Hodnocení článku
(4 hlasů, průměr: 4,50 z 5)
Loading...Film Predátor: Nebezpečné území se odehrává v budoucnosti na smrtelně odlehlé planetě Genna, sleduje Deka (Dimitrius Schuster-Koloamatangi), mladého vyvrhele rasy Yautja/Predátorů, který překvapivě nachází spojence v inteligentní, vtipné a naivní androidce Thii (Elle Fanning) a vydává se na zrádnou cestu za hledáním úhlavního protivníka...
Nápad na původního Predátora údajně vznikl jako vtip. Po vydání Rockyho IV, ve kterém bojovník v podání Sylvestera Stalloneho bojoval s Ivanem Dragem, měli bratři John a Jim Thomasovi vtipkovat, že aby se našel soupeř, který Rusa v podání Dolpha Lundgrena překoná, bude muset Rocky snad příště bojovat s mimozemšťanem. Jejich myšlenka se ovšem časem přerodila ve vážnější nápad, výsledkem byl tak jeden z nejznámějších filmů s Arnoldem Schwarzeneggerem. Jeho Alan „Dutch“ Schaefer je potom spolu s Terminátorem a Barbarem Conanem nejspíše jedna z jeho nejznámějších rolí, Schwarzenegger se přesto k sérii nikdy nevrátil (i když plány existovaly). A tak postupně došlo na Predátora 2 s Danny Gloverem, na dva crossovery s Vetřelcem, Predátory s Adrianem Brodym i Predátora: Evoluci, pokus Shanea Blacka (diváci původního Predátora si ho mohou pamatovat jako Hawkinse, který vtipkuje na účet vagíny své přítelkyně) přijít se svěžím startem ovšem selhal.
A pak se na začátku aktuální dekády náhle na scéně objevil Dan Trachtenberg. Tvůrce filmu Ulice Cloverfield 10 v roce 2022 uvedl svého Predátora: Kořist, divácký úspěch na Disney+ poté zaručil, že Disney prakticky svěřilo Trachtenbergovi klíče od budoucnosti této série. Trachtenberg se netají tím, že by rád vybudoval jakousi událost, která jeho různé příběhy ze světa Predátora propojí; párkrát již poté naznačil, že pravděpodobně dojde na třetí Vetřelec vs. Predátor film. Paralelně ovšem jde Trachtenbergovi také o to realizovat filmy, které budou stát na vlastních nohách. Nové filmy z této franšízy pak tento rok uvedl hned dva - už v červnu na Disney+ dorazil animák Predátor: Zabiják zabijáků, nyní ovšem přichází Predátor: Nebezpečné území. A navíc jde o první film ze série od roku 2018, který přichází do kin.
Nebezpečné území jenom dokazuje, jak se Trachtenberg snaží k franšíze Predátor přistupovat. Záleží mu na rozšiřování mytologie, především se ovšem nechce opakovat. I proto je Nebezpečné území prvním filmem ze série, ve kterém Predátor není záporák, ale rovnou hlavní postava! Dle příslibu se poté jedná o první Predátor film, který se obejde bez lidských postav. Není ovšem třeba se obávat, že by nový Predátor nebyl vyloženě brutální film. Násilí je poměrně dost a nakonec i krve – jen tedy ne té lidské. Na tom, jak moc je nový Predátor brutální, nicméně zase tolik nesejde. Důležitější je, že se jedná o dobrý film.
Yautjové nemají být pro nikoho kořistí, stejně tak nemají mít přátelé - mají být vnímáni pouze jako predátoři. Je to stěžejní část jejich kodexu, hlavní hrdina Dek má ovšem smůlu. Je výrazně menší než ostatní zástupci jeho rasy, je proto vnímán jako někdo, kdo může svou rasu/klan/rodinu pouze zostudit. Přesto shodou okolností dostane Dek šanci, aby se mohl pokusit na planetě Genna ulovit svou kořist a dokázat, že se z něj také může stát predátor. A pak se potká s androidkou Thiou, která otřese s jeho pohledem na svět. V nádherném prostředí (planetu Genna hraje Nový Zéland) se Dek postupně utkává s nebezpečnou faunou a flórou. Thia v podání Elle Fanning je navíc výtvorem společnosti Weyland-Yutani, kdy tak Nebezpečné území potvrzuje, že Trachtenberg pomalu buduje půdu na nejspíše nevyhnutelné propojení s Vetřelcem. Talentovaná herečka tu poté dostává slušný herecký prostor, protože tu kromě Thii je i její „sestra“ Tessa. Povahou a vlastnostmi totiž k sobě mají Thia a Tessa stejně daleko, jako tomu bylo ve Vetřelci: Covenant u dvojice David a Walter v podání Michaela Fassbendera.
Největší výhrou je nicméně fakt, že sólové dobrodružství skutečně stojí na vlastních nohách. Rasa Yautja se v něm dokáže představit ve zcela novém světle (pokud vám bude jejich jazyk evokovat ten rasy Na’vi ze série Avatar, není to náhoda - za oběma jazyky stojí lingvista Paul Frommer), především i proto, že zmiňovaný Dek je do velké míry tragickým hrdinou. Trachtenberg do velké míry realizoval příběh o rytíři ve sci-fi kulisách, které jsou drsné tak akorát, jak mu to rating PG-13 umožňuje. Mnozí mohou směřování franšízy Predátor nenávidět, protože se o doposud tajemné rase možná dozvědí více, než kdy u původních filmů chtěli. Trachtenberg ovšem svět rozšiřuje šikovně. Má očividně dost nápadů. V jeho podání funguje i příběh ze světa Predátora, který za pochodu občas evokuje spíše Star Wars. Především i díky faktu, že tento Predátor skrývá svou vlastní odpověď na fenomén Baby Yoda. To, že je nový Predátor přístupnější, z něj ovšem automaticky nedělá film, který by sérii dělal ostudu. A každá série by ihned mohla být ráda za někoho, jako je právě Trachtenberg.
Sedmý (devátý?) celovečerní Predátor bude dost možná za pár let zpětně vnímán jako počátek nové kapitoly franšízy. Trachtenberg natočil sci-fi akční dobrodružství, které je do velké míry také buddy movie s Yautjou a androidkou v hlavních rolích (i díky faktu, že se povahově výtečně doplňují). V kontextu série jde o velký experiment. Trachtenberg se pořád u svých dvou předchozích predátořích snímků držel osvědčeného konceptu. Jeho třetí Predátor nicméně v kontextu série sází na zcela novou perspektivu, daří se mu schopně poukazovat na to, že dosud načrtnutá mytologie není plně rozpracovaná. A i když jsou Predátoři většinu filmů vnímáni jako hrozba, neznamená to, že by se měli všichni členové rasy Yautja házet do jednoho pytle. Do jisté míry to už naznačily Predátoři Nimróda Antala i Evoluce Shanea Blacka; Nebezpečné území to ovšem dělá mnohem šikovněji.
Dimitrius Schuster-Koloamatangi je do jisté míry v hlavní roli limitován možnostmi hereckého projevu; i přes jeho falešnou pěknou držku ovšem dokáže svému Dekovi dodat dostatečnou dávku emocí. Napříč celým filmem je smyslně vyobrazen jeho charakterní vývoj a především i jeho zkouška, která přichází v krapet jiné podobě, než nejspíše sám čekal. Atmosféře přispívá i soundtrack Sarah Schachner a Benjamina Wallfische, který dokáže vyvolat dojem, že zhruba takhle musí znít folklor v domácnostech Yautjů v momentech, kdy zrovna neloví. Nejsympatičtější je ovšem Nebezpečné území v tom, jak se snaží vyprávět „lidský“ příběh s dvěma ústředními nelidskými hrdiny.
Nutně to neznamená, že by měl nový Predátor ten nejkomplikovanější příběh. Je to pořád divácky přístupný sci-fi blockbuster, jehož zápletka může do jisté míry evokovat narativ videohry – jasný cíl, vedlejší úkoly, zlepšování schopností hlavní postavy. A přesto z celého filmu srší vypravěčská radost. I když jsou rázem Yautjové emocionálně komplexnější a se značkou Predátor film většinu času pojí právě účast těchto mimozemšťanů, rozšiřování vesmíru tímto světem je pořád zajímavější než sázka na další naháněčky v džungli či městech. Trachtenberg si očividně vyhrál při vytváření designu mimozemských potvor a přírody Genny, právě ta do velké míry možná evokuje Avatara více, než by občas bylo zdrávo. Jen tedy nový Predátor podprahově nenabízí dávku ekologických poselství (alespoň ne tolik jako v Avatarovi) a zaměřuje se spíše na vývoj svého hrdiny.
Přímočarost tomuto filmu sluší. Má spád, k Dekovi je snadné si najít cestu (jazykovou bariéru mezi dvěma hlavními postavami film vyřeší mazaně a dokonce přitom do jisté míry prolomí čtvrtou zeď), zároveň je ve filmu dost poměrně kreativní akce i momentů, kdy se řeší „důležitější věci“. U svého třetího Predátora si Trachtenberg ukousl velké sousto, dokáže ho ovšem bez ostudy strávit. A navíc slušně naznačuje, že se pořád nestačil vyčerpat. Ve vzduchu tak sice visí otázky ohledně možných pokračování Kořisti a Zabijáka zabijáků i návratu Schwarzeneggera do role Dutche v budoucnu série, u Nebezpečného území se ovšem ukazuje, že Trachtenberg otevírá novou komnatu franšízy, která by do budoucna stála za další prozkoumání. Těžko říct, jak moc Trachtenbergova aktuální vize vypadá a zda skutečně dojde na jakousi predátoří variaci na Avengers. Pokud měl ovšem Trachtenberg třetím Predátorem v řadě dokázat, že se mu dá skutečně i do budoucích let důvěřovat, svůj cíl splnil. I když je pořád pravděpodobné, že mnozí budou mít problém v tom, že nový Predátor pravděpodobně není Predátor, kterého kdysi milovali. Je otázkou, zda je to nutně špatně.
Predátor: Nebezpečné území bude v rámci franšízy milníkem. Dan Trachtenberg mění perspektivu a dává hlavní roli samotnému Predátorovi, čímž představuje svět Yautjů ve zcela novém světle. Film stojí na vlastních nohách, přináší přímočarý a dynamický příběh, ale zároveň nabízí poměrně hluboký charakterový vývoj a smysluplné rozšíření dosavadní mytologie. Trachtenbergův přístup otevírá novou komnatu franšízy, která kombinuje akci, emotivní drama a vizuálně poutavé prostředí, přitom pravděpodobně buduje půdu pro další filmy či nejspíše nevyhnutelný crossover s Vetřelcem. I když se Nebezpečné území v rámci série odklání od tradičního pojetí rasy Yautja, dokazuje, že značka může zůstat atraktivní a zároveň flexibilní pro svěží experimenty a funkční vyprávění...
