Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Carol (Rhea Seehorn), ten nejzkroušenější člověk pod sluncem, musí zachránit svět před štěstím...
TEXT OBSAHUJE POTENCIONÁLNÍ SPOILERY K PRVNÍM DVĚMA EPIZODÁM SERIÁLU PLURIBUS!
Perníkový táta již několik let patří mezi nejoblíbenější a všeobecně nejlépe kriticky přijaté seriály 21. století. Důstojnými nástupci se poté stal nejen spin-off Volejte Saulovi, ale i filmový epilog El Camino: Film podle seriálu Perníkový táta. A i když fanoušci původního seriálu pořád doufají, že se třeba svého vlastního seriálu dočká Gus Fring nebo Flynn, tvůrce Vince Gilligan se již chtěl od tohoto světa posunout. Po dekádě práce na světě Breaking Bad byl dle vlastních slov již unaven z psaní záporných postav. Pravděpodobně i kvůli negativním myšlenkám při výrobě tohoto světa došel k myšlence na svou seriálovou novinku.
Seriál Pluribus je sice sci-fi, Gilligan ho ovšem chtěl pojmout co nejvíce realisticky. Je to seriál o kolektivní mysli, kdy je většině obyvatel lidstva skrze rádiový signál vnucován pocit radosti a štěstí. Hlavní hrdinka Carol, kterou ztvárňuje Rhea Seehorn, je jedním z posledních obyvatel planety Země, která není obětí této kolektivní mysli, a musí zjistit původ i podstatu tohoto záhadného vlivu. Samo o sobě je to velmi zajímavá myšlenka; o to větší radost je, že s ní přišel právě někdo jako Vince Gilligan. Pokud se mnozí obávali, že tvůrce po odchodu od příběhů Waltera Whitea či Saula Goodmana šlápne vedle, obávali se naprosto zbytečně.
Sci-fi není pro Gilligana neprobádaným žánrem; podílel se totiž i na výrazném počtu epizod seriálu Akta X. Jeho novinka poté spoléhá na tak trochu jinou vizi toho, jak může vypadat zdánlivě nevyhnutelný konec světa. Po vzoru Perníkového táty a Volejte Saulovi je děj zasazen do města Albuquerque v Novém Mexiku, hlavní hrdinka se poté i díky své povaze objevuje ve světě, který pro ni musí být ztělesněním noční můry. První dvě epizody samozřejmě neodhalují zásadně mnoho a dá se tak předpokládat, že zbylých sedm epizod první série (Apple TV+ si rovnou objednala realizaci dvou sérií) bude postupně dávkovat nejrůznější odpovědi na otázky, které je možné si pokládat už během prvních dvou epizod. Pokud ovšem mají první dvě epizody diváka výtečně namotat skrze nejen zajímavý koncept, ale i jeho užití v praxi, daří se jim to skvěle.
Se startem Pluribusu je to do jisté míry složité, protože samotná kampaň se výrazně snažila koncept seriálu ututlat a i zmiňované shrnutí základního konceptu možná říká více, než by mělo. Jisté ovšem je, že ani tentokrát streamovací služba Apple TV+ nešetřila a produkční hodnoty Gilliganovy (který sám první dvě epizody režíroval) novinky jsou výrazné. Gilliganovi se daří skvěle vykreslit atmosféru podobné globální situace. Je nepříjemná, zároveň působí velkolepě. Gilligan k vyobrazení situace apokalyptických rozměrů přistupuje funkčněji než většina filmařů v posledních letech. Nejdůležitější ovšem je, že se jedná o lidskou práci. Samotný seriál obsahuje toto varování, kdy se vymezuje proti častějšímu užívání umělé inteligence při realizování projektů. Pluribus je tak poctivá lidská práce, což je na něm patrné. Gilligan očividně nechce spoléhat na fakt, že je tvůrcem kultovního seriálu, jehož novinka obdrží pozornost automaticky. Po prvních dvou epizodách naopak naznačuje, že se z Pluribusu jednou může stát stejně uznávaný seriálový klenot jako právě Perníkový táta.
Název Pluribus vychází z latinského E pluribus unum (Z mnoha jedno). Díky faktu, že je hlavní hrdinka Carol jednou z posledních lidí, kteří se nestali obětí kolektivní mysli, lze vyvodit, že hlavní herečka musí do velké míry táhnout projekt na svých bedrech. Gilligan automaticky vsadil na Seehorn, která se objevila již jako Kim Wexler v seriálu Volejte Saulovi, a sázka se vyplatila, protože Seehorn je v hlavní roli skvělá od prvních minut seriálu, především v momentech, kdy musí spoléhat na mimické herectví. Kolektivní mysl dělá z většiny lidí přátelské a klidné bytosti, právě to Carol poté nemůže vystát. Seriál se v tomto ohledu nevydává prvoplánovou cestou, protože nejde o tradiční příběh boje dobra proti zlu. Skrze kolektivní mysl lidé ztrácejí svou individualitu a svobodu, což samozřejmě vyvolává různé etické otázky s poměrně širokým filozofickým potenciálem. Carol tak bojuje především o to, aby mohla zůstat sama sebou.
I díky tomu, jak byl seriál vytvořen lidmi, se dá snadno odhadovat, že Pluribus může být teoreticky součástí aktivnějšího užívání umělé inteligence a že umělá inteligence i další moderní technologie nevyhnutelně ovlivňují vnímání společnosti. Nebo jde o formu duševního očistce pro výbušnou ústřední postavu, pro kterou je procházka světem s kolektivní myslí noční můrou z vícero důvodů. Nebo se ukáže, že je to celé jen výplod fantazie ústřední spisovatelky. Zatím to ovšem nepůsobí jako prvoplánová myšlenka, takže s následujícími epizodami budou celkové myšlenky seriálu pravděpodobně ještě těžším způsobem prohlédnutelné. Ze seriálu však po celé dvě epizody srší neskutečný náboj originality a především experimentálního přístupu. V samotné kampani tak Gilliganova novinka vyvolala otázky právem, protože ani výsledný seriál je očividně nechce překládat úplně snadno. I to je na něm uspokojivé.
Ani po dvou epizodách nejde seriál vyloženě škatulkovat; nejspíše ani vyloženě nejde s ničím srovnávat. Po prvních dvou epizodách je jasné, že seriál nechce spoléhat na jednoduché vyprávění. Nejde jen o dystopický seriál, ale o chytrý komentář k několika faktorům moderní doby. Gilligan nadále umí pracovat s atmosférou, napětím i humorem. Jeho Pluribus ukazuje, že sci-fi nemusí být nutně zásadně vzdálené nebo nereálné od skutečného světa. Témata identity, autonomie a morální odpovědnosti navíc sahají daleko za hranice žánru, a proto je pravděpodobné, že na konci roku nebude náhodou Pluribus u mnohých chybět na seznamu nejlepších seriálů roku. Jasnou odpověď na to samozřejmě půjde znát až za sedm týdnů; po prvních dvou epizodách je však jasné, že Gilligan se svou novinkou nešlápl vedle.
Seriál Pluribus potvrzuje, že Vince Gilligan dokáže i po odchodu ze světa Breaking Bad vytvářet skvělé televizní projekty. Již první dvě epizody ukazují, že jde o promyšlenou kombinaci sci-fi a psychologického dramatu, která se nevydává cestou jednoduchého boje dobra proti zlu. Hlavní postava Carol, bravurně ztvárněná Rhea Seehorn, představuje výzvu udržet si individualitu v prostředí ovládaném kolektivní myslí, což otevírá spousty etických i filozofických otázek. Pluribus je díky tomu nejen seriál s výraznými produkčními hodnotami, ale podle všech dosavadních indicií půjde také o velmi chytrý komentář k moderní společnosti, identitě a morálním odpovědnostem. Kandidát na jeden z nejvýraznějších seriálů roku je už po dvou epizodách víceméně jasný...
(4,91 z 5)