Haruki Murakami - Norské dřevo

Haruki Murakami - Norské dře­vo

Kniha toho­to japon­ské­ho auto­ra byla napsá­na v roce 1987, nicmé­ně její děj se ode­hrá­vá ješ­tě o dvě deká­dy zpět. Hlavním hrdi­nou je Tóru Watanabe, skr­ze něhož autor před­sta­vu­je stu­dent­ský život v Tokiu v dru­hé polo­vi­ně šede­sá­tých let. Tóru však není hrdi­nou oby­čej­ným, pocho­pi­tel­ně, řeší obdob­né pro­blémy jako jeho vrs­tev­ní­ci z růz­ných časo­vých obdo­bí, tedy lás­ku, finan­ce, atd.., ale jina­kost Tóra (a konec­kon­ců i ostat­ních postav kni­hy) pra­me­ní z jejich „neja­ponč­nos­ti“. Skutečně, spi­so­va­tel Murakami se ve své kni­ze strikt­ně vyhý­bá japon­ským lite­rár­ním klišé, kte­ré před­cho­zí gene­ra­ce do knih zaved­ly. Myšlenkové pocho­dy postav Murakamiho se spí­še podo­ba­jí naše­mu „západ­ní­mu“ vní­má­ní svě­ta. Dobře to doku­men­tu­je i výběr hud­by, kte­rou posta­vy z kni­hy Norské dře­vo poslou­cha­jí, čas­to tu domi­nu­jí Beatles, Doors, atd… Koneckonců i samot­ný název „Norské dře­vo“ je inspi­ro­ván sklad­bou Beatles „Norwegian wood“..

Samotný děj by se mohl zdát při pou­hém pře­vy­prá­vě­ní vel­mi jed­no­du­chý a neo­ri­gi­nál­ní, ale tak tomu roz­hod­ně není. Velmi hez­ky tu jsou napří­klad vyjá­d­ře­ny vnitř­ní poci­ty hlav­ní posta­vy a moti­vy jeho roz­ho­do­vá­ní mezi dvě­ma žena­mi - tichou a psy­chic­ký­mi nedu­hy sužo­va­nou krás­nou Naoko a excen­t­ric­kou, vese­lou Midori. Co na kni­ze vel­mi oce­ňu­ji je i popis míst, kde se děj ode­hrá­vá. Tato mís­ta jsou si vzá­jem­ně čas­to v pro­ti­kla­du. Například Tóru se nachá­zí v jis­té - dej­me tomu - psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně, kde vlád­ne poma­lý život­ný styl a klid a krát­ce poté se dostá­vá do Tokia, kde je to zce­la nao­pak. Z řád­ku popi­su poza­dí čte­nář vel­mi cit­li­vě může vycí­tit tuto změ­nu a zma­tek, jež se pak v hla­vě Tórua (ach, ta češ­ti­na) ode­hrá­vá. Tento popis umož­ní vět­ši pohl­ce­ní kni­hou, což je jis­tě věc vlast­ní jen dob­rým spi­so­va­te­lům, ke kte­rým Murakami beze­spo­ru nále­ží.

---