Kritiky.cz > Zajímavosti > Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Stříbrná puška

Medvědobijka, henryovka a stříbrná puška - Stříbrná puška

ZbraneMay
ZbraneMay
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Stříbrná puš­ka z roku 1896 před­sta­vu­je zrov­na tak per­kus­ní dvou­hlav­ňo­vou ruč­ni­ci, ovšem se vza­du leží­cí­mi zám­ky. Plech zám­ků uka­zu­je sty­li­zo­va­ný list jako ryti­nu. Zadní zám­ky toho­to dru­hu byly prý vyna­le­ze­ny roku 1834 ve Francii. Vybavena nový­mi hlav­ně­mi, kte­ré mají růz­ný kalibr, je ruč­ni­ce 114 cm dlou­há, dél­ka hlav­ní je 71 cm a váží 6,25 kg. Na Nunwarzových foto­gra­fi­ích čís. 2 a 3, zob­ra­zu­jí­cích Karla Maye v kos­tý­mu Old Shatterhanda se stří­br­nou puš­kou i na podob­ném sním­ku v kniž­ním vydá­ní Old Surehanda je ale vidět, že ori­gi­nál­ní hlav­ně dosa­ho­va­ly jen po před­paž­bí a jejich konec byl u zápal­né­ho zaří­ze­ní poně­kud zešik­men, tak­že čep per­kus­ní­ho zám­ku dose­dal zešik­ma. Duplikát, kte­rý Fuchs zho­to­vil v roce 1920 má hlav­ně podob­né­ho dru­hu, ale pro­ti ori­gi­nál­ní ruč­ni­ci (zad­ní zám­ky) má před­ní pruž­ný zámek s per­kus­ním kohout­kem.

Zvláštním zna­me­ním stří­br­né puš­ky je její pobi­tí 146 vel­ký­mi a 108 malý­mi okrouh­lý­mi stří­br­ný­mi hře­by, kte­ré tvo­ří na levé stra­ně paž­by jakési „W“ a na pra­vé „NS“. Jak zná­mo, byla ori­gi­nál­ní ruč­ni­ce stej­ným způ­so­bem vyba­ve­na hvěz­di­co­vý­mi hře­by. Muzeum měs­ta Suhl, jed­no z tra­dič­ních míst němec­ké­ho puš­kař­ské­ho umě­ní, posu­zo­va­lo med­vě­do­bij­ku a stří­br­nou puš­ku pod­le foto­gra­fie a aniž by vědě­lo, že se jed­ná o Mayovy zbra­ně, tak­to: „Pušky jsou dvě per­kus­ní dvou­hlav­ňo­vé ruč­ni­ce. Přesné urče­ní lze pro­vést jen kdy­bychom moh­li stu­do­vat vnitřek hlav­ní. Tento druh pušek byl uží­ván při­bliž­ně v letech 1835-1865. Výzdoba jed­né puš­ky stří­br­ný­mi hře­by byla indi­vi­du­ál­ní věcí, kte­rá se pou­ží­va­la už v 16. sto­le­tí. Písmena jsou mono­gra­mem maji­te­le a také vel­mi pri­mi­tiv­ní v poje­tí. Všeobecně lze říci, že zde máme dvě puš­ky pře­dov­ky, kte­ré jsou kon­strukč­ně i umě­lec­ky nepa­tr­né­ho význa­mu...“. Když byla paní Fuchsová dota­zo­va­ná na původ a význam ini­ci­á­lů, moh­la si vzpo­me­nout pou­ze na to, že byly pro­ve­de­ny pod­le Mayova zadá­ní. Chtěl snad Karel May zvěč­nit počá­teč­ní pís­me­na dětí náčel­ní­ka Apačů Inču-čuny, kte­rý puš­ku původ­ně vlast­nil: Winne­tou a Nscho-tschi?

„May až do kon­ce tvr­dil, že více­krát pobý­val v Americe, a to popr­vé v době oko­lo r. 1862-63, pak někdy kolem roku 1869... Pro obě tyto ces­ty do Ameriky hovo­ří roz­lič­ná hle­dis­ka, pře­de­vším rané vlast­nic­tví pozo­ru­hod­ných před­mě­tů z Divokého Západu. V jeho pozůsta­los­ti se nachá­zí stří­br­ná puš­ka a med­vě­do­bij­ka, kte­ré vlast­nil při­nejmen­ším už v osm­de­sá­tých (deva­de­sá­tých) letech, obě pod­le výpo­vě­di znal­ců puš­ky ame­ric­ké­ho půvo­du...“ (E. A. Schmid). Legenda, že Karel May uči­nil v raných časech ces­ty po svě­tě, také do Ameriky, byla mezi­tím prů­kaz­ně vyvrá­ce­na. Autoři, vystu­pu­jí­cí pro ame­ric­ký původ obou ruč­nic, byli pře­de­vším E. A. Schmid, ředi­tel nakla­da­tel­ství Karl-May-Verlag v Radebeulu, kte­rý se opí­ral o růz­né znal­ce, a B. Wandolleck, pro­fe­sor vědy o rybách Vysoké ško­ly vete­ri­nár­ní v Drážďanech a pri­vát­ní sbě­ra­tel zbra­ní. Jejich názo­ry byly zve­řej­ně­ny v Ročence Karla Maye 1923. Podle těch­to výkla­dů oba uzna­li henry­ov­ku za pra­vou, k čemuž ovšem není nut­ná žád­ná odbor­ná zna­lost. „Hlaveň má ješ­tě své tma­vě lesk­lé bru­no­vá­ní. Za zmín­ku sto­jí leš­tě­ná paž­ba, vyka­zu­jí­cí škrá­ban­ce...; také na celém sys­té­mu puš­ky, zho­to­ve­ném z bron­zu, lze roze­znat ješ­tě původ­ní poli­tu­ru. O ruč­ni­ci muse­lo být pečo­vá­no s poro­zu­mě­ním.“

Po nezda­ře­ných stře­lec­kých zkouš­kách s kul­ka­mi špat­né­ho kalib­ru musel být demon­to­ván zámek puš­ky (1922). Také při této demon­tá­ži neby­lo zúčast­ně­ným exper­tům nápad­né nic, z čeho by se dalo usu­zo­vat na původ zbra­ně, neboť bylo řeče­no: „Není nic zná­mo o tom, kte­ré­ho dne se dosta­la henry­ov­ka do vlast­nic­tví Karla Maye... Lze před­po­klá­dat, že puš­ka byla při­ve­ze­na z Ameriky, neboť v Německu teh­dy tyto zbra­ně do obcho­du nepři­šly.“ Jiné míně­ní: „Henryovku vám obsta­rá kaž­dý vět­ší obchod se zbra­ně­mi.“

Český inže­nýr Josef Fanta, zna­lec Vojenského muzea v Praze, posu­zo­val Mayovy zbra­ně v roce 1932 [31] a došel k zají­ma­vé­mu zjiš­tě­ní, že henry­ov­ka má hle­dí evrop­ské­ho půvo­du, jaké podob­né mají němec­ké ter­čo­vé zbra­ně; „v jiných zemích nejsou oblí­be­né... Některý evrop­ský maji­tel této puš­ky byl prav­dě­po­dob­ně náru­ži­vým milov­ní­kem střel­by do ter­če.“ Také při­dě­la­ný řemen prý uka­zu­je na Evropu.

Stříbrnou puš­ku ozna­čil Schmid za „nej­ne­o­by­čej­něj­ší puš­ku, kte­rou bás­ní­ko­va pozůsta­lost ... má. Jakým způ­so­bem Karel May zbraň zís­kal, nelze sdě­lit.“ Ale jed­no je prý jis­té, říká E. A. Schmid: „Stříbrná puš­ka, a to i stří­br­né pobi­tí, pochá­zí, jak pro­ká­za­ly výzkumy, nepo­chyb­ně z Mexika.“ Ale pri­mi­tiv­ní stří­br­né pobi­tí nevy­ka­zu­je žád­ná etno­gra­fic­ká spe­ci­fi­ka, kte­rá by moh­la uka­zo­vat na Mexiko. Odkud tedy tyto vědo­mos­ti? Schmid se zjev­ně opí­rá o hypo­te­tic­ký výklad ini­ci­á­lů „W“ a „NS“. Ty se měly číst jako „VV“ (Virgo vir­gi­num) a „NS“ (Nuestra seňo­ra), latin­ské resp. špa­něl­ské ozna­če­ní pro Naši Paní (Marii).

K tomu Wandolleck: „Co nám tato pís­me­na říka­jí? Ten, kdo tuto puš­ku vyzdo­bil, uměl psát, mlu­vil špa­něl­sky a byl křes­ťan! ... Je prav­dě­po­dob­né, že tuto zbraň zho­to­vil křes­ťan­ský Mexičan nebo míše­nec pro Indiána pod­le vku­su toho­to dítě­te pří­ro­dy a pře­ce se zřej­mý­mi pří­zna­ky zbož­né­ho kato­lí­ka...“ Wandolleck roz­li­šil na stří­br­né ruč­ni­ci tři dru­hy hře­bů: mezi nimi „vel­ké růži­co­vé a vel­ké hvěz­di­co­vé hře­bí­ky.“ Jak úzkost­li­vě přes­né! Na vyob­ra­ze­ní, při­po­je­ném k jeho pub­li­ka­ci, člo­věk tako­vou ozdo­bu hle­dá mar­ně; zob­ra­ze­ná stří­br­ná puš­ka má jen pros­té, okrouh­lé stří­br­né hře­by. Wandolleckovo dob­rozdá­ní zce­la zjev­ně pochá­ze­lo ješ­tě z doby před „restau­ra­cí“ zbra­ně... Přesto ale Wandolleck kon­sta­to­val, že „zámek hlav­ně a želez­ný plech“ jsou prý „při­ro­ze­ně evrop­ské­ho půvo­du.“ Jinak se však vzná­šel ve stře­do­a­me­ric­kých regi­o­nech: „Snad to byl Mexičan, kdo paž­bu vyře­zal a pobil ji pod­le indi­án­ské­ho (?) vku­su stří­br­ný­mi hře­bí­ky.“[32]

Medvědobijka je pod­le Wandollecka, kte­rý se cítil být inspi­ro­ván raž­bou na hlav­ních („Burton 1855 Kent“) „dvou­hlav­ňo­vá ruč­ni­ce na slo­ny ang­lic­ké­ho půvo­du, jaké byly v Anglii sta­vě­ny pro lov oněch nebez­peč­ných tlus­to­kož­ců ve vel­kém množ­ství.“ Ale i zde vyjá­d­řil Wandolleck svo­je myš­len­ky: „Pažba má, což je u ang­lic­kých zbra­ní vzác­né, líc­ni­ci... Puška nako­nec neby­la v ang­lic­kých rukách, pro­to­že k ní byl při­po­jen nos­ný řemen.“

Soud Ing. Fanty o zbra­ních je nestej­ně pre­ciz­ní, jako ten jeho před­chůd­ců. Už sku­teč­nost, že se u „ame­ric­kých“ pušek, med­vě­do­bij­ky a stří­br­né puš­ky, jed­ná o dvou­hlav­ňov­ky, je pro něj mno­ho­mluv­ná: „Kulovnice dvoj­ky jsou nejen v Severní Americe, ale i u Arabů zce­la nezná­mé. V Severní Americe exis­tu­jí pou­ze dvoj­ky bro­kov­ni­ce. Tamní kulov­ni­ce jsou buď oby­čej­né zadov­ky nebo opa­ko­vač­ky.“ Na obou, „ang­lic­ké“ med­vě­do­bij­ce i na „mexic­ké“ stří­br­né puš­ce, je prý nápad­ný har­fo­vi­tý oblou­ček, kte­rý chrá­ní spouš­tě. Tyto oblouč­ky byly zce­la jis­tě při­dě­lá­ny až v Německu, neboť zde jsou vel­mi oblí­be­ny u ter­čo­vých pušek, zatím­co v jiných zemích se nevy­sky­tu­jí. Máme zde tedy zno­vu co dělat s milov­ní­kem ter­čo­vé střel­by.

Dokonce i pro neod­bor­ní­ka je snad­no pocho­pi­tel­né, že sho­da tak cha­rak­te­ris­tic­kých a nápad­ných detai­lů pušek - tvar paž­by, líc­ni­ce a jejich for­ma, oblou­ček chrá­ní­cí spouš­tě - dává usu­zo­vat na to, že obě ruč­ni­ce byly zho­to­ve­ny jed­ním a tím­též puš­ka­řem. Dávný tova­ryš staré­ho puš­ka­ře Fuchse po před­lo­že­ní detail­ních sním­ků pro­hlá­sil, že již na prv­ní pohled pozná­vá for­mu před­paž­bí a paž­by jako Fuchsův výro­bek. Historické muze­um v Drážďanech ješ­tě dnes opatru­je ter­čo­vé puš­ky s Martiniho uzá­vě­rem kalib­ru 8 mm, cel­ko­vé dél­ky 128 cm a o dél­ce hlav­ní 78 cm, sesta­ve­né „Maxem Fuchsem, Drážďany“, kte­ré tyto for­my paž­by a líc­nic i cha­rak­te­ris­tic­ké oblouč­ky u spouš­tí, tak typic­ké pro toho­to puš­ka­ře, vyka­zu­jí. Je to zře­tel­ně poznat, i když bota paž­by je for­mo­vá­na způ­so­bem těž­kých ter­čo­vých ruč­nic. I to je důkaz, že puš­ky Old Shatterhanda musel sestro­jit Max Fuchs.

Technika zbra­ní roz­li­šu­je u lovec­kých a ter­čo­vých pušek růz­né for­my pažeb: němec­ké paž­bo­ví se sil­nou líc­ni­cí, kte­ré­mu dával před­nost Max Fuchs, ang­lic­ké paž­bo­ví bez líc­ni­ce a se štíhlou paž­bou a pis­to­lo­vé paž­bo­ví, kte­ré prá­vě tak nemě­lo líc­ni­ci. Ve Švýcarsku a v již­ním Německu - Fuchs tam pra­co­val jako tova­ryš - se v minu­lém sto­le­tí pou­ží­va­ly ter­čo­vé puš­ky, kte­ré kro­mě typic­ké paž­bo­vé boty měly také pře­hna­ně for­mo­va­nou líc­ni­ci (tyrol­ská paž­ba) a onen har­fo­vi­tý oblou­ček u spouš­tí. Švýcarská ter­čo­vá puš­ka s per­kus­ním zám­kem z let 1840/45, vyob­ra­ze­ná u Pugse (28), má až na spe­ci­ál­ně vypra­co­va­nou paž­bo­vou botu zce­la podob­nou for­mu paž­by jako stří­br­ná puš­ka a med­vě­do­bij­ka a také per­kus­ní zámek a kohout­ky jakož i oblou­ček nad spouš­tě­mi vyka­zu­jí vyso­kou sho­du s odpo­ví­da­jí­cí­mi díly Mayových pušek.

Kdyby tyto důka­zy nesta­či­ly, pak budiž nako­nec pro­zra­ze­no, že autor této prá­ce na zákla­dě upo­zor­ně­ní paní Fuchsové sku­teč­ně také po vlast­ním pát­rá­ní nale­zl na skry­tých mís­tech ori­gi­nál­ních pušek Karla Maye vyra­že­né znač­ky dráž­ďan­ské­ho puš­ka­ře. Po uvol­ně­ní levé­ho kry­tu zám­ku henry­ov­ky lze nalézt na jeho vnitř­ní stra­ně vyra­že­ný nápis „Max Fuchs Dresden“; člo­věk by před­po­klá­dal, že by se své­ho času musel při demon­tá­ži obje­vit. A po sejmu­tí želez­né des­ky paž­bo­vé boty u med­vě­do­bij­ky a stří­br­né puš­ky lze spat­řit na dře­vě paž­by stej­ný vyra­že­ný nápis, u stří­br­né puš­ky ješ­tě s dopl­ňu­jí­cí poznám­kou kří­do­vým nápi­sem: „zho­to­ve­no 1896“.


Poznámky:

[1] Dopis Karla Maye, 2. 11. 1894, v: Frankfurter Zeitung, říš­ské vydá­ní, z 1. 4. 1937.
[2] Karel May, Deadly dust, v: Dt. Hausschatz, Regensburg, VI (1879/80).
[3] Karel May, Oranže a dat­le, Freiburg 1894.
[4] Karel May, Růže z Kairvánu, Osnabrück 1894.
[5] Karel May, „Vánoce!“, Freiburg 1897.
[6] V: Deutscher Hausschatz, Regensburg, XVIII (1891/92).
[7] Karel May, Vinnetou, rudý gentle­man, sv. I, Freiburg 1893.
[8] Dopis Karla Maye J. Martinimu, Mühlhausen, 22. 6. 1895; sdě­le­no od L. Patsche z Vídně.
[9] Karel May, Satan a Jidáš, sv. II, Freiburg 1897.
[10] Karel May, V Kordillerách, Freiburg 1894.
[11] Karel May, V bal­kán­ských rokli­nách, Freiburg 1892.
[12] E. Weber, Karel May - kri­tic­ké poví­dá­ní, v: K otáz­kám spi­sů pro mlá­dež, Lipsko 1903.
[13] Karel May, Černý mustang, In: Der Gute Kamerad, Stuttgat, Berlín, Lipsko, XI (1896/97).
[14] Karel May, Syn lov­ce med­vě­dů, Stuttgart, Berlín, Lipsko 1890.
[15] Ramon Díaz de la Escosura (Karel May), Lesní Růžička, Drážďany (1882).
[16] G. Ferry, Zálesák, Stuttgart, Berlín, Lipsko, bez vro­če­ní.
[17] Karel May, V zemi máh­dí­ho, sv. III, Freiburg 1897.
[18] Karel May, Old Surehand, sv. III, Freiburg 1897.
[19] Sdělení Dr. Wilhelma Schevena, Drážďany, 21.12.1927; archív K. Hoffmanna
[20] Sdělení Dr. Johannese Schützeho, Chemnitz, 31.12.1927; archív K. Hoffmanna.
[21] Neues Wiener Abendblatt, 24. 2. 1937.
[22] E. E. Kisch, Ve vile „Shatterhand“. Interview s Karlem Mayem, v: Bohemia, Praha, čís. 133, 15. 5. 1910.
[23] Bohemia, Praha, 14. 10. 1898.
[24] Dopis Karla Maye F. E. Fehsenfeldovi, Freiburg i. Br., 27. 7. 1897, v: K. Gu- enther, Karel May a jeho nakla­da­tel, Radebeul 1933.
[25] Materiály May-clubu Mnichov (1898); sdě­le­no od L. Patsche, Vídeň.
[26] Dopis Karla Maye Carlovi Felberovi, Hamburk, 18. 5. 1897.
[27] Karel May, Vinnetou, sv. IV, Freiburg 1910.
[28] J. Pugs, Ruční pal­né zbra­ně, Berlín 1970
[29] M. Thierbach, Historický vývoj ruč­ních pal­ných zbra­ní, Drážďany 1886/87.
[30] J. Schön, Historie ruč­ních pal­ných zbra­ní, Drážďany 1858.
[31] J. Fanta, Zbraně v romá­nech Karla Maye, v: KMJB 1932.
[32] B. Wandolleck, Střelné zbra­ně v romá­nu Vinnetou, v: KMJB 1923.

Použitá lite­ra­tu­ra:

  • HOFFMANN, Klaus. Silberbüchse - Bärentöter - Henrystutzen, „das sind die drei berühm­tes­ten Gewehre der Welt“, Herkunft, Wirkung und Legende. In Jahrbuch der Karl-May-Gesellschaft 1974. Hamburg: Hansa-Verlag, 1973. Přeložil Dr. Jan Koten.
  • JORDÁN, Karel. Muž zva­ný Old Shatterhand. Praha: Toužimský & Moravec, 1997. ISBN 80-85773-79-1.

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • #1885: Skalpy 9: Zatni pěsti - 90 %4. ledna 2019 #1885: Skalpy 9: Zatni pěsti - 90 % Skalpy 9: Zatni pěsti (Scalped: Knuckle Up)Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 50 až 55 v sérii "Scalped" u Vertiga. Souborně vyšel komiks […] Posted in Recenze komiksů
  • FC Porto – dlouhodobý vyhledávač fotbalových talentů31. října 2019 FC Porto – dlouhodobý vyhledávač fotbalových talentů Portugalská liga často slouží jako místo, kde se rozvíjí celá řada zajímavých hráčů. V tamější lize hraje spousta Brazilců, kteří zde nemají žádný problém s jazykovou […] Posted in Fotbal
  • Třinácté znamení7. července 2016 Třinácté znamení Včera jsem seděla se svými nejlepšími kamarádkami v kavárně. A co myslíte, že jsme probíraly? Jak jinak, než muže. A shodly jsme se na tom, že znamení zvěrokruhu nemá jen dvanáct znamení, […] Posted in Domácí rady
  • Room 6 (2006) 28. ledna 2012 Room 6 (2006) Kam ho jen ta sanitka mohla odvést? Učitelka Amy jede z práce se svým přítelem Nickem, když díky jeho nepozornosti způsobí autonehodu. Na místo neštěstí přijíždí sanitka, která naloží […] Posted in Horory
  • The Dirt 29. března 2019 The Dirt Kapela Queen, která před několika měsíci zabodovala na stříbrném plátně ve filmu Bohemian Rhapsody není jediná, která se dlouhé roky se svým příběhem snažila probojovat na stříbrná […] Posted in Filmové recenze
  • May (2002) 8. dubna 2017 May (2002) Každý by měl dostat v životě šanci, poznat co je opravdová láska a přátelství. Dívka May se však rozhodne, že již nebude déle čekat a vezme vše do vlastních rukou… May […] Posted in Horory
  • Auta - Blesk McQueen potřebuje prozřít na vesnici26. března 2019 Auta - Blesk McQueen potřebuje prozřít na vesnici Již samotný a výstižný název animovaného 3D filmu od společnosti Pixar napovídá, o čem bude 116 minutový snímek z USA. Ano, jsou to auta, obyčejná i závodní, mezi něž patří i zářící […] Posted in Retro filmové recenze
  • 24. Český lev - Výsledky5. března 2017 24. Český lev - Výsledky MIMOŘÁDNÝ PŘÍNOS ČESKÉ KINEMATOGRAFII Jiří Bartoška Eva Zaoralová NEJLEPŠÍ FILM Masaryk – producenti Rudolf Biermann, Julius Ševčík NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM Normální autistický […] Posted in Články
  • Butterfly Effect, The (2004) 16. února 2016 Butterfly Effect, The (2004)  Většina z nás by chtěla změnit něco ze své minulosti, ale dokázali by jsme se vyrovnat s následky, které by toto rozhodnutí vyvolalo? Malý Evan začíná stále častěji trpět […] Posted in Horory
  • World in Conflict5. prosince 2017 World in Conflict Hra je zdarma pro členy služby Uplay (4. PROSINEC 2017 15:00 - 11. PROSINEC 2017 11:00). https://youtu.be/HDTtXAWscWw Posted in Novinky ze světa her
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,99518 s | počet dotazů: 264 | paměť: 72345 KB. | 04.05.2024 - 04:11:52