Milujete-li řešení hádanek a odkrývání temných pravd, kde autorkou předkládané indicie tak trochu zkreslují a odvádějí pozornost od hlavního podezřelého, určitě si nenechte ujít hvězdný debut Haeley Scrivenorové „Město špíny“.
Detektivní příběh se odehrává v jednom malém a odlehlém městečku v Austrálii, kde všichni obyvatelé mají svá temná tajemství... Každý z nich má pod nehty nějakou tu špínu, co se snaží smýt a před svými pozornými sousedy skrýt, ale ne vždy se jim to podaří....
Naše hlavní dějová linka se začíná odvíjet v okamžiku, kdy na cestě ze školy zmizí dvanáctiletá dívka jménem Esther a začne se pohřešovat.
Vyšetřování se ujímá mladý detektiv seržantka Sarah Michaelsová, která si s sebou rovněž přiváží své vlastní démony, s nimiž se v závěru knihy bude muset sama vypořádat.
Prostřednictvím stránek máme možnost tiše sledovat, jak se z celou situací tj. zmizení náctileté dívky, snaží vyrovnat nejen celé město, ale i její dva nejbližší přátelé Ronnie a Lewis.
Ronnie, coby nejlepší kamarádka Esther, se usilovně chytá všech možných stop a vodítek, navštěvuje jejich oblíbená místa, a pevně věří tomu, že svou kamarádku skutečně najde a přivede zpět domů. Bude mít opravdu štěstí a shledá se s ní? Nebo ztrátou nejlepší kamarádky nadobro skončí její bezstarostné dětství?
V jednom okamžiku se zdá, že by jejich spolužák Lewis mohl přinést nové světlo ve vyšetřování, neboť v ten den, kdy Esther zmizela, jí údajně viděl u potoka s nějakým cizím mužem. Proč však Lewis otálí podělit se s touto informací policii? Najde nakonec odvahu a svěří se?
Při čtení samotné knihy na vás velmi doléhá jakési vědomí a tíha toho, co znamená žít v malém městě, neboť všichni tu k sobě mají hodně blízko, všichni se až moc dobře znají. A právě v okamžiku, když se ve městě něco stane, lidi to buď spojí nebo rozdělí. I v této knize to není jinak.
Někteří z obyvatel si udržují odstup díky své temné stránce, jiní se naopak snaží pomoci a podržet v těžké chvíli a být tu pro ty ostatní silnou oporou.
Autorka okořenila jednotlivé kapitoly proložením zvláštních kapitol s názvem „MY“, jež vypráví místní děti: „Už jako děti jsme začaly chápat, že mezi tím, co lidi povídají, a tím, co si myslí a dělají, leží velké kusy neobývané, bažinaté země. Nejlepší lháři byli ti, kteří dokázali věřit vlastním kecům. Staly jsem se mistry v tom si něco namluvit. Říkaly jsme samy sobě, že jsme nepochopily, co měl kdo na mysli, že to nebylo jasné, a jsme bez viny. Říkaly jsme si to tak usilovně, až jsme tomu věřily...“
Město špíny je hlavně příběhem o mezilidských vztazích a o tom, že i když se snažíme být dobří, před svou vlastní „temnou“ minulostí stejně neutečeme.
Kromě jiného se Hayley zaobírá i tématem hledání vlastní identity a sexuální orientaci v dospívání, o touze poznat sebe sama, ale i o tom, jak některá nařčení mohou ovlivnit zdravý úsudek a otřást manželstvím v základech a zničit důvěru.
Kniha je moc hezky napsaná a velmi dobře se čte. Díky pasážím psanými očima Ronnie a Lewise máme možnost nahlédnout do myšlenkových pochodů a velmi složitých pocitů dospívající mládeže, a na straně druhé pasáže očima Constance coby matky zmizelé dívky, jež se snaží dopátrat skutečné pravdy, a která pomalu a jistě ztrácí důvěru ve svého manžela a své manželství.
Já osobně jsem se od této knihy nemohla odtrhnout, protože jsem chtěla za každou cenu zjistit, co se Esther doopravdy stalo, a kdo je za jejím zmizením skutečně odpovědný. V závěru knihy jsem se opravdu dočkala a byla jsem nemile překvapená, jak jedna událost může později ovlivnit tolik životů....
