Řek Zorba

rz

Řek Zorba (řec­ky: Αλέξης Ζορμπάς, Alexis Zorbas) je řec­ký komediálně-dramatický film z roku 1964, kte­rý napsal, pro­du­ko­val, sestří­hal a reží­ro­val kyper­ský Řek Michael Cacoyannis a v němž titul­ní roli ztvár­nil Anthony Quinn. Film byl nato­čen na moti­vy romá­nu Nikose Kazantzakise Život a doba Alexise Zorby z roku 1946, ve fil­mu dále hra­jí Alan Bates, Lila Kedrová, Irene Papas a Sotiris Moustakas.

Děj

Basil je řecko-britský spi­so­va­tel, kte­rý vyros­tl ve Velké Británii a nese zna­ky upja­té­ho Angličana střed­ní tří­dy. V atén­ském pří­sta­vu Pireus na řec­ké pev­ni­ně čeká na loď na Krétu, když se setká s obhroub­lým, ale nad­še­ným řecko-makedonským rol­ní­kem a hudeb­ní­kem Zorbou. Basil Zorbovi vysvět­lí, že ces­tu­je do krét­ské ves­ni­ce, kde jeho otec vlast­ní pozem­ky, s úmys­lem zno­vu otevřít důl na hně­dé uhlí a mož­ná vylé­čit svůj spi­so­va­tel­ský blok. Zorba vyprá­ví o svých zku­še­nos­tech s těž­bou a pře­svěd­čí Basila, aby ho vzal s sebou.

Když dora­zí na Krétu, vyda­jí se autem do ves­ni­ce, kde je nad­še­ně při­ví­tá chudá ves­nic­ká komu­ni­ta. Ubytují se u sta­ré fran­couz­ské býva­lé kur­ti­zá­ny madam Hortense v jejím samozva­ném „hote­lu Ritz“. Drzý Zorba se sna­ží Basila pře­svěd­čit, aby si s madam Hortensií začal, ale když se zdrá­há, Zorba se cho­pí pří­le­ži­tos­ti a navá­žou spo­lu vztah.

Během něko­li­ka násle­du­jí­cích dní se Basil a Zorba pokou­še­jí pra­co­vat ve starém lig­ni­to­vém dole, ale zjis­tí, že to není bez­peč­né, a zavřou ho. Zorba pak dosta­ne nápad vyu­žít les v neda­lekých horách k těž­bě dře­va (jeho kon­krét­ní plán zůstá­vá nejas­ný, ale zdá se, že si mys­lí, že dře­vo lze vyu­žít k pode­pře­ní tune­lů). Pozemek pat­ří kláš­te­ru, a tak Zorba navští­ví mni­chy, spřá­te­lí se s nimi a opi­je je. Poté se vrá­tí domů k Basilovi a začne tan­čit způ­so­bem, kte­rý Basila okouz­lí.

Mezitím se Basil a Zorba popr­vé sezná­mí s „vdo­vou“, mla­dou a atrak­tiv­ní ovdo­vě­lou ženou, kte­rou si oby­va­te­lé měs­ta neu­stá­le dobí­ra­jí, že se zno­vu nevda­la, zejmé­na za míst­ní­ho mla­dí­ka, kte­rý je do ní bláz­ni­vě zami­lo­va­ný, ale ona ho opa­ko­va­ně odmí­tá. Jednoho deš­ti­vé­ho odpo­led­ne jí Basil nabíd­ne svůj dešt­ník, kte­rý si neo­chot­ně vez­me. Zorba nazna­ču­je, že ji při­ta­hu­je, ale Basil, věč­ně pla­chý, to popí­rá a odmí­tá vdo­vu pro­ná­sle­do­vat.

Basil pře­dá Zorbovi něja­ké pení­ze a pošle ho do vel­ké­ho měs­ta Chania, kde má Zorba nakou­pit kabel a dal­ší záso­by pro usku­teč­ně­ní své­ho vel­ko­le­pé­ho plá­nu. Zorba se lou­čí s Basilem a paní Hortensií, kte­rá je do něj mezi­tím bláz­ni­vě zami­lo­va­ná. V Chanii se Zorba baví v kaba­re­tu a pro­ži­je krát­ký romá­nek s mno­hem mlad­ší taneč­ni­cí. V dopi­se Basilovi podrob­ně popi­su­je své zážit­ky a nazna­ču­je, že našel lás­ku. Basil, rozzlo­be­ný Zorbovou zjev­nou nezod­po­věd­nos­tí a roz­ha­zo­vá­ním peněz, neprav­di­vě sdě­lí paní Hortensii, že jí Zorba vyznal lás­ku a hod­lá se s ní po návra­tu ože­nit, což ji při­ve­de k extá­zi až k slzám. Mezitím vdo­va vrá­tí Basilovi dešt­ník pro­střed­nic­tvím ves­nic­ké­ho idi­o­ta Mimithose.

Když se Zorba nako­nec vrá­tí se záso­ba­mi a dary, je pře­kva­pen a rozzlo­ben, když se dozví o Basilově lži paní Hortensii. Ptá se také Basila, kde byl pře­de­šlé noci. Tu noc šel Basil do domu vdo­vy a pře­no­co­val tam. Krátké setká­ní má vel­kou cenu. Zahlédne je jeden ves­ni­čan, zprá­va se roz­ne­se a vyprá­ví o ní i míst­ní­mu mla­dí­ko­vi, kte­rý je do Vdovy zami­lo­va­ný. Druhý den ráno najdou ves­ni­ča­né jeho tělo u moře, kde se ze stu­du uto­pil.

Chlapcův otec Mavrandoni uspo­řá­dá pohřeb, kte­ré­ho se ves­ni­ča­né zúčast­ní. Vdova se pokou­ší nená­pad­ně při­jít, ale je jí zne­mož­něn vstup do kos­te­la. Nakonec je uvěz­ně­na na nádvo­ří a poté zbi­ta a uka­me­no­vá­na ves­ni­ča­ny, kte­ří ji pova­žu­jí za viní­ka chlap­co­vy sebe­vraž­dy. Basil řek­ne Mimithovi, aby při­ve­dl Zorbu. Zorba dora­zí prá­vě ve chví­li, kdy se ves­ni­čan, chlap­cův pří­tel, poku­sí vdo­vu zabít nožem. Zorba mno­hem mlad­ší­ho muže pře­mů­že a odzbro­jí ho. V domně­ní, že má situ­a­ci pod kon­t­ro­lou, požá­dá Zorba vdo­vu, aby ho násle­do­va­la, a oto­čí se k němu zády. V tu chví­li otec mrt­vé­ho chlap­ce vytáh­ne nůž a pod­říz­ne vdo­vě hrdlo. Ta oka­mži­tě umí­rá, zatím­co ves­ni­ča­né se apa­tic­ky šou­ra­jí pryč a otce odvá­dě­jí pryč. Pouze Basil, Zorba a Mimithos pro­je­ví nad její vraž­dou něja­ké emo­ce. Basil pro­hlá­sí, že není scho­pen zasáh­nout, načež Zorba lamen­tu­je nad mar­nos­tí smr­ti.

Za deš­ti­vé­ho dne se Basil a Zorba vra­ce­jí domů a najdou tam paní Hortensii, kte­rá na ně čeká. Ta vyja­dřu­je hněv na Zorbu, že se svat­bou nijak nepo­kro­čil. Zorba si vymys­lí his­tor­ku, že si objed­nal sva­teb­ní šaty z bílé­ho saté­nu, lemo­va­né per­la­mi a zdo­be­né pra­vým zla­tem. Paní Hortensie mu před­lo­ží dva zla­té prs­te­ny, kte­ré necha­la vyro­bit, a navrh­ne, aby se oka­mži­tě zasnou­bi­li. Zorba se sna­ží otá­let, ale nako­nec k Basilovu pře­kva­pe­ní s chu­tí sou­hla­sí.

O něja­ký čas poz­dě­ji dosta­ne madam Hortense zápal plic a je spat­ře­na na smr­tel­né poste­li. Zorba spo­lu s Basilem zůstá­va­jí po jejím boku. Mezitím se roz­ší­ři­la zprá­va, že „cizin­ka“ umí­rá, a pro­to­že nemá dědi­ce, stát jí sebe­re maje­tek a pení­ze. Chudí ves­ni­ča­né se shlu­ku­jí kolem její­ho hote­lu a netr­pě­li­vě čeka­jí na její skon, aby moh­li ukrást její maje­tek. Když dvě sta­ré dámy vstou­pí do její­ho poko­je a s oče­ká­vá­ním na ni hle­dí, sna­ží se do něj dostat dal­ší ženy, ale Zorbovi se je poda­ří zahnat. V oka­mži­ku její smr­ti ženy zno­vu hro­mad­ně vchá­ze­jí do poko­je madam Hortense, aby jí ukradly její cen­ný maje­tek. Zorba s povzde­chem odchá­zí, zatím­co hotel je vyple­něn a obna­žen ječí­cí­mi a vzru­še­ný­mi ves­ni­ča­ny. Když se Zorba vrá­tí do lož­ni­ce madam Hortensie, je pokoj kro­mě poste­le (kde leží) a papouš­ka v kle­ci prázd­ný. Zorba si klec s ptá­kem vez­me s sebou.

Konec je Zorbovo důmy­sl­né zaří­ze­ní na pře­pra­vu dře­va z kop­ce hoto­vé. Koná se slav­nost­ní obřad, jehož sou­čás­tí je jehně­čí na rož­ni, a dosta­ví se všich­ni ves­ni­ča­né. Po požeh­ná­ní od kně­ží dá Zorba zna­me­ní ke star­tu střel­bou z puš­ky do vzdu­chu. Kláda se řítí zne­po­ko­ji­vou rych­los­tí dolů po laně, zni­čí samot­nou klá­du a mír­ně poško­dí část zaří­ze­ní. Zorba zůstá­vá lhos­tej­ný a vydá­vá roz­ka­zy pro dru­hou klá­du. Ta se také řítí dolů a vystře­lí pří­mo do moře. To už se ves­ni­ča­né a kně­ží začí­na­jí bát a míří do úkry­tu. Zorba zůstá­vá neo­hro­že­ný a naří­dí tře­tí klá­du, kte­rá se řítí z kop­ce tak prud­ce, že vyvrá­tí celé zaří­ze­ní a všech­no zni­čí. Vesničané ute­čou a necha­jí Basila a Zorbu za sebou.

Basil a Zorba sedí na bře­hu a jedí peče­né jehně­čí. Zorba před­stí­rá, že z jehně­čí­ho kolín­ka věští budouc­nost a říká, že před­po­ví­dá vel­kou ces­tu do vel­ké­ho měs­ta. Pak se Basila pří­mo zeptá, kdy plá­nu­je odjet, a Basil odpo­ví, že odje­de za něko­lik dní. Zorba pro­hlá­sí, že je smut­ný z Basilova blí­ží­cí­ho se odjez­du do Anglie, a řek­ne Basilovi, že mu chy­bí šílen­ství. Basil požá­dá Zorbu, aby ho nau­čil tan­čit. Zorba ho učí sir­ta­ki a Basil se začne hys­te­ric­ky smát kata­stro­fál­ní­mu výsled­ku. Příběh kon­čí tím, že oba muži nad­še­ně tan­čí sir­ta­ki na plá­ži.

Obsazení

-Anthony Quinn jako Alexis Zorba (řec­ky: Αλέξης Ζορμπάς), fik­tiv­ní ver­ze důl­ní­ho děl­ní­ka George Zorby (řec­ky: George Zorbas: Γιώργης Ζορμπάς 1867-1942)

-Alan Bates jako Basil

-Irene Papas jako Vdova

-Lila Kedrova jako Madame Hortense

-Sotiris Moustakas jako Mimithos

-Anna Kyriakou jako Duše

-Eleni Anousaki jako Lola

-George Voyadjis jako Pavlo

-Takis Emmanuel jako Manolakas

-George Foundas jako Mavrandoni

-Pia Lindström (vyma­za­né scé­ny) jako Selka

Produkce

Simone Signoret zača­la natá­čet roli Madame Hortense; Lila Kedrova ji nahra­di­la na počát­ku pro­duk­ce.

Film se natá­čel čer­no­bí­le na řec­kém ost­ro­vě Kréta. Konkrétně se obje­vi­ly loka­ce jako měs­to Chania, ves­ni­ce Kokkino Chorio v oblas­ti Apokoronas a pláž Stavros na polo­ostro­vě Akrotiri. Scéna, v níž Quinnova posta­va tan­čí Sirtaki, se natá­če­la na plá­ži ves­ni­ce Stavros.

Recepce

Výdělky

Film se stal hitem. Byl vyro­ben s roz­poč­tem pou­hých 783 000 dola­rů a v ame­ric­kých poklad­nách vydě­lal 9 mili­o­nů dola­rů, z toho 4,4 mili­o­nu dola­rů na pro­ná­jmech v ame­ric­kých kinech. V celo­svě­to­vých poklad­nách film vydě­lal 9,4 mili­o­nu dola­rů na pro­ná­jmech, což zna­me­ná celo­svě­to­vý výdě­lek mezi 18,8 a 23,5 mili­o­nu dola­rů. Jednalo se o 17. nej­vý­dě­leč­něj­ší film roku 1964.

Podle zázna­mů spo­leč­nos­ti Fox potře­bo­val film vydě­lat 3 000 000 dola­rů na pro­ná­jmech, aby se vyrov­nal, a vydě­lal 9 400 000 dola­rů. Do září 1970 vydě­lal stu­diu pod­le odha­dů 2 565 000 dola­rů.

Kritiky

Soudobé recen­ze byly vesměs pozi­tiv­ní, Anthony Quinn a Lila Kedrová zís­ka­li za své výko­ny řadu oce­ně­ní, i když něko­lik kri­ti­ků našlo chy­by ve scé­ná­ři. Bosley Crowther z The New York Times chvá­lil Quinna za „bri­lant­ní výkon“ a Kedrovou za její „skvě­le rea­li­zo­va­nou“ posta­vu, při­čemž jako jedi­nou sku­teč­nou sla­bi­nu fil­mu uve­dl nedo­sta­tek „výraz­né­ho kon­flik­tu, kte­rý by pro­ká­zal jeho domi­nant­ní cha­rak­ter“. Zorba je sil­ný a pro­vo­ka­tiv­ní, ale nikdo mu nesto­jí v ces­tě“. Margaret Harfordová z Los Angeles Times pro­hlá­si­la, že film „obsto­jí mezi nej­lep­ší­mi fil­my roku, neob­vyk­lým, str­hu­jí­cím poči­nem“ s mís­ty „neho­ráz­ně vtip­ný­mi“ i „bolest­ně smut­ný­mi a tra­gic­ký­mi“.

Richard L. Coe z The Washington Post jej ozna­čil za „neza­po­me­nu­tel­ný sní­mek“ s „bra­vur­ním výko­nem“ Quinna a dodal, že „Lila Kedrová jako umí­ra­jí­cí paní Hortensie je vel­ko­le­pě dojem­ná“. Variety shle­dal film pří­liš dlou­hým a pře­pl­ně­ným a napsal, že Cacoyannisův scé­nář je „nabi­tý pří­ho­da­mi růz­ných nálad, tak nabi­tý, že někte­ré z těch důle­ži­těj­ších nelze plně roz­vi­nout“. Brendan Gill z The New Yorker napsal, že Cacoyannis film reží­ro­val s „obrov­skou ver­vou“, ale napsal „nepří­liš úhled­ný a nepří­liš věro­hod­ný scé­nář“. Gill obzvlášť chvá­lil výkon Kedrové a domní­val se, že „je na dosah od toho, aby Quinnovi ukradla film“. Monthly Film Bulletin napsal, že film začal dob­ře, ale v době, kdy se hrdi­no­vé vyda­li na Krétu, „tem­po zpo­ma­lí a linie vyprá­vě­ní se rozostří v řadě nesou­vi­se­jí­cích pří­hod pochyb­né­ho význa­mu“. Recenze došla k závě­ru, že při vší své dél­ce „se film nikdy nedo­sta­ne k jas­né­mu vyjá­d­ře­ní své­ho téma­tu, ani se nepři­blí­ží na dostřel svým roz­sáh­lým náro­kům.“

• Zdroj: Anglická wiki­pe­die
• Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation