Rubrika: 101 nejlepších hororů

Filmy o séri­o­vých vra­zích mají svou tra­di­ci. Snímek „Henry: Portrét maso­vé­ho vra­ha“ je jed­ním z těch, kte­ré tuhle tra­di­ci zalo­ži­ly.

Legendární film Davida Crinenberga, kte­rým se zapsal do dějin. Jestli někdo chce dělat rema­ke, ať se učí prá­vě od něj. Tohle je jed­no z nej­lep­ších děl o šíle­ném věd­ci a...

Jedna z mých nej­ob­lí­be­něj­ších, hod­ně čer­ných horo­ro­vých kome­dií, kte­ré se vyrov­ná snad jen „Braindead“. tohle je Stuart Gordon ve vrchol­né for­mě.

Legendární film, kte­rý se mno­hým lidem vyba­ví při pojmu horor. A to Cravenův sní­mek ani nemu­se­li vidět. „Noční můra v Elm Street“ se dočka­la roz­sáh­lé série.

Máte hlad? Tak si před­stav­te, jaký má asi hlad oso­ba, kte­rá potře­bu­je ke své­mu živo­tu krev? A navíc ješ­tě sexu­ál­ní napl­ně­ní. Tony Scott ve vrchol­né for­mě.

Steven Spielberg si nato­čil pořád­nou horo­ro­vou ducha­ři­nu. Až na to, že reží­ro­vat měl Tobe Hooper. Skončilo to nako­nec u tro­chu drs­něj­ší pohád­ky.

V roce 1981 se s vlkodla­ky doslo­va roz­tr­hl pytel. Dva fil­my se pokou­še­ly o zachy­ce­ní pře­mě­ny vlkodla­ka v reál­ném čase. Dle mého se to fil­mu „Americký vlkodlak v Londýně“ poved­lo...

Trochu jsem se divil, když jsem zjis­til, že mezi 101 nej­lep­ší­mi horo­ry byl zařa­zen pou­ze jeden film od Lucia Fulciho. „E tu vivrai nel terro­re – L’aldilà“ navíc není úpl­ně...

V roce 1981 vznik­ly dva fil­my o vlkod­la­cích, kte­ré změ­ni­ly ten­to žánr. Tím prv­ním bylo prá­vě „Kvílení vlkodla­ků“, prv­ní trans­for­ma­ce vlkodla­ka v reál­ném čase.

Brian De Palma, to není jen „Carrie“, ale i dal­ší fil­my, kte­ré roz­hod­ně sto­jí za to. „Oblečen na zabí­je­ní“ je jed­ním z těch, díky kte­rým si De Palma zajis­til při­rov­ná­ní...

Stanley Kubrick nato­čil horor, kte­rý je pro mě osob­ně jed­ním z nej­lep­ších, jaké jsem kdy viděl. Skvělá atmo­sfé­ra, skvě­lé herec­ké výko­ny a k tomu lite­rár­ní před­lo­ha Stephena Kinga.

Další z legen­dár­ních sla­she­rů, kte­ré se zapsa­ly do his­to­rie. Jason Voorhees se tepr­ve pro­fi­lo­val, ale přes­to film sto­jí za to, hlav­ně díky efek­tům Toma Saviniho.