Life on Mars (2006) tv seriál

Podívejte se na hodnocení Life on Mars na Kinoboxu.

Divák má mož­nost s hlav­ním hrdi­nou Samem Tylerem (John Simm, kte­rý mi zpr­vu tro­chu lezl na ner­vy, abych si na něj pak hod­ně zvy­kl) pro­žít toto pře­kva­pe­ní a mno­ho zají­ma­vých záple­tek, kte­ré vzni­ka­jí z toho, že Sam pře­ce jen pochá­zí z jiné doby, z doby, kde homo­fo­bie, kou­ře­ní na pra­co­viš­ti a vše­o­bec­ný sexis­mus jsou věci více­mé­ně vymý­ce­né (nebo aspoň hod­ně potla­če­né).

A je to doce­la zábav­né puto­vá­ní rokem 1973, vět­ši­nou se o to posta­rá již zmi­ňo­va­ný kon­trast naše­ho svě­ta s tím z minu­los­ti, ale vydat­nou měrou k pou­ta­vos­ti seri­á­lu při­spí­vá i posta­va Gena Hunta (skvě­lý Philip Glenister), což je tako­vý arche­typ drs­né­ho pol­dy sedm­de­sá­tých let, kte­rý se na pra­po­div­né meto­dy Sama Tylera dívá hod­ně skrz prs­ty a věsměs je pova­žu­je (v lep­ším pří­pa­dě) za neškod­nou pavě­du. Ano, Sam Tyler není ve svě­tě roku 1973 bez­pri­sor­ní oso­bou, ale zjis­tí že má kom­plet­ní identi­tu a pra­cu­je - svě­te div se - jako detek­tiv Manchesteru...

Seriál je zají­ma­vým mixem kla­sic­ké detek­tiv­ky oko­ře­ně­né brit­ským smys­lem pro humor a lehce mys­te­ri­oz­ní­ho sci-fi. Sam si totiž dost dlou­hou dobu není zce­la jist, kde se to vlast­ně oci­tl. Je to jen sen, kte­rý pro­ží­vá jeho mysl zatím­co leží v koma­tu na nemoc­nič­ním lůž­ku? Je to snad sku­teč­ný pře­sun v čase? Neví.... a sluš­né psy­cho začí­ná ve chví­lích, kdy potká tře­ba své rodi­če, a dokon­ce i sebe sama (jako malé­ho 4 leté­ho capar­ta). A to jsem ješ­tě ani nezmí­nil, že tu a tam na Sama mlu­ví něja­ké div­né hla­sy, hol­čič­ka s panen­kou vyle­ze z tele­vi­ze, aby mu sdě­li­la něja­ké důle­ži­té posel­ství, apod. To by se jeden ani nedi­vil, že chudák Sam nemá zrov­na klid­né spa­ní...

Seriál má 2 série a je vel­mi dob­ře zakon­čen, při­znám se, že podob­ný hoř­ko­slad­ký konec jsem sice tak tro­chu oče­ká­val, ale i tak mě vel­mi dostal a snad prá­vě díky němu řadím ten­to brit­ský seri­ál mezi své nej­ob­lí­be­něj­ší vůbec.

Pokud by však něko­mu při­šly 2 série (16 dílů) pro­kla­tě málo, pak to také není důvod k zou­fá­ní, neboť exis­tu­je vel­mi zda­ři­lý spin - off s názvem Ashes to Ashes (opět Bowie...), kte­rý se ten­to­krát ode­hrá­vá v roce 1981 (sice bez Tylera, ale i tak urči­tě sto­jí za shléd­nu­tí).

Krom vyni­ka­jí­cí hud­by (z počát­ku sedm­de­sá­tých let) a kon­ce, mě v seri­á­lu asi nej­ví­ce dosta­la tato lout­ko­vá scé­na 🙂