Plakát na cestě k sametové revoluci - Havel, Klaus i strýček Jedlička se potkávají v kině Světozor

V kině Světozor se může­te pře­nést do let 1946 až 1989 díky výsta­vě „Plakát na ces­tě k same­to­vé revo­lu­ci“ ze sbír­ky Terryho pono­žek. Kurátor Pavel Rajčan při­pra­vil k výro­čí 17. lis­to­pa­du výběr šede­sá­ti pla­ká­tů doku­men­tu­jí pouť naší země z tem­ných pade­sá­tých let, přes praž­ské jaro 1968 až ke svo­bo­dě.

Výstava nabí­zí spo­le­čen­ské pla­ká­ty, kte­ré doku­men­to­va­ly, komen­to­va­ly a pro­pa­go­va­ly růz­né vrst­vy spo­le­čen­ské­ho živo­ta naší někdej­ší Československé soci­a­lis­tic­ké repub­li­ky a uza­ví­rá se pla­ká­ty k same­to­vé revo­lu­ci 1989. Vystavené pla­ká­ty lze roz­dě­lit do čtyř základ­ních sku­pin: voleb­ní, poli­tic­ká pro­pa­gan­da, fil­mo­vé pla­ká­ty jako nástroj pro­pa­gan­dy a obec­né spo­le­čen­ské pla­ká­ty.

„Plakát byl samo­zřej­mě moc­nou zbra­ní komu­nis­tic­ké­ho reži­mu. Ten jej vysí­lal do čes­kých ulic při nespočtu pří­le­ži­tos­tí v masiv­ním nákla­du, a to s razan­cí hod­nou kova­ných sou­dru­hů. Pestrost a boha­tost této náru­če pro­pa­gač­ní­ho kví­tí byla oprav­du roz­ma­ni­tá,“ říká Pavel Rajčan, kurá­tor Terryho pono­žek, jejichž sbír­ka obsa­hu­je přes tisíc tako­vých­to pla­ká­tů.

Mezi pla­ká­ty poli­tic­ké pro­pa­gan­dy nelze pře­hléd­nou pla­kát Dagmar Sedláčkové Nejlepší z nás zvo­lí­me za poslan­ce nebo „komiksově-pěvecké“ pla­ká­ty Jarosla­va Fišera Kramářská píseň o té vete­ši a Píseň o Kulakovi. Samostatnou kapi­to­lou pak byly soci­a­lis­tic­ké „reklam­ní“ pla­ká­ty pro­pa­gu­jí­cí snad jedi­ný peněž­ní pod­nik v zemi Státní spo­ři­tel­nu a její ryč­né slo­ga­ny: Pracujme a spoř­me pro ješ­tě bohat­ší a aktiv­něj­ší život a Blahobyt z prá­ce – spo­ko­je­nost z úspor.

Plakáty voleb­ní zahr­nu­jí jak pla­ká­ty k prv­ním pová­leč­ným vol­bám v roce 1946 tak k same­to­vé revo­lu­ci 1989 – potaž­mo k prv­ním svo­bod­ným vol­bám v roce 1990. Z této sku­pi­ny lze vyzdvih­nout pla­kát sku­pi­ny výtvar­ní­ků P5P tj. Pracovní pět­ka pro­gram Volte komu­nis­ty z roku 1946 a rarit­ní pla­ká­ty Josefa Lady Volíme kan­di­dá­ty národ­ní fron­ty a Všichni k vol­bám z let 1954 a 1957 a pak samot­né pla­ká­ty k same­to­vé revo­lu­ci napří­klad uni­kát­ní pla­kát Michala Cihláře Klidné Vánoce s Občanským fórem a typo­gra­fic­ký pla­kát Aleše Najbrta Jaro 68 – Podzim 1989.

Film jako nástroj pro­pa­gan­dy byl hoj­ně vyu­ží­ván pře­de­vším v 50.letech. Ať již samot­nou poli­tic­kou ori­en­ta­cí fil­mů – Anna pro­le­tář­ka, Zítra se bude tan­čit všu­de, Daleko od Moskvy a dal­ší­mi – tak fil­mo­vý­mi fes­ti­va­ly, pře­hlíd­ka­mi a dal­ší­mi vzdě­lá­va­cí­mi pod­ni­ky, kte­ré film smě­řo­va­ly takřka výhrad­ně k pra­cu­jí­cí­mu lidu. To doku­men­tu­jí pla­ká­ty Filmový fes­ti­val pra­cu­jí­cích Ústecka nebo Sovětský film v měsí­ci československo-sovětského přá­tel­ství.

Společenské pla­ká­ty pak z dneš­ní­ho pohle­du úsměv­ně doku­men­tu­jí život v teh­dej­ší ČSSR. Šlo by zapět s Waldemarem Matuškou nad stej­no­jmen­ným pla­ká­tem k jeho vystou­pe­ní To všec­ko vod­nes čas a jen dekla­mo­vat názvy jed­not­li­vých pla­ká­tů a obraz pla­ká­to­vé ces­ty k same­to­vé revo­lu­ci nabý­vá na zřej­mos­ti: Elektronika SSSR, Mládí na hřiš­tě, Stanové tábo­ry, Sporožíro, Hory vola­jí, Strýček Jedlička, Balaton, Porta, Kučerovci, Zahrada čech, Jawa 35 a dal­ší.

Pravidelné výsta­vy Terryho pono­žek ve foyer kina Světozor jsou pří­stup­né zdar­ma a nemě­li by je minout divá­ci kina před fil­mem či po fil­mu, ale ani pří­z­niv­ci gra­fi­ky a výtvar­né­ho umě­ní i his­to­rie kdy­ko­liv během otví­ra­cí doby kina.

__________________________________________________________________________________

Kurátorská sbír­ka Terryho pono­žek obsa­hu­je 100 000 pla­ká­tů, a to 20 000 růz­ných dru­hů. Z nich je zhru­ba 3000 zahra­nič­ních a 5000 nefil­mo­vých. Většina sbír­ky je však zastou­pe­na feno­me­nál­ní­mi fil­mo­vý­mi pla­ká­ty čes­ko­slo­ven­ských výtvar­ní­ků, kte­ré jsou svě­to­vě uzná­va­né pro svou umě­lec­kou kva­li­tu. Veškeré pla­ká­ty jsou digi­ta­li­zo­va­né, díky čemuž TP ucho­vá­vá jejich podo­bu pro příští gene­ra­ce. Pravidelné výsta­vy pla­ká­tů se kona­jí ve foyer kin Světozor, Bio Oko, Aero, Scala v Brně či Bio Central v Hradci Králově. Výstavní čin­nost TP však pře­sa­hu­je naše hra­ni­ce, pla­ká­ty byly vysta­vo­vá­ny v desít­kách zahra­nič­ních zemích napří­klad v Japonsku, Španělsku a USA.

Ve fil­mo­vé galan­te­rii Terryho ponož­ky je mož­né zakou­pit ori­gi­nál­ní pla­ká­ty i kva­lit­ní repro­duk­ce. Prodejní nabíd­ka obsa­hu­je tisí­ce pla­ká­tů v ceno­vém rozpě­tí od 100 Kč až do 20 000 Kč. Autorizované reprin­ty dese­ti kul­tov­ních fil­mů v limi­to­va­né edi­ci 1000 kusů je mož­né zakou­pit za 390 Kč. Oblíbené jsou také kolek­ce pohle­dů s moti­vy fil­mo­vých pla­ká­tů, fil­mo­vé ponož­ky designo­vě při­způ­so­be­né jed­not­li­vým reži­sé­rům – mezi nej­no­věj­ší­mi mode­ly pat­ří Formanky či Chytilky, nechy­bí také Allenovky, Trierky, Tarantinky a dal­ší. Obchod nabí­zí i kva­lit­ní fil­mo­vou lite­ra­tu­ru, DVD, či jinak nedo­stup­né zázna­my z Metropolitní ope­ry. Terryho ponož­ky by zkrát­ka neměl minout žád­ný fil­mo­vý fanou­šek. Obchod se nachá­zí v kině Světozor v pasá­ži ve Vodičkově uli­ci. Více infor­ma­cí: www.terryhoponozky.cz

PAVEL RAJČAN Pavel Rajčan v roce 1994 spo­luza­lo­žil hos­po­du U vystře­le­ný­ho Oka a začal se podí­let na žiž­kov­ských kul­tur­ních akti­vi­tách jako napří­klad Žižkovský maso­pust a Žižkovské vino­bra­ní. V roce 1997 zalo­žil žiž­kov­ské kino Aero. S ote­vře­ním spří­z­ně­né­ho kina Světozor v roce 2004 ote­vřel obchod nebo­li fil­mo­vou galan­te­rii Terryho ponož­ky. Sbírka Terryho pono­žek je nej­vět­ší plně digi­ta­li­zo­va­ná sbír­ka pla­ká­tů v České repub­li­ce pří­stup­ná onli­ne.

 

---