je mezi opi­lý­mi Rusy, sta­ho­vá­ním soba či bazé­nem plným žen­ské­ho ragby­o­vé­ho tea­mu, ale pro­bles­ku­je jí i typic­ká sever­ská melan­cho­lie a ze všu­dypří­tom­ných ram­pou­chů lehce odka­pá­vá vzta­ho­vé dra­ma.

Filmem Poslední kov­boj zůstá­váse na Febiofest vra­cí také jeho loň­ská vítěz­ka, mla­dá fin­ská fil­mař­ka Zaida Bergrothová!

Pilířem sek­ce je pocta reži­sé­ro­vi Aku Louhimiesovi, nekom­pro­mis­ní­mu pozo­ro­va­te­li stin­ných strá­nek živo­ta i v tak idy­lic­ké zemi s mini­mál­ní korup­cí, a také por­trét pro­du­cen­ta Tera Kaukomy, jemuž se poved­lo pro­du­ko­vat mezi­ná­rod­ní hity pro svě­to­vý trh a jenž je pro nás jakousi Nokií fin­ské­ho fil­mu.

Pro milov­ní­ky pro­mí­ta­cích mara­tó­nů, kte­ří se chtě­jí navíc něco dozvě­dět z nedáv­né fin­ské minu­los­ti, o zhou­bě alko­ho­li­zmu i koře­nech pro­hi­bi­ce je zde 4dílný epos Osm smr­tel­ných ranreži­sé­ra Mikko Niskanena, kte­rý Aki Kaurismäki pova­žu­je za jed­no ze zásad­ních děl fin­ské kine­ma­to­gra­fie. Restaurovanou ver­zi toho­to neo­re­a­lis­tic­ké­ho díla uve­de Febiofest pou­ze jed­nou a bude to nej­spíš na dlou­hou dobu jedi­ná mož­nost ho vidět.

Rytmy Balkánu

Letos Febiofest vyšel vstříc přá­ním těch divá­ků, kte­ří opa­ko­va­ně chtě­li navý­šit počet fil­mů z bal­kán­ských zemí. „Nabízíme sedm sním­ků ze zemí Balkánu, ve kte­rých se opět mísí spe­ci­fic­ký humor s pří­běhy plný­mi vypja­tých váš­ní,“ říká pro­gra­mo­vý ředi­tel Štefan Uhrík. Celou absur­di­tu nedáv­né­ho etnic­ké­ho kon­flik­tu na úze­mí býva­lé Jugoslávie líčí dra­ma Halimina ces­ta, zatím­co ital­ský reži­sér Sergio Castellitto se v sním­ku Dvakrát zro­ze­ná vra­cí spo­leč­ně s hlav­ní hrdin­kou v podá­ní skvě­lé Penelope Cruzové do minu­los­ti obklí­če­né­ho Sarajeva. Černý bal­kán­ský humor zdo­bí srb­ský Průvod, divác­ký hit loň­ské­ho Berlinale. S humo­rem jsou pre­zen­to­vá­ny i změ­ny typic­ké pro post­ko­mu­nis­mus v rumun­ském sním­ku O šne­cích a lidech. Z úpl­ně jiné­ho soud­ku je poe­tic­ká Mete­o­ra, kte­rá nás zave­de do pro­stře­dí řec­kých orto­dox­ních kláš­te­rů. Makedonský Třetí polo­čas, jenž vzni­kl v čes­ké kopro­duk­ci, se vra­cí do ješ­tě vzdá­le­něj­ší minu­los­ti Balkánu, do obdo­bí 2. svě­to­vé vál­ky.

Autor: autor: MFF Praha - Febiofest

---