Noční hlídka

Vařili pej­sek s kočič­kou … a uva­ři­li Noční hlíd­ku. A tenhle miš­maš teď frčí v Rusku.

Síly Světla a Tmy, před­sta­vu­jí­cí dob­ro a zlo, uza­vře­li kdy­si na kon­ci nic neře­ší­cí vál­ky pakt o pří­mě­ří. Od té doby si navzá­jem stře­ží dodr­žo­vá­ní pod­mí­nek smlou­vy. Síly tmy hlí­da­jí během dne coby Denní hlíd­ka a síly svět­la během noci coby Noční hlíd­ka. Nejsou však jedi­ný­mi důle­ži­tý­mi posta­va­mi fil­mu: dal­ší­mi důle­ži­tý­mi jsou Jiní. Vždy, když se obje­ví Jiný, musí si dří­ve nebo poz­dě­ji někte­rou z těch­to dvou stran zvo­lit. Hlavní posta­va fil­mu Andrej se coby Jiný při­dal na stra­nu sil svět­la.

Jednoho dne se obje­ví nej­sil­něj­ší Jiný. Záleží na tom, na kte­rou stra­nu se při­dá, pro­to­že ta stra­na pak zví­tě­zí. Začíná sou­boj o to, kdo ho „při­nu­tí“ při­dat se na tu svo­ji stra­nu…

Snažil jsem se děj popsat ve struč­nos­ti jak jen to šlo. Moc dob­ře to ale nešlo(i přes doce­la úspěš­nou sna­hu o úvod­ní ent­rée) popsat ani auto­rům, a tak jsem se dobrou prv­ní polo­vi­nu fil­mu topil v nepře­hled­ných sou­vis­los­tech. Samotný pří­běh je dost nepře­hled­ný. Dějová linie je sice nako­nec zřej­má, ale v někte­rých chví­lích fakt netu­ší­te, proč akté­ři děla­jí to, co děla­jí, ane­bo proč reži­sér dával do scé­ná­ře něja­ké jiné scé­ny. Zbytečně roz­vět­vu­jí děj a matou divá­ka. Ale vlast­ně vím, proč tam jsou: kvů­li efek­tům. Spousta scén je ve fil­mu jen kvů­li efek­tu. Kvůli efekt­nos­ti jed­not­li­vých výje­vů se však občas těž­ko sou­stře­dí­te na poslá­ní scé­ny. Ale z tako­vých aspoň čiší nad­še­ní tvůr­ců.

Kormě toho nda­še­ní by se pár plu­sů taky našlo. Určitě by sem pat­ři­la také vizu­ál­ní strán­ka fil­mu. Většina fil­mu se ode­hrá­vá za služ­by Noční hlíd­ky, to zna­me­ná ve tmě, ane­bo ale­spoň v pří­še­ří. To umož­ňu­je Noční hlíd­ce nasto­lit zají­ma­vou ponu­rou atmo­sfé­ru, kte­rá také pře­ce jen nahá­ní něko­lik bodů navíc. Taky ta „hek­tič­nost“ fil­mu: budí dojem, že se pořád něco děje, což je sice prav­da, ale dodá­vám „bohu­žel“, pro­to­že to pak nedr­ží pospo­lu…

Kromě toho vše­ho mě iri­to­va­ly „laci­ně efekt­ní“ vybuchu­jí­cí, mize­jí­cí a zase se obje­vu­jí­cí ang­lic­ké titul­ky. Ty navíc neby­ly zce­la syn­chro­ni­zo­va­né s titul­ky čes­ký­mi. Když se ozva­lo něco v ruš­ti­ně, nezna­me­ná to nut­ně, že se obje­ví ang­lic­ký pře­klad a už vůbec ne čes­ký. A to vůbec nemys­lím jako výtku čes­ké­mu pře­kla­du.

Nalijme si čis­té­ho vína: na rus­ké pomě­ry je Noční hlíd­ka sice neví­da­ný film, ale to nezna­me­ná, že výbor­ný. Jen se chtěl za kaž­dou cenu vyrov­nat efek­tu holly­wo­od­ských akč­ních fil­mů. Jako milov­ník kina říkám: pro­bo­ha, nechoď­te na to, sed­ně­te si radě­ji doma a půj­če­te si něja­kou video­ka­ze­tu od Michalkova nebo (z posled­ní doby) Zvjagincevův Návrat. Zlatá rus­ká kla­si­ka…

Prostě jsem nepo­cho­pil celý ten hum­buk kolem toho­hle fil­mu. A jsem ocho­ten slíz­nout kri­ti­ku od těch, kte­rým se to líbi­lo.

O filmu:

Nočnoj dozor
Scénář: Timur Bekmambetov, Sergej Lukjaněnko
Režie: Timur Bekmambetov
V hlav­ních rolích: Konstantin Chabenskij, Vladimir Meňšov, Valerij Zolotuchin, Marija Porošina, Ilja Lagutěnko, Viktor Beržbinckij, Dima Martynov

Rusko 2004, 115 minut

---