Hladoví po úspěchu

Skvěle uvařené Thajské Drama/Thriller s těmi správnými ingrediencemi. Mám rád filmy o vaření, se kterými se poslední dobou sice roztrhl pytel, ale každý film je něčím jedinečný a poutavý. Hunger je taková kombinace Whiplashe a the Menu, což mi dost sedlo. Nesrovnával bych to tedy s Boiling Pointem ani the Bear, které spíš ukázaly hekticky rušné směny, tohle je regulérní zero to hero žánrovka zasazená do kuchyňského prostředí. Hlavní hrdinka je sympatická mladá kuchařka, která vaří v rodinném podniku a dostane nabídku práce v luxusním moderním prostředí, kterému vládne nemilosrdný a slavný kuchař, jelikož chce být výjimečná, tak na nabídku kývne, jenže netuší, že tam si sáhne na vlastní dno. Úvod mi přišel celkem intenzivní. Kuchař je zkrátka nemilosrdný hajzl, jehož psychický tlak je zkrátka neúnosný a kdokoliv jiný by se už dávno psychicky sesypal, zhroutil, odpadnul. Hlavní hrdinka tu zažívá nepěkné chvíle a veškeré tyhle konfrontace s kuchařem, který tu hraje záporáka jsou parádní a mohou se opřít i o skvělé herecké výkony. Hodně filmu přidává Thajské prostředí, kultura, i thajská jídla, čímž je film trochu jiný než ty Americké a to se mi opět líbilo. Po řemeslné stránce je film velmi dobře zvládnutý, na Thajské poměry vysoký nadstandard a překvapil zvrat v druhé půlce, kde hlavní hrdinka vykoná zajímavé rozhodnutí. Povedlo se i finále, kde máme Protege vs Sensei v zajímavém kulinářském duelu, které se mohlo opřít i o atraktivní vizuální pojetí a s hezkým poselstvím, kde láska a rodina je silnější než sláva,pýcha, mánie a posedlost. Za mne slušné. 8/10.