Vařili pejsek s kočičkou … a uvařili Noční hlídku. A tenhle mišmaš teď frčí v Rusku.
Síly Světla a Tmy, představující dobro a zlo, uzavřeli kdysi na konci nic neřešící války pakt o příměří. Od té doby si navzájem střeží dodržování podmínek smlouvy. Síly tmy hlídají během dne coby Denní hlídka a síly světla během noci coby Noční hlídka. Nejsou však jedinými důležitými postavami filmu: dalšími důležitými jsou Jiní. Vždy, když se objeví Jiný, musí si dříve nebo později některou z těchto dvou stran zvolit. Hlavní postava filmu Andrej se coby Jiný přidal na stranu sil světla.
Jednoho dne se objeví nejsilnější Jiný. Záleží na tom, na kterou stranu se přidá, protože ta strana pak zvítězí. Začíná souboj o to, kdo ho „přinutí“ přidat se na tu svoji stranu…
Snažil jsem se děj popsat ve stručnosti jak jen to šlo. Moc dobře to ale nešlo(i přes docela úspěšnou snahu o úvodní entrée) popsat ani autorům, a tak jsem se dobrou první polovinu filmu topil v nepřehledných souvislostech. Samotný příběh je dost nepřehledný. Dějová linie je sice nakonec zřejmá, ale v některých chvílích fakt netušíte, proč aktéři dělají to, co dělají, anebo proč režisér dával do scénáře nějaké jiné scény. Zbytečně rozvětvují děj a matou diváka. Ale vlastně vím, proč tam jsou: kvůli efektům. Spousta scén je ve filmu jen kvůli efektu. Kvůli efektnosti jednotlivých výjevů se však občas těžko soustředíte na poslání scény. Ale z takových aspoň čiší nadšení tvůrců.
Kormě toho ndašení by se pár plusů taky našlo. Určitě by sem patřila také vizuální stránka filmu. Většina filmu se odehrává za služby Noční hlídky, to znamená ve tmě, anebo alespoň v příšeří. To umožňuje Noční hlídce nastolit zajímavou ponurou atmosféru, která také přece jen nahání několik bodů navíc. Taky ta „hektičnost“ filmu: budí dojem, že se pořád něco děje, což je sice pravda, ale dodávám „bohužel“, protože to pak nedrží pospolu…
Kromě toho všeho mě iritovaly „lacině efektní“ vybuchující, mizející a zase se objevující anglické titulky. Ty navíc nebyly zcela synchronizované s titulky českými. Když se ozvalo něco v ruštině, neznamená to nutně, že se objeví anglický překlad a už vůbec ne český. A to vůbec nemyslím jako výtku českému překladu.
Nalijme si čistého vína: na ruské poměry je Noční hlídka sice nevídaný film, ale to neznamená, že výborný. Jen se chtěl za každou cenu vyrovnat efektu hollywoodských akčních filmů. Jako milovník kina říkám: proboha, nechoďte na to, sedněte si raději doma a půjčete si nějakou videokazetu od Michalkova nebo (z poslední doby) Zvjagincevův Návrat. Zlatá ruská klasika…
Prostě jsem nepochopil celý ten humbuk kolem tohohle filmu. A jsem ochoten slíznout kritiku od těch, kterým se to líbilo.
O filmu:
Nočnoj dozor
Scénář: Timur Bekmambetov, Sergej Lukjaněnko
Režie: Timur Bekmambetov
V hlavních rolích: Konstantin Chabenskij, Vladimir Meňšov, Valerij Zolotuchin, Marija Porošina, Ilja Lagutěnko, Viktor Beržbinckij, Dima Martynov
Rusko 2004, 115 minut
