Načítám počet zobrazení...
Observační dokument režiséra, scenáristy a producenta Tomáše Bojara (Česká RAPublika, FC Roma) se natáčel v redakcích České televize a Hospodářských novin (a také trošku na Pražském hradě) během jednoho dne v březnu roku 2017, kdy měl prezident Miloš Zeman slavnostně oznámit svým příznivcům a podporovatelům, zda bude či nebude znovu kandidovat do funkce. Celá akce byla pouze pro zvané a bez účasti médií a výsledek Zemanova rozhodnutí měl být novinářům oficiálně oznámen o den později – prestižní zpravodajství ale potřebovaly mít tuhle mimořádnou zprávu pochopitelně co nejdřív, a tak započal informační závod.
 |
| © Cinema Arsenal |
Podobnou metodu nekomentovaného vhledu si Tomáš Bojar vyzkoušel už dříve, když třeba v dokumentu Dva nularozmístil spolu s dokumentaristou Pavlem Abrahámem kamery po fotbalovém stadionu a z reakcí diváků během jednoho konkrétního zápasu sestříhal výpověď o stavu českého fotbalu a fotbalového fandění. V dokumentu Mimořádná zpráva zas podobným způsobem pozoruje lidi při jejich běžné práci v newsroomu, přičemž i díky vhodně zvolenému specifickému dni a pozoruhodné události, která mezi zaměstnanci obou médií způsobí vzrušený nervózní rozruch, je to o dost menší nuda než sledovat chování diváků fotbalového zápasu.
Film tudíž zprostředkovává možnost nahlédnout pod pokličku toho, jak vypadá relativně standardní pracovní den v Hospodářských novinách a ve zpravodajské sekci České televize, jak to tam obvykle funguje a jací lidé tam pracují a jak spolu mluví (přičemž jejich jména a zaměstnanecké funkce se bohužel dozvíte až úplně na konci). Úsměvná exkurze po obou lokacích zachycuje rozdíly v pracovních postupech tištěného a televizního média i pracovní náplň českých žurnalistů, pohybujících se ve stresujícím prostředí, kde se výrazně hraje o čas, ale které zároveň nepůsobí nijak akčně nebo chaoticky, nýbrž jako pečlivě kontrolované pracoviště sehraného profesionálního týmu, který i zcela mimořádné nepředvídatelné situace zvládá se stoickým klidem.
Lehkým humorem prodchnuté svědectví o nelehké práci novinářů (od legračních hovorů o oblíbeném ovocném sirupu po takřka špionážní nahánění zvaných účastníků Zemanova projevu, kteří by teoreticky byli schopni a ochotni pronést na Pražský hrad skrytou kameru), zároveň vypovídá i ledacos o poťouchlosti pana prezidenta a prostřednictvím komunikace mezi redaktory i o lidovém ironizování českého politického bizáru. To ale rozhodně nepředstavuje nic objevného pro diváky, kteří se vyznají v českém společensky-politickém kontextu – a naopak kdo se nevyzná, ten se bude ve filmu jen horkotěžko orientovat. Úroveň zajímavosti se pochopitelně snižuje, pokud jste zvyklí v podobném prostředí pracovat, a tím pádem víte sami moc dobře, jak to v něm chodí. Ale pokud to nevíte, tak snímek Mimořádná zpráva plní funkci náhledu do tohoto mikrosvěta poměrně slušně.
Podívejte se na hodnocení Mimořádná zpráva na Kinoboxu.
