Saw VI (2009)

Agent Strahm nepo­cho­pil svou posled­ní zkouš­ku a zapla­til za to živo­tem. Pro své kole­gy se však stá­vá hlav­ním pode­zře­lým, jeli­kož samo­zřej­mě o jeho smr­ti nema­jí ani tuše­ní. Toho samo­zřej­mě hod­lá Hoffman vyu­žít a chys­tá se usku­teč­nit posled­ní Jigsawovo přá­ní. Od jeho býva­lé man­žel­ky Jill dosta­ne pět obá­lek, ve kte­rých jsou foto­gra­fie dal­ších nebo­hých obě­tí, kte­ré se sta­nou sou­čás­tí zvrá­ce­né hry. Důležitou roli v ní hra­je šéf pojiš­ťov­ny, kte­rý svým nekom­pro­mis­ním cho­vá­ním odsou­dil mno­ho lidí k jejich záhubě. William bude muset pro­jít řadou zkou­šek, ve kte­rých bude roz­ho­do­vat nejen o svém osu­du, ale i osu­dech lidí, kte­ré vel­mi dob­ře zná. Ani Hoffman však nebu­de mít pokoj, pro­to­že agent Erickson začí­ná mít pochy­by, že by jeho pod­ří­ze­ný Strahm byl sku­teč­ně pomoc­ní­kem sklá­dač­ko­vé­ho vra­ha. Navíc zůstá­vá ve „hře“ i šes­tá obál­ka, kte­rou si Jill pone­cha­la…

Režie: Kevin Greutert

Rok výro­by: 2009

Délka: 90 min

Země: Kanada / USA / Velká Británie / Austrálie

Hrají:

Tobin Bell...(Jigsaw / John)

Costas Mandylor...(Hoffman)

Betsy Russell...(Jill)

Mark Rolston...(Erickson)

Peter Outerbridge...(William)

...a dal­ší

Nikdy jsem nebyl vel­kým pří­z­niv­cem série SAW a nikdy nebu­du. Tentokrát se mi však tenhle díl doce­la líbil a mys­lím si, že ostu­du svým kole­gům roz­hod­ně neu­dě­lal, ba co víc, že je lep­ší než vět­ši­na dílů před­cho­zích. Na prv­ní díl (kte­rý pova­žu­ji za vůbec nej­lep­ší) však nemá, to bych ho zas zby­teč­ně nad­hod­no­co­val. Do reži­sér­ské­ho křes­la ten­to­krát use­dl Kevin Greutert, kte­rý spo­lu­pra­co­val na všech před­cho­zích dílech této série jako hlav­ní stři­hač. Ukázal se být tou správ­nou vol­bou a já jsem za to nesmír­ně rád.

Přesto jsem si nemohl nevšim­nout, že vel­ké množ­ství lidí ten­to film odsou­di­lo. Nicméně Greutert potaž­mo oba scé­náris­té se sna­ži­li pou­čit z před­cho­zích chyb a ten­to­krát se sna­ži­li více do děje zapo­jit i samot­né­ho Johna Kramera. Samozřejmě to bylo za pomo­ci vzpo­mín­ko­vých scén, ve kte­rých nakouk­ne­me do dáv­né his­to­rie sklá­dač­ko­vé­ho vra­ha, kte­rý nám uká­že co všech­no ho spo­jo­va­lo s lid­mi, kte­ré si vybral pro tuto hru. Navíc se opět dozví­me něco o Hoffmanovi a Amandě, což musím rov­něž při­číst k dob­ru. Pomalu ale jis­tě do sebe zača­li zapa­dat všech­ny stříp­ky této sklá­dač­ky, ale opět se vyklu­ba­lo něko­lik dal­ších otaz­ní­ků…

Pasti jsou zde doce­la solid­ní, pře­ži­je tu víc lidí – pro­to­že zále­ží vždy na svě­do­mí a vol­bě něko­ho jiné­ho a ten závěr mě rov­něž potě­šil. Musím říct, že ten­to­krát jsem se oprav­du moc nenu­dil. Na mor­bid­nos­ti se ani zde roz­hod­ně nešet­ři­lo, což jis­tě ledasko­ho potě­ší. Přesto si nelze nevšim­nout, že tvůr­cům už poma­lu dochá­ze­jí nápa­dy. Vzhledem k ote­vře­né­mu leč veli­ce sluš­né­mu kon­ci, bylo napros­to jas­né, že bude brzy násle­do­vat dal­ší pokra­čo­vá­ní. Víc bych snad ani nechtěl pro­zra­zo­vat, pro­to­že tohle urči­tě sto­jí za shléd­nu­tí. Nedbal jsem hod­no­ce­ní na inter­ne­tu a neli­to­val jsem. Já byl spo­ko­je­ný a klid­ně dám nad­prů­měr­né hod­no­ce­ní. Protože šest­ka mě potě­ši­la mno­hem více, než dvoj­ka, troj­ka, čtyř­ka i pět­ka.

Hodnocení:

70%