Speciální jednotka kolumbijských vojáků je vyslána do horské vojenské základny, se kterou armáda ztratila před několika dny kontakt. Předpokládá se, že jí přepadli partyzáni. Vojáci mají za úkol základnu obsadit a počkat na posily. Když však dorazí na místo, najdou místo opuštěné, místnosti celé od krve, ale zbraně a munice jsou pořád na svém místě. Což jim nedává žádný smysl. K jejich velkému překvapení však naleznou i jednoho přeživšího. Je jím spoutaná žena, kterou někdo zaživa zazdil v jedné z budov. Během výslechu jim však nic neřekne a když následující noci uteče a zabije jednoho z nich dojde jim, že udělali velkou chybu. V nalezeném deníku se totiž o ní píše jako o čarodějnici, která ovládá černou magii. Vojáci začnou propadat paranoi a navzájem si přestávají důvěřovat. Celá základna se totiž ponoří do hustého mlžného oparu, ve kterém začnou jeden po druhém umírat.
Filmů z kolumbijské produkce jsem zatím moc neviděl, takže jsem se na prvotinu Jaimeho Osoria Marqueze docela těšil. Zvláště když jde o horor s válečnou tématikou, kterých zas tolik není. Bohužel většina z nich se točí okolo velmi podobné zápletky, která už začíná být poslední dobou dost okoukaná. Všichni kdo znají například Deathwatch, nebo Outpost ví, o čem mluvím. I zde se totiž dočkáme vojenské jednotky, která dorazí do objektu, jenž „ovládá“ zlo a následně jeden po druhém umírají. Jen se tu tentokrát nedočkáme německých zombíků, nebo démonů. Kolumbijci se na to rozhodli jít rafinovaně a spíše než krvavou podívanou nás pohostili psychologickou hrou, která začíná osvobozením neznámé ženy. Byla však opravdu čarodějnice, nebo jen vojákům prostě hráblo?