Scott Ward (Will Smith) ještě pořádně nedoléčil zranění, které si pořídil při výkonu služby, a už jej čeká další perná noc. Od té doby, co byl vybrán jako parťák první orkského policisty Nicka Jakobyho (Joel Edgerton) se mu totiž lepí smůla na paty. Můžou za to ale i jeho kolegové, kteří by se nejradši nezapadajícího člena policejních složek zbavili. Jednoho dne ovšem dostanou unikátní příležitost. Ve městě se totiž objeví kouzelná hůlka, bájný artefakt který má moc vyvolat tisíce let zapovězeného pána temnot...
Na papíře to zní poměrně zajímavě. Kombinace fantasy postav a fantasy vůbec s drsnou policejní podívanou v moderním hávu, když už nic tak originalita se filmu upřít nedá. Navíc za filmem stojí David Ayer, který si sice trochu pošramotil pověst s loňským komiksovým průšvihem Sebevražedný oddíl, ve své filmografii má ovšem takové kousky jako Železná srdce, Patrola, Drsný časy nebo Street Kings. Jako scénárista navíc stál za dodnes velebeným Training Day. Scénář ovšem sepsal poněkud kontroverzní scénárista Max Landis, jehož jméno rozhodně neznamená kvalitu, jak by si sám o sobě rád myslel. Jak tedy dopadl výsledný produkt? Rozhodně to není taková hrůza, jak se vám snaží zahraniční ohlasy namluvit, zázraky ovšem nečekejte (slovní hříčka tentokrát úmyslná).
Will Smith se snaží vytřískat veškeré zbytky buddy cop šarmu, který mu zbyl z rolí dnes již dávno minulých a dává tak částečně vzpomenout na záležitosti typu Muži v černém nebo Mizerové, byť tu tentokrát není vyloženě za sympaťáka ale spíše za trochu otráveného a částečně pokřiveného policisty, který se tak trochu pokouší o vykoupení za své vlastní chování. Na druhé straně jeho parťák se zamaskovanout tváří Joela Edgertona se snaží přesvědčit, že jeho rasa má na víc, než být jen pouliční povaleč a gangster a snaží se tak najít jak uznání od svých soukmenovců tak své místo ve společnosti. Jasně, dalo by se tu diskutovat na ploše několika odstavců o tom, jak se film dá dekodovat v kontextu naší společnosti a jaké nabízí názory na rasismus, diskriminaci a škatulkování skupin obyvatelstva, nicméně projednou si tuhle přehnanou citlivost snad můžeme odpustit (i když se film do podobných analýz sám zamotává parafrázemi hnutí Black Lives Matter a podobně - a jenom proto, že černoši jsou tentokrát ti hodní a orci ti špatní to najednou nic neomlouvá), ona totiž i přes docela příliš náklonnost k nadužívaným klišé je docela výpovědná, byť se film odehrává ve městě, kde elfové, kouzelné víly a orci jsou na denním pořádku.
Samotný příběh je pak klasickým honem za MacGuffinem, která má spíše dávat prostor pro dílčí momenty, spíše než vtáhnout diváka díky příběhu samotnému. Kouzelná hůlka je spíše prostředkem, než samotným cílem. Je navíc opředena příběhem, který tak tak drží dohromady, určité trhliny v celém nastaveném světě by odhalil i páťák. Byť tak svět filmu v rámci možností funguje, člověk by čekal přeci jen něco víc. Bright paběrkuje na banalitách, odmítá jít do hloubky a divákům nabízí povrchní, přímočaré a jednoduché vysvětlení, které ne vždy je úplně věrohodné, jako například celá záležitost kolem kouzelníků, kteří dali filmu své jméno.
Audiovizuálně se film snaží podat jakousi modernizovanou stylistickou stránku, kterou zvolil Ayer pro svůj film Patrola. S tím, že je na filmu hodně cítit vliv snahy o to, působit co nejvíce cool a moderně, jako tomu bylo třeba v případě Sebevražedného oddílu. Trochu škoda je, že film díky tomu ztrácí trochu věrohodnosti a působí tak trochu namyšleně. Je ovšem na pováženou, jak moc za tím stojí scénář a jak velkou roli na tom měl styl Davida Ayera. Rozhodně by si však film zasloužil trochu více prostoru na představení světa, ve kterém se odehrává (jelikož zde je to poněkud zkratkovité), a především pro svého záporáka, nebo spíše záporačku, s tváří Noomi Rapace, která má sice několik zajímavých scén, na ploše dvou hodin ovšem působí trochu upozadeně. Rozhodně pak ne tak děsivě, jak se vám film snaží namluvit.
Byť má tedy Bright nepopiratelné nedeostatky a z potenciálu se dalo vytěžit o hromadu víc, dokázal bych vyjmenovat hned několik komerčně úspěšných blockbusterů z letošního roku, které dopadly o poznání hůře. Není to tedy úspěch na první dobrou ale příslib toho, že to Netflix myslí vážně. Škoda, že tenhle film má v Ayerově filmografii blíže spíše k Sabotáži, než k vydařenějším policejním dramatům, ze kterých si mnohé vypůjčuje. Přesto bych Bright úplně neodepsioval, jako jednorázová popcornovka, kterou si můžete hned pustit v obýváku rozhodně pobaví a zaujme dostatečně. A vzhledem k tomu, že již teď byla potvrzená dvojka, bude na napravování nedostatků ještě prostor.
Ne úplně vyrovnaná, povrchní, značně zjednodušená a nevyrovnaná podívaná, to je první zásek mezi velkými filmy od Netflixu. Za ty dvě hodiny ovšem pobaví více, než některé daleko nákladnější blockbustery a i přes zjevné nedostatky a slabší scénář od Maxe Landise je tenhle mix policejní kriminálky a fantasy, říznutý buddy cop podívanou, vlastně docela fajn.
Bright
Akční / Dobrodružný / Drama / Krimi / Fantasy / Sci-Fi
USA, 2017, 117 min
Režie: David Ayer
Scénář: Max Landis
Kamera: Roman Vasyanov
Hudba: David Sardy
Hrají: Will Smith, Noomi Rapace, Joel Edgerton, Chris Browning, Brandon Larracuente, Édgar Ramírez, Lucy Fry, Ike Barinholtz, Brad William Henke, Kenneth Choi, Dawn Olivieri, Andrea Navedo, Nea Dune, Matt Gerald, Luis Moncada, Thanh Van Ngo, Alex Meraz, Daniel Moncada, Happy Anderson, Derek Graf, Aaron V. Williamson, Pleasant Wayne, Chelsea Rendon, Laura Vallejo
Producenti: David Ayer, Eric Newman, Bryan Unkeless
Střih: Michael Tronick
Scénografie: Andrew Menzies
Kostýmy: Kelli Jones
Nejnovější komentáře