Hello Neighbor - Hororovka pro děti a zábava pro starší?

Hallo

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Jak člo­věk jako já vůbec může dojít k tako­vé bizar­nos­ti jakou tato hra ve sku­teč­nos­ti je? Je to jed­no­du­ché, při­zve si k sobě neteř co cho­dí do 2. tří­dy a zeptá se jí co teď frčí a co ráda sle­du­je na YouTube. Ihned po zjiš­tě­ní a zfouk­nu­tí pár videí na oné plat­for­mě jsem se jed­nak zhro­zil a jed­nak jsem si řekl, proč vlast­ně ne. Abych měl pohled z více stran a doká­zal objek­tiv­ně při­stou­pit ke hře, Valinka (zmí­ně­ná neteř) hrá­la hru po celou dobu se mnou. Takže na této recen­zi vlast­ně pra­co­val dvou­člen­ný tým :).

Jako prv­ní zmí­ním pří­běh, nebo ale­spoň pro­stře­dí hry a cel­ko­vou kom­po­zi­ci. Vlastně jste tako­vý oby­čej­ný klu­či­na, kte­rý si rád hra­je ven­ku a zvě­da­vost je jeho dru­hé jmé­no. A jak už ze hry tak tro­chu vyplý­vá, v sou­sed­ství je jeden maník, kte­rej je tak tro­chu div­nej… No a co jiné­ho malý­ho pachol­ka napad­ne, než pro­zkou­mat sou­se­do­vi taj­nos­ti. Nechci tu psát spo­i­le­ry, kaž­do­pád­ně postu­pem času začne­te chá­pat co se vlast­ně sta­lo a jak to s tím sou­se­dem je. Ve hře panu­je cel­kem jed­no­du­chá mecha­ni­ka - pro­zkou­mej a nenech se chy­tit. Prostě pro­zkou­má­vá­te danou mapu (dům sou­se­da kte­rý se něko­li­krát změ­ní) a hle­dá­te dal­ší postup ve for­mě růz­ných klí­čů, nářa­dí kte­ré Vám zpří­stup­ní něco dal­ší­ho a tak dále. Teď k tomu horo­ro­vé­mu prv­ku. Upřímně? Jediná věc čeho se lek­ne­te je když Vás neče­ka­ně napad­ne sou­sed, nebo se občas něco roz­mlu­ví - tele­vi­ze, tele­fon, rádio. No a to je vlast­ně všech­no, troš­ku tem­něj­ší je skle­pe­ní, avšak hra není zas až tak horo­ro­vá. Vzhledem k cel­ko­vé gra­fi­ce a cel­ko­vé­mu dojmu hry se nemu­sí­te až tolik bát, a já vím co říkám, pro­to­že horo­rov­ky nená­vi­dím a lek­nu se i šumě­ní svišťů.

Celková hra­tel­nost hry je cel­kem v pořád­ku až na pár detai­lů, na kte­ré si po chví­li hra­ní zvyk­ne­te. Uchopit něja­ký před­mět bude někdy oří­šek, a občas něja­ký před­mět někam zaho­dí­te, aniž by jste chtě­li. Tím lépe pokud spad­ne někam do mís­to, odkud ho už nedo­sta­ne­te a přes­to ho potře­bu­je­te. Nezbyde nic jiné­ho než nahrát před­cho­zí save. Jinak je hra plná před­mě­tů, kte­ré bude­te muset nějak zís­kat, aby jste se dosta­li dále. No a do toho Vás bude věč­ně otra­vo­vat sou­sed, kte­rý má vždy něja­ké nau­če­né ste­re­o­ty­py, ale i tak Vás doká­že někdy pozlo­bit. Menší rada - pokud víte kde je před­mět kte­rý potře­bu­je­te, pros­tě to zkus­te rych­le pro­běh­nout a před­mět ucho­pit, jakmi­le ho máte v ruce, i když Vás sou­sed chy­tí, v dal­ším respa­w­nu Vám zůsta­ne. Hra však není zas tak hlou­pá a i dle slov vývo­já­řů se učí z toho, jak postu­pu­je­te vy, sou­sed nastra­ží pas­ti tam, kudy cho­dí­te nej­čas­tě­ji a hra je ihned o něco těž­ší.

Ovladatelnost za mě tro­chu pokul­há­vá, dost čas­to mi nešel před­mět ucho­pit, správ­ně posta­vit bed­ny na sebe nebo před­mět pou­žít, mís­to toho jsem před­mět zaho­dil někam do pr…. někam do pryč…, kam už se tře­ba neda­lo ani dostat, tudíž jsem musel vyu­žít před­cho­zí­ho „sej­vu“ a dojít si pro před­mět zno­vu, a bejt opa­tr­něj­ší. Tudíž dal­ší radou je méně zbrk­los­ti a více kli­du.

Celkově hra dospě­lej­ší pub­li­kum poba­ví, ale nějak extra nena­dchne. Mnohem lep­ší záži­tek z toho měla neteř, pro kte­rou byla hroz­ná legra­ce hrou pro­chá­zet zejmé­na v čás­tech, kdy se mi neda­ři­lo. Ale je prav­dou, že díky ní jsem mnoh­dy pro­šel něčím, s čím jsem si něja­kou dobu nevě­děl rady a už chtěl hru vzdát. Ona měla vše per­fekt­ně nakou­ka­né a tak byl postup ve hře tro­chu jed­no­duš­ší. Hype kolem hry byl a je troš­ku vět­ší, než co hra reál­ně nabí­zí. Starší pub­li­kum nic moc, mlad­ší pub­li­kum to bude milo­vat. Tak pev­né ner­vy a bacha na sou­se­dy!

Foto: Dynamic Pixels & tinyBuild